MPSV stále hledá provozovatele systému dávek, vypsalo zakázku za 600 milionů

Ministerstvo práce hledá na další tři roky provozovatele nynějších informačních systémů pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti od firmy OKsystem. Za podporu, rozvoj a ukončování těchto aplikací do spuštění nového celoresortního systému nabízí 600 milionů korun. S vítězem soutěže plánuje podepsat smlouvu v listopadu. Zájemci se mohou hlásit do 30. října.

Vyplývá to ze zadávací dokumentace k zakázce. O situaci dnes jedná sněmovní sociální výbor. Provoz systémů má ministerstvo totiž zatím zajištěný jen do začátku příštího roku, kdy skončí smlouva s OKsystemem.

Ministerstvo dlouhodobě sklízí kritiku za stav informačních systémů i závislost na jediném dodavateli, jímž je od roku 1993 společnost OKsystem. Nový ucelený systém, který se skládá ze systémů výplaty dávek, agendy zaměstnanosti a dalších, měl původně fungovat od roku 2017 a stát 1,5 miliardy. Přípravy se opožďovaly, cena by mohla být zhruba o miliardu vyšší. Vedení ministerstva opakovaně ujišťovalo, že se novinka spustí od roku 2021. Letos v květnu na jednání sněmovního sociálního výboru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že to bude zřejmě na přelomu let 2022 a 2023.

Připravovaná soutěž je ale na tříletý provoz, tedy zhruba do začátku roku 2024. Vítěz by měl převzít nynější aplikace od OKsystemu pro agendu dávek a zaměstnanosti, portál a podpůrné systémy. Oznámení o soutěži ministerstvo podle seznamu zakázek zveřejnilo 21. září. Na podání nabídek dalo šest týdnů. Podle stanovených lhůt neočekává námitky a odvolání uchazečů. "Předpokládaný termín podpisu smlouvy: listopad 2020," stojí v zadávací dokumentaci.

Předpokládaná hodnota zakázky je 600 milionů korun. Částka za všechny služby nesmí tuto sumu bez DPH překročit. Při posuzování má nabídnutá cena hrát roli ze 70 procent a kvalifikace a zkušenosti realizačního týmu ze 30 procent.

Ministerstvo původně chtělo získat nový systém pro vyplacení dávek. Ani po dvou vyhlášených tendrech dodavatele nemá. Případ skončil několikrát u antimonopolního úřadu. Dosavadní smlouva s OKsystemem se tak už dvakrát prodlužovala o dva roky. Roční provoz stojí zhruba půl miliardy. Kvůli zajištění dávkového systému zasahovala v sídle resortu koncem února policie. Obvinila náměstka a šéfa oddělení bezpečnosti informací. Maláčová ČTK opakovaně řekla, že se nebude k systémům vyjadřovat. Poukazovala na to, že zakázky zdědila.

O plánu vyhlásit soutěž na provozovatele nynějšího dávkového systému informovalo vedení ministerstva sněmovní sociální výbor už loni v září. Letos koncem července se záměrem seznámilo vládu. Odbor hlavního architekta eGovernmentu podle podkladů pro vládní jednání nápad schválil. Ve stanovisku ale uvedl, že předpokládaná cena se pohybuje na horní hranici hodnoty podobných projektů. Očekával, že se díky soutěži výdaje sníží a místo fixní ceny se upřednostní úhrada za poskytnuté služby.

Podle kritiků krátké lhůty soutěže naznačují, s kým by ministerstvo mohlo smlouvu podepsat. Také Piráti už v létě uvedli, že je zakázka pro společnost OKsystem na další tři roky. Poukazovali i na cenu. "Celý záměr může být až několikanásobně předražený. Naznačuje to i způsob výpočtu předpokládané ceny," sdělil ČTK tehdy šéf sněmovního podvýboru pro e-Government Ondřej Profant (Piráti). Uvedl, že minulé vlády i ta současná nejsou schopné zvládat větší informační projekty.

Rozhodnutí o výměně dodavatele systémů v resortu práce padlo v roce 2010 za exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Kvůli pochybením při výběru ale antimonopolní úřad zakázal nové programy používat a úředníci se v lednu 2014 po dvou letech vrátili k OKsystemu. V minulém volebním období tendry vyhlásil tým ministryně Michaely Marksové (ČSSD). Podle kritiků nezvládl tak velký projekt řídit. Po volbách přípravy zastavila ministryně první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Maláčová je po svém nástupu v létě 2018 obnovila. Vedení ministerstva opakovaně uvádělo, že se drží harmonogramu. Nynější zdržení zdůvodnilo covidovou epidemií.

Související

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí Sociální dávky Jana Maláčová (ČSSD) OKsystem

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 9 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy