Navržená důchodová reforma, kterou představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), by mohla znamenat propad důchodového systému o víc než procento hrubého domácího produktu (HDP) ročně. V nynější hodnotě to odpovídá deficitu přes 60 miliard Kč.
Výdaje zvedají chystaná minimální penze, bonus za dítě a dřívější důchod pro náročné profese. Plánované příjmy ze zvýšených odvodů firem a živnostníků pokryjí jen část nových nákladů. Vyplývá to z podkladů ke třem navrženým novelám, které mají systém penzí upravit. Návrhy zákonů zveřejnila na webu vláda.
Procento HDP se rovnalo v roce 2019 podle údajů statistického úřadu zhruba 57,5 miliardy korun. Česko na penze vydává kolem osmi procent HDP. Podle předloňské zprávy o stavu důchodového systému podíl poroste. Kolem roku 2060 by mohl přesahovat 13 procent HDP. Zpráva uvádí, že ČR má nyní v EU důchodové výdaje spíš nižší, budou se ale zvedat rychleji než v jiných zemích a kolem roku 2070 by mohly být druhé nejvyšší. Kondici systému penzí nyní navíc oslabila covidová epidemie. Jeho bilance se podle podkladů k novele o změně důchodu zhorší zhruba o procento HDP.
Maláčová představila návrh své reformy v prosinci. Tento týden oznámila, že bude usilovat o to, aby se do podzimních voleb předložené novely schválily. Někteří ekonomové a opoziční politici navrhované změny penzí kritizují. Podle nich udržitelnost a stabilitu penzijní soustavy ještě zhoršují a zajištění příjmů neřeší.
Návrh reformy počítá s bonusem 500 korun za vychované dítě, nejvýš ale s částkou 1500 korun. Pracovníci s náročnou profesí by mohli chodit do penze dřív, a to o rok za každých deset let práce v rizikovém prostředí. Týkalo by se to asi desetiny zaměstnanců v Česku, tedy víc než 400.000. Třetí norma přerozděluje solidární a zásluhovou část starobního důchodu. Solidární část, která je pro všechny stejná, by místo deseti procent průměrné mzdy činila 28 procent. Zvedla by se tak z letošních 3550 na 10.000 korun. Zbytek by připadl na zásluhový díl. Výše penze by měla zůstat zhruba stejná.
Dodatečné výdaje na dřívější penze by podle podkladů k novele měly být kolem 0,3 procenta HDP ročně. Ministerstvo zmiňuje částku 15 miliard korun v nynější hodnotě. Také na bonus za výchovu by bylo potřeba 0,3 procenta HDP ročně. V prvním roce by to mělo být podle resortu práce asi 17,6 až 18,6 miliardy korun. Úprava složení důchodu se zavedením minimální solidární penze by si měla ročně v prvních letech vyžádat asi 0,1 procenta HDP, postupně pak procento HDP.
Ze zpráv k novelám tak vyplývá, že by po reformě bylo postupně ročně potřeba dodatečně asi 1,6 procenta HDP. V nynější hodnotě je to kolem 90 miliard korun. Odpovídá to asi 18 procentům současných ročních výdajů na starobní, invalidní a pozůstalostní penze.
Ministerstvo v novele se zavedením minimální penze počítá se zvýšením odvodů živnostníků. Přiblížit by se měly odvodům zaměstnanců. Osoby samostatně výdělečně činné by měly nově platit pojistné ze 75 procent zisku místo z 50 procent. Podle autorů novely by to mohlo znamenat příjmy navíc "potenciálně až na úrovni do 0,3 procenta HDP", podíl by časem slábl. Ministerstvo práce uvádí, že kolem roku 2060 by roční saldo příjmů a výdajů na penzi jen po úpravě solidární a zásluhové části a zvýšení odvodů OSVČ mohlo činit asi šest procent HDP. To odpovídá nyní téměř 350 miliardám korun.
Zhruba devět miliard by mohly zajistit příjmy ze zvýšeného pojistného, které by za zaměstnance v náročných profesích odváděli zaměstnavatelé. Resort práce v podkladech uvádí, že výdaje na dřívější penze rychle porostou a po čtvrt století převýší dodatečné příjmy z vyšších odvodů o zhruba 60 až 70 procent. Po reformě tak nové příjmy nepokryjí nové výdaje, roční rozdíl by podle údajů ze zpráv k novelám činil víc než procento HDP.
Ministryně i šéfka důchodové komise Danuše Nerudová zdůrazňují, že penze mají být důstojné. Poukazují na to, že důchody v Česku jsou nízké a řadě lidí ve stáří hrozí chudoba. Týká se to hlavně žen. Po navržené reformě by se riziko chudoby snížilo. Podle Nerudové by se solidární část důchodu měla platit z daní a daňovou reformu by bylo nutné provést do pěti let. Na těchto návrzích daňových změn se pracovat nezačalo.
Související
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
Důchody se v letech 2023 a 2024 po letech nicnedělání mění. Co na to Češi?
důchodová reforma , důchody , Jana Maláčová (ČSSD) , HDP ČR , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 2 hodinami
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 2 hodinami
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 3 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 4 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 5 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 6 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 7 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 8 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 9 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 9 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 10 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 11 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák