Mimořádné zákonné navýšení důchodů kvůli inflaci si v letošním roce vyžádá zřejmě 17 až 17,5 miliardy korun. Navíc pravděpodobně nastane kvůli rychlejšímu růstu cen o měsíc dříve, tedy v červnu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím počítalo v rámci mimořádné valorizace se zhruba 12 miliardami korun a se zvýšením důchodů od července. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl sdělit, kolik peněz bude jeho ministerstvo požadovat navíc při jednáních o rozpočtu na letošní rok.
"Ta inflace je rychlejší, než se čekalo. Pokud v lednu bude inflace více než 6,6 procenta, potom ta valorizace bude spuštěna už v červnu, původně se počítalo až v červenci," uvedla Zamrazilová. Ekonomové v lednu dokonce nevylučují inflaci i vyšší než osm procent.
Zamrazilová zároveň podpořila adresnou pomoc v případě rostoucích cen energií. Vláda schválila tento týden zvýšení příspěvku na bydlení, který by mohl podle ní vyjít státní rozpočet na pět až šest miliard korun. Plošná pomoc v podobě odpuštění DPH u energií na celý letošní rok by připravilo státní rozpočet o 25 miliard korun. "Celé to odpuštění šmahem pro celý rok pro všechny by stálo minimálně 25 miliard korun. Takže tady jestli to bude pět nebo šest miliard, tak je to výhodnější cesta pro rozpočet," uvedla Zamrazilová.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je sice adresná pomoc v pořádku, ale pomoc není podle něj dostatečná. "Nestačí jen příspěvek na bydlení, musíme se podívat i na další dávky. Je třeba otevřít diskusi o všech dávkách, které souvisí se špatnou situací lidí," uvedl. Jurečka k tomu dodal, že vláda je připravena projednat například i otázku podpory kvůli dopadu růstu úrokových sazeb na domácnosti. Vláda chce podle Jurečky také pravidelně valorizovat klíčové podpory.
Zamrazilová dále v této souvislosti upozornila, že podle dat Českého statistického úřadu je příjmovou chudobou ohroženo jen asi deset procent domácností, což je podle ní rekordně nízká hodnota. Navíc podle Zamrazilové během pandemie stouply v průměru na každého obyvatele vklady o 55.000 korun. "U domácností peníze jsou, spotřeba ve třetím čtvrtletí vzrostla dvakrát tolik, než čekalo ministerstvo financí. Pokud bychom dále stimulovali spotřebu, tak budeme stimulovat i inflaci a ta je problémem a ovlivňuje finanční situaci domácností," uvedla.
Předsedkyně rozpočtové rady dále upozornila, že výdaje na mimořádnou valorizaci penzí a zvýšení příspěvku na bydlení nejsou v návrhu rozpočtu na letošní rok se schodkem 377 miliard korun, který připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). "Jestliže by byl rozpočet se schodkem 377 miliard korun schválen a připočteme k tomu ty věci, byli bychom pravděpodobně letos z hlediska schodku rozpočtu na tom hůře než v roce 2021. A dluh by v roce 2022 dosáhl až ke třem bilionům korun. Rozpočtové provizorium je tak mnohem menší zlo než uzákonit výdaje, co byly v rozpočtu s tím, že přijdou výdaje ještě další," uvedla. Schodek rozpočtu za loňský rok činil zhruba 420 miliard korun a státní dluh stoupl na 2,5 bilionu korun.
Podle dosavadního návrhu rozpočtu mělo ministerstvo práce v roce 2022 hospodařit s příjmy 582,2 miliardy a výdaji 740,6 miliardy. Do penzí mělo putovat 524,6 miliardy korun. Mimořádnou valorizaci důchodů nařizuje zákon, pokud růst cen za určité období dosáhl aspoň pěti procent. Přidání má následovat pátý měsíc po měsíci, v němž zvyšování cen pětiprocentní hranici překročilo.
V polovině listopadu tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už uvedla, že mimořádné navýšení by mohlo u průměrného důchodu činit od 650 do 730 korun. U lidí s podprůměrnou penzí by byla částka nižší, lidé s nadprůměrným důchodem by si polepšili víc. Při mimořádné valorizaci se podle zákona zvedá zásluhový díl penze o tolik procent, o kolik rostly ceny. Na konci září starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo 2,86 milionu lidí. Starobních důchodců a důchodkyň z toho bylo 2,38 milionu.
Související
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
důchody , Eva Zamrazilová (rozpočtová rada) , Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 50 minutami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 59 minutami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 2 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 2 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 4 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 4 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 5 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
včera
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno včera
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
včera
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
včera
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
včera
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
včera
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
včera
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.
Zdroj: Petr Nutil