KOMENTÁŘ | Vláda podrazila mladou generaci. Místo důchodů ji posílá žebrat

Vláda mladé generaci vyslala jasný vzkaz: jestli budete mít nějakou penzi, je nám naprosto lhostejné, nejste pro nás nyní aktuální. Ano, lidé narozeni v osmdesátých a devadesátých letech jsou nejvíce ohroženou věkovou skupinou. Pokud se urychleně neprovede důchodová reforma, zůstanou v seniorském věku naprosto bez prostředků. A to je alarmující.

Strakova akademie si však vážnost problému zřejmě vůbec neuvědomuje. Vždyť premiér Andrej Babiš ještě letos v lednu na televizi Prima prohlásil, že neví, co to důchodová reforma je a tvrdil, že současný kabinet bude pravidelně navyšovat penze, aby rostly. Jenže tím se nic nevyřeší. Jednou prostředky dojdou a na další se prostě nedostane. Aby si tuto rovnici člověk uvědomil, nemusí být Albertem Einsteinem.

Byl to právě ministerský předseda, který v roce 2013, když s hnutím ANO vstupoval do vrcholné politiky, sebevědomě prohlašoval, že jeho tým pohne s důchodovou reformou. Později si ji vytyčil za hlavní cíl současného kabinetu, který ještě tvoří ČSSD a tichou podporu mu vyjadřuje KSČM. Jenže čas pokročil, přišla koronavirová krize a v ní zjištění, že hnutí ANO si v předvolebních preferencích nevede tak, jak by si boss přál.

Proto, i když ekonomika slábne, se představitelé státu rozhodli každému současnému seniorovi poslat k Vánocům jednorázový finanční bonus ve výši pěti tisíc korun. Šéf vlády tak sází na důchodce, od nichž předpokládá, že mu za prémii poděkují u uren při příštích sněmovních volbách. V době, kdy schodek státního rozpočtu na příští rok činí 320 miliard korun, jde o neuvážené rozhodnutí, které může být likvidační především pro dnešní třicátníky a mladší ročníky.

Vyplacení pětitisícové částky každému penzistovi totiž bude státní kasu stát přibližně 14,5 miliardy korun. Dobrý hospodář, který neví, co jej v koronavirové budoucnosti čeká, by se takto nezachoval. A neučinil by tak, když ví, že nezajistil důchodovou reformu pro stále aktivní generaci. Z jednání vlády je naprosto zřetelné, že ji na dalších lidech nezáleží a myslí krátkodobě, především sobecky.

Vždyť jde hlavně o volební preference, o čemž se národ už přesvědčil na sklonku léta, kdy Babiš odmítl doporučení některých epidemiologických expertů, aby se zavedla další série restrikčních opatření, neboť tvrdili, že koronavirus záhy silně zaútočí. Bál se, aby mu před krajskými a senátními volbami neklesla procenta, a proto nyní zbytečně umírají lidé a tisíce nemocných na covid-19 stonají. Když nezáleží na životech a zdraví, co je oproti tomu nějaká důchodová reforma?

Vyšší věkový odchod do penze by ulevil státní pokladně

Její současná podoba je podle expertů udržitelná maximálně na deset let. A to jsou někteří ještě velcí optimisté. Bohužel zavedením Komise pro spravedlivé důchody se nic nevyřešilo, žádná revoluce nenastala. Nebyla ani stanovena hranice k odchodu do penze, která je ale klíčová. Pokud by se i nadále odcházelo kolem 65 let do důchodu, v příštích čtyřech dekádách by docházelo k postupnému navyšováni deficitů důchodového systému až na 4 procenta HDP ročně. Roční výdaje na penze by tak byly při současných cenách zhruba o 225 miliard korun vyšší než příjmy. Navýšení odchodu na zasloužený odpočinek ve věku 67 let by státní pokladně dost ulevilo.

Je zarážející, že s důchodovou reformou se nic převratného nedělo ani po listopadové revoluci. Důchody tak byly nastaveny ještě za socialismu, od té doby se upravovalo snad jen, co se do důchodu počítá, jak dlouho by měl člověk pracovat a jak moc narozené děti ovlivní odchod do důchodu. Proto průběžnému systému hrozí, že příspěvků do něj bude stále méně, protože stát musí počítat s tím, že bude méně pracujících, kteří do něj odvedou méně než generace před nimi.

A co je hlavní, výdajů bude stále více, protože populace stárne. Rovněž je nutné si uvědomit, že senioři budou pobírat důchod déle, neboť se věk prodlužuje a současný systém je nastaven na vyplácení penze pro jednoho seniora na dvacet let. Při stále lepší medicíně i stylu života není vyloučené, že doba strávená v důchodu přesáhne i třicet let.

Česká republika by už konečně potřebovala vládu, která by vyřešila důchodovou reformu a neměla ji jen napsanou na papíře v prohlášení. Odkládání problému je totiž tikající bombou, které může smést několik generací po sobě. Opravdu není žádnou sci-fi, že ulice mohou být lemovány žebráky, kteří nemají důchod a stáří jim už nedovolí pracovat. Na případné apokalypse by měla zásluhu i vláda Andreje Babiše, která svůj čas ohledně reformy neskonale proflákala a rozházením pětitisícového bonusu nynějším seniorům dala mladým jasně najevo, že jim na jejich budoucnosti vůbec nezáleží. A koronavirová krize s tím nesouvisí.