Ovocnáři po zimě počítají ztráty. Čtvrtina úrody promrzla, škody přesahují miliardu

Praha - Mrazy, které udeřili letos na jaře, zničily velkou část úrody. Masivní škody utrpěli především ovocnáři a vinaři. Ti první podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR přišli o úrodu v odhadovaném objemu 42 tisíc tun, což je čtvrtina průměrné roční sklizně sklizně posledních let. Ze zprávy o škodách, kterou vydal Svaz vinařů, zase vyplývá, že škody na prodeji vína dosáhnou až 1.2 miliardy kč.

Ztráty jsou masivní

Už druhým rokem trápí české ovocnáře jarní mrazy. Loni jejich ztráty činily 400 milionů korun, letos se odhadují až o pětinu větší – 478 milionů. Více než 42 tisíc tun ovoce přišlo na zmar. Některé plodiny byly zasaženy skutečně masivně. „U meruněk očekáváme propad 82 procent, u broskví 74 procent.Významně byly zasaženy i třešně, u kterých ztráty přesáhnou polovinu,“ uvedl pro EuroZprávy.cz analytik Agrární komory ČR Jiří Felčárek.

Dopady jsou tak podle Felčárka masivní. „Ačkoliv mají plodiny značnou sílu regenerace, jsou uvedené škody mrazem fatální, a to především díky jeho síle a průběhu,“ dodal.

Velké ztráty se letos nevyhnout ani vinařům. Vyplývá to ze zprávy Svazu vinařů, který pomocí dotazníkového šetření mezi vinařstvími odhadoval škody za jarní sezónu 2017. Největší škody, téměř 40 procent úrody, utrpěla znojemská podoblast. Průměrně přijdou čeští vinaři o 25-30 procent plodin. Za nesklizené hrozny je škoda předběžně vyčíslena na 450 milionů korun, v přepočtu na neprodané víno se vyšplhala až na 1,2 miliardy korun. Postiženo nebylo jen víno v České republice.

„Mrazy opět postihly celou Evropu, v současné době pracuje evropská zemědělská organizace COPA-COGECA na sumarizaci všech údajů,“ uvedl prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray ve zprávě s názvem "Kvalifikovaný odhad škod způsobených jarními mrazy v révě vinné v jarní sezóně 2017".

Ochrana proti mrazu se nevyplatí

Ochrana plodin se sice možná, ale složitá. Metody jsou například: zadýmení svícemi, pálení balíků slámy, zasíťování či rozprášení mlhy. „Je to velmi náročné na finance i na lidskou práci. Zaručení úspěchu přitom není jisté – stačí třeba vítr, který dým rozfouká,“ popsal problémy Felčárek. „Topení na jednu noc na jednom hektaru stojí 40 tisíc kč. Náklady na tři mrazivé noci tak přesahují hodnotu zachráněného ovoce. Proto se používá jen na menších plochách u cennějších druhů, jako jsou například třešně,“ odhalil pro EuroZprávy.cz předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Podle něj není možné se proti mrazům komerčně pojistit a kvůli výkyvům počasí je v posledních letech ovocnářství nevýhodné. „Řada pěstitelů se raději věnuje pěstování řepky a obilí,“ doplnil Ludvík. Pojištění by v budoucnu však mohlo být možné. „Hledáme nástroje na podporu zmírnění následků takových mimořádných situací. Například podporu pojištění a fondy těžko pojistitelných rizik," uvedla pro EuroZprávy.cz tisková mluvčí Ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Na ceně ovoce v obchodních řetězcích však budou mít škody spíše minimální. „Naše produkce nedokáže v době otevřeného trhu určovat cenotvorbu,“ vysvětlil Felčárek. Když některou část Evropy postihne neúroda, zastoupí ji jiná, případně se ovoce doveze z jiné části světa.

Související

Jablko, ilustrační fotografie.

Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Podzim je mimo jiné obdobím sklizně jablek. Toto typické podzimní ovoce si oblíbili již naši předci, a to natolik, že ho ze všech sladkých plodin v kuchyni využívali nejčastěji. Jablka lidé již ve středověku přidávali do sladkých i slaných pokrmů, třeba do kaší nebo k pečenému masu.
Švestky, ilustrační fotografie.

Letní ovoce ve středověké kuchyni. Naši předci měli úplně jiné metody

Letní ovoce si dnes vychutnáváme čerstvé, přidáváme ho i do koláčů, knedlíků nebo zmrzlin, chystáme z něj marmelády nebo zavařeniny. To vše je ale záležitostí moderní doby, dříve naši předci letní plody zužitkovávali úplně jiným způsobem. Co dělali s úrodou švestek nebo třešní? Jak v kuchyni využili planě rostoucí drobné ovoce, jako jsou maliny, ostružiny nebo borůvky?

Více souvisejících

Ovoce škody víno zemědělci mráz

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Počasí

Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není

Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy. 

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

24. února 2026 21:07

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy