Ovocnáři po zimě počítají ztráty. Čtvrtina úrody promrzla, škody přesahují miliardu

Praha - Mrazy, které udeřili letos na jaře, zničily velkou část úrody. Masivní škody utrpěli především ovocnáři a vinaři. Ti první podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR přišli o úrodu v odhadovaném objemu 42 tisíc tun, což je čtvrtina průměrné roční sklizně sklizně posledních let. Ze zprávy o škodách, kterou vydal Svaz vinařů, zase vyplývá, že škody na prodeji vína dosáhnou až 1.2 miliardy kč.

Ztráty jsou masivní

Už druhým rokem trápí české ovocnáře jarní mrazy. Loni jejich ztráty činily 400 milionů korun, letos se odhadují až o pětinu větší – 478 milionů. Více než 42 tisíc tun ovoce přišlo na zmar. Některé plodiny byly zasaženy skutečně masivně. „U meruněk očekáváme propad 82 procent, u broskví 74 procent.Významně byly zasaženy i třešně, u kterých ztráty přesáhnou polovinu,“ uvedl pro EuroZprávy.cz analytik Agrární komory ČR Jiří Felčárek.

Dopady jsou tak podle Felčárka masivní. „Ačkoliv mají plodiny značnou sílu regenerace, jsou uvedené škody mrazem fatální, a to především díky jeho síle a průběhu,“ dodal.

Velké ztráty se letos nevyhnout ani vinařům. Vyplývá to ze zprávy Svazu vinařů, který pomocí dotazníkového šetření mezi vinařstvími odhadoval škody za jarní sezónu 2017. Největší škody, téměř 40 procent úrody, utrpěla znojemská podoblast. Průměrně přijdou čeští vinaři o 25-30 procent plodin. Za nesklizené hrozny je škoda předběžně vyčíslena na 450 milionů korun, v přepočtu na neprodané víno se vyšplhala až na 1,2 miliardy korun. Postiženo nebylo jen víno v České republice.

„Mrazy opět postihly celou Evropu, v současné době pracuje evropská zemědělská organizace COPA-COGECA na sumarizaci všech údajů,“ uvedl prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray ve zprávě s názvem "Kvalifikovaný odhad škod způsobených jarními mrazy v révě vinné v jarní sezóně 2017".

Ochrana proti mrazu se nevyplatí

Ochrana plodin se sice možná, ale složitá. Metody jsou například: zadýmení svícemi, pálení balíků slámy, zasíťování či rozprášení mlhy. „Je to velmi náročné na finance i na lidskou práci. Zaručení úspěchu přitom není jisté – stačí třeba vítr, který dým rozfouká,“ popsal problémy Felčárek. „Topení na jednu noc na jednom hektaru stojí 40 tisíc kč. Náklady na tři mrazivé noci tak přesahují hodnotu zachráněného ovoce. Proto se používá jen na menších plochách u cennějších druhů, jako jsou například třešně,“ odhalil pro EuroZprávy.cz předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Podle něj není možné se proti mrazům komerčně pojistit a kvůli výkyvům počasí je v posledních letech ovocnářství nevýhodné. „Řada pěstitelů se raději věnuje pěstování řepky a obilí,“ doplnil Ludvík. Pojištění by v budoucnu však mohlo být možné. „Hledáme nástroje na podporu zmírnění následků takových mimořádných situací. Například podporu pojištění a fondy těžko pojistitelných rizik," uvedla pro EuroZprávy.cz tisková mluvčí Ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Na ceně ovoce v obchodních řetězcích však budou mít škody spíše minimální. „Naše produkce nedokáže v době otevřeného trhu určovat cenotvorbu,“ vysvětlil Felčárek. Když některou část Evropy postihne neúroda, zastoupí ji jiná, případně se ovoce doveze z jiné části světa.

Související

Jablko, ilustrační fotografie.

Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Podzim je mimo jiné obdobím sklizně jablek. Toto typické podzimní ovoce si oblíbili již naši předci, a to natolik, že ho ze všech sladkých plodin v kuchyni využívali nejčastěji. Jablka lidé již ve středověku přidávali do sladkých i slaných pokrmů, třeba do kaší nebo k pečenému masu.
Švestky, ilustrační fotografie.

Letní ovoce ve středověké kuchyni. Naši předci měli úplně jiné metody

Letní ovoce si dnes vychutnáváme čerstvé, přidáváme ho i do koláčů, knedlíků nebo zmrzlin, chystáme z něj marmelády nebo zavařeniny. To vše je ale záležitostí moderní doby, dříve naši předci letní plody zužitkovávali úplně jiným způsobem. Co dělali s úrodou švestek nebo třešní? Jak v kuchyni využili planě rostoucí drobné ovoce, jako jsou maliny, ostružiny nebo borůvky?

Více souvisejících

Ovoce škody víno zemědělci mráz

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy