Důchody čeká změna? Odchod do penze dřív od roku 2023

Novela, která má být hotova v červnu, má podle legislativního plánu "umožnit odchod z trhu práce pracovníkům, u nichž je zvýšená pravděpodobnost opotřebení a přitom omezené možnosti rekvalifikace". Lidé mohou do penze dřív chodit už nyní, snižuje se jim za to ale důchod. Těm, kteří pracovali v náročných profesích, by se penze trvale krátit neměla. Naopak by se nejspíš mohla zvýšit.

"Lze říci, že každých deset let v náročné profesi, které se promítnou do snížení individuálního důchodového věku o jeden rok, zvýší přiznaný starobní důchod v průměru o zhruba tisíc korun - v závislosti na výši příjmu a okamžiku odchodu do důchodu," uvedla komise v projednávaných podkladech, které zveřejnila na internetu.

Po posledním jednání komise její předsedkyně Danuše Nerudová řekla, že by se dřívější důchod mohl týkat pracovníků v takzvané čtvrté kategorii. Těm hrozí v zaměstnání vážné ohrožení zdraví i s používáním ochranných pomůcek. V roce 2017 jich v evidenci bylo 13.304. Zhruba 4000 z nich bylo přes 50 let. Pracovali třeba jako obsluha důlních zařízení, řezači plamenem, svářeči, slévači, brusiči, kamnáři či zedníci.

U zaměstnanců v kategorii 3 a R2 by dřívější penze byla výsledkem kolektivního vyjednávání. Záleželo by tedy na dohodě odborů a zaměstnavatelů. Do třetí kategorie spadalo předloni 416.600 pracovníků, a to třeba obsluha zařízení na zpracování kovů, specializované zdravotní sestry či montážní dělníci. Nad 50 let bylo víc než 140.000 z nich. V kategorii R2 bylo 46.873 lidí.

Podle těchto počtů by tak v budoucnu mohlo mít na dřívější penzi nárok skoro půl milionu lidí. Starobní důchod nyní pobírá asi 2,4 milionu lidí.

Dřívější penze by se měla lidem v náročné profesi podle plánu vyplácet stejně jako ostatním z veřejného důchodového systému. Zaměstnavatelé by ale platili u pracovníka vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Tyto dodatečné příjmy by od 40. let podle propočtů ministerstva práce na pokrytí výdajů nestačily. Nejvyšší by byl schodek v 60. letech.

Podle projednávaného materiálu by se za každých 184 směn v rizikových podmínkách snížil důchodový věk o měsíc. Pokud by člověk měl jít řádně do penze v 65 letech a náročnou profesi by dělal 20 let, jeho řádný důchodový věk by činil 63 let. Stejně jako dosud by k tomu mohl jít do penze i dřív. Pokud by tedy nastoupil do důchodu dva roky před termínem, bylo by to v 61 letech. Mohl by naopak ale v práci také zůstat déle. Kdyby pracoval rok navíc, končil by v 64 letech.

Do důchodu mohou v Česku odcházet dřív jen horníci, a to o sedm let. Pokud nastoupí do předčasné penze, tak až o deset let. Prosadila to v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Hlavním důvodem bylo zavírání dolů. Do roku 1993 existovaly důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

ANO a ČSSD premiéra Andreje Babiše (ANO) s podporou komunistů v programu slíbila, že návrh dřívější penze pro náročné profese připraví. Záměr na posledním jednání důchodové komise podpořili i zástupci Pirátů, TOP 09, lidovců, STAN a ODS, vyplývá ze zápisu. Záležitost by měla nyní řešit koalice a tripartita, komise se k ní už vracet nebude.

Experti upozorňují na to, že český důchodový systém je beze změn neudržitelný a bez dalších příjmů se začne od 30. let propadat do dluhů. Odborníci poukazují na to, že komise zatím jedná spíš o věcech, které výdaje zvyšují. Zajištění peněz do budoucna i pro početné ročníky Husákových dětí a další generace příliš neřeší, míní experti.