Ministerstvo práce hledá na další tři roky provozovatele nynějších informačních systémů pro výplatu dávek a agendu zaměstnanosti od firmy OKsystem. Za podporu, rozvoj a ukončování těchto aplikací do spuštění nového celoresortního systému nabízí 600 milionů korun. S vítězem soutěže plánuje podepsat smlouvu v listopadu. Zájemci se mohou hlásit do 30. října.
Vyplývá to ze zadávací dokumentace k zakázce. O situaci dnes jedná sněmovní sociální výbor. Provoz systémů má ministerstvo totiž zatím zajištěný jen do začátku příštího roku, kdy skončí smlouva s OKsystemem.
Ministerstvo dlouhodobě sklízí kritiku za stav informačních systémů i závislost na jediném dodavateli, jímž je od roku 1993 společnost OKsystem. Nový ucelený systém, který se skládá ze systémů výplaty dávek, agendy zaměstnanosti a dalších, měl původně fungovat od roku 2017 a stát 1,5 miliardy. Přípravy se opožďovaly, cena by mohla být zhruba o miliardu vyšší. Vedení ministerstva opakovaně ujišťovalo, že se novinka spustí od roku 2021. Letos v květnu na jednání sněmovního sociálního výboru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že to bude zřejmě na přelomu let 2022 a 2023.
Připravovaná soutěž je ale na tříletý provoz, tedy zhruba do začátku roku 2024. Vítěz by měl převzít nynější aplikace od OKsystemu pro agendu dávek a zaměstnanosti, portál a podpůrné systémy. Oznámení o soutěži ministerstvo podle seznamu zakázek zveřejnilo 21. září. Na podání nabídek dalo šest týdnů. Podle stanovených lhůt neočekává námitky a odvolání uchazečů. "Předpokládaný termín podpisu smlouvy: listopad 2020," stojí v zadávací dokumentaci.
Předpokládaná hodnota zakázky je 600 milionů korun. Částka za všechny služby nesmí tuto sumu bez DPH překročit. Při posuzování má nabídnutá cena hrát roli ze 70 procent a kvalifikace a zkušenosti realizačního týmu ze 30 procent.
Ministerstvo původně chtělo získat nový systém pro vyplacení dávek. Ani po dvou vyhlášených tendrech dodavatele nemá. Případ skončil několikrát u antimonopolního úřadu. Dosavadní smlouva s OKsystemem se tak už dvakrát prodlužovala o dva roky. Roční provoz stojí zhruba půl miliardy. Kvůli zajištění dávkového systému zasahovala v sídle resortu koncem února policie. Obvinila náměstka a šéfa oddělení bezpečnosti informací. Maláčová ČTK opakovaně řekla, že se nebude k systémům vyjadřovat. Poukazovala na to, že zakázky zdědila.
O plánu vyhlásit soutěž na provozovatele nynějšího dávkového systému informovalo vedení ministerstva sněmovní sociální výbor už loni v září. Letos koncem července se záměrem seznámilo vládu. Odbor hlavního architekta eGovernmentu podle podkladů pro vládní jednání nápad schválil. Ve stanovisku ale uvedl, že předpokládaná cena se pohybuje na horní hranici hodnoty podobných projektů. Očekával, že se díky soutěži výdaje sníží a místo fixní ceny se upřednostní úhrada za poskytnuté služby.
Podle kritiků krátké lhůty soutěže naznačují, s kým by ministerstvo mohlo smlouvu podepsat. Také Piráti už v létě uvedli, že je zakázka pro společnost OKsystem na další tři roky. Poukazovali i na cenu. "Celý záměr může být až několikanásobně předražený. Naznačuje to i způsob výpočtu předpokládané ceny," sdělil ČTK tehdy šéf sněmovního podvýboru pro e-Government Ondřej Profant (Piráti). Uvedl, že minulé vlády i ta současná nejsou schopné zvládat větší informační projekty.
Rozhodnutí o výměně dodavatele systémů v resortu práce padlo v roce 2010 za exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Kvůli pochybením při výběru ale antimonopolní úřad zakázal nové programy používat a úředníci se v lednu 2014 po dvou letech vrátili k OKsystemu. V minulém volebním období tendry vyhlásil tým ministryně Michaely Marksové (ČSSD). Podle kritiků nezvládl tak velký projekt řídit. Po volbách přípravy zastavila ministryně první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Maláčová je po svém nástupu v létě 2018 obnovila. Vedení ministerstva opakovaně uvádělo, že se drží harmonogramu. Nynější zdržení zdůvodnilo covidovou epidemií.
1. května 2026 18:56
Květnové svátky zasahují do života i některým důchodcům. Mění se výplatní termíny
Související
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení
Ministerstvo práce a soc. věcí , Sociální dávky , Jana Maláčová (ČSSD) , OKsystem
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák