Všechno je špatně, politici dělají chyby. Ať se Čunek věnuje cikánům, těm rozumí, spustil odborník

Brno - Zlínský kraj bojuje proti africkému moru prasat. Nakoupil elektrické ohradníky, které budou osazeny kolem území zamořeného africkým morem prasat na Zlínsku. Dnes by měli na místech pro ohradníky sekat trávu a upravovat terén. Samotné ohradníky by se měly podél ohniska nákazy začít instalovat v pátek ráno. Podle odborníka na zemědělství a venkov Františka Havláta, ale tato opatření přichází příliš pozdě. Otázkou podle něj je, zda jde jen o hloupost zodpovědných osob, nebo o plán s cílem zničit malochovy prasat nejen na Moravě.

Zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) v pondělí vyhlásil ve Zlínském kraji kvůli africkému moru prasat stav nebezpečí, zatím s platností do 29. srpna. Další rozhodnutí bude podléhat vládě, řekl Čunek. Mimořádný stav umožní zamořené území lépe chránit a zabránit tomu, aby nakažení divočáci migrovali z ohniska nákazy. Zároveň má zabránit divokým prasatům z okolí vstupu do zasažené oblasti.

Podle odborníka ale tato opatření přicházejí s velkým zpožděním. „V každém případě je pozdě, velká část zemědělských plodin je už sklizena. Krizový stav měl být vyhlášen maximálně do 14 dnů po zjištění nákazy v dané oblasti - neprodleně jej měla vyhlásit vláda, protože jde o ohrožení už tak špatné potravinové soběstačnosti v oblasti vepřového masa. Už teď 60 procent vepřového dovážíme. Otázkou je, zda je za tímto zpožděním hloupost, nebo záměr odpovědných úředníků,“ říká pro server EuroZprávy.cz odborník za zemědělství a venkov František Havlát.

„Všichni vědí, jak je to nebezpečná nákaza, která může paralyzovat pro venkov tolik důležité malochovy prasat. Kdyby se rozšířila po celé Moravě nebo dokonce po České republice, nebylo by možné chovat prasata na venkově možná i po několik desetiletí. Zlikvidovali bychom další tolik potřebné pracovní příležitosti na venkově. A to by byl další brutální útok politiků a úředníků proti venkovu. Může to tedy být i cílená likvidace chovu vepřů v České republice s výjimkou "hermeticky" uzavřených velkochovů s desítkami tisíc kusů na jednom místě,“ myslí si Havlát.

Ohnisko nákazy na Zlínsku bude dočasně lemovat elektrický ohradník, jehož výstavba začíná právě dnes. U vstupů do obcí pak zůstanou pachové ohradníky. To je ale podle odborníka úplný nesmysl. „Každý průměrný myslivec ví, že divočák v dnešní době vůbec nereaguje na lidské pachy, přesněji na pachy vyvinuté k těmto účelům. Pachová zradidla nefungují, divočáci jsou na ně zvyklí, a proto se nám pohybují v obcích a ve městech. O tom snad nemusím nikoho přesvědčovat. A elektrický ohradník na ně také nepůsobí, i to je dobře známé. Divočák není ovce ani koza. Pokud cítí nebezpečí, je schopen třeba proskočit skleněnou výplní, rozbije téměř cokoliv. Podívejme se, co dokáže domácí prase – a divočák je mnohem agresivnější. Nadarmo se jim neříká „rytíři lesa“. Jde o velice inteligentní zvíře, to ví každý myslivec, který se zúčastnil naháňky na divočáky. Dosud navržená opatření odborníky z MZe a SVS jsou důkazem, že si absolutně neví rady a celou že situaci podcenili,“ varuje Havlát, že státem přijatá opatření nemusí být dostatečná.

„Počítáme, že v těchto porostech, tak jak tam teď jsou, tak tam prasata zůstanou. Ty, která vir chytí a myslivecky řečeno zhasnou na místě, tak ty samozřejmě budeme odvážet. Ostatní prasata, která mor nemají nebo ho přežila, tak ty se budeme snažit pochytat do speciálních klecí a utratit je," informoval Čunek na začátku týdne. Nesklizené plodiny zůstanou na vybraných polích do října. Do té doby by se měl podle hejtmana stav populace divočáků v zasaženém území významně snížit.

„Správné je ponechat nesklizené plodiny na polích. Ale opakuji, dle mého návrhu je třeba celé území oplotit pletivem se sílou drátu 3 - 4 milimetry a hermeticky celou oblast uzavřít za součinnosti armády, policie a integrovaného systému. Náklady na pletivo na 1 kilometr plotu vyjdou asi na 60 tisíc korun. A celkové náklady na oplocení se pak budou pohybovat v řádech jednotek milionů korun, což je nulová částka oproti likvidaci chovu na venkově a dopadům na zaměstnanost v zemědělství na venkově. Jen blázen si může myslet, že divočáky bude možné nalákat do nějakých odchytových zařízení," tvrdí odborník.

Politici podle něj k problému prasečího moru přistoupili s nezájmem a lhostejností, čímž prý dali najevo, že je problematika venkova nezajímá. „Panu hejtmanovi jsem dvakrát volal a on mi řekl, že se věcí zabývá pracovní skupina SVS a řeší to odborníci. Bral to s ležérností sobě vlastní. O panu hejtmanovi je obecně známo i mimo Zlínský kraj, že je dobrý odborník na cikány a výběr partnerů. Takže by bylo dobré, kdyby se věnoval problematice, kterou snad ovládá, a nehovořil o odborných tématech, kterým absolutně nerozumí. Obecně by mělo platit, že by politici měli spolupracovat s odborníky, kteří jim budou radit a převezmou spoluzopovědnost za řešení problémů, než s těmi, kteří se ve skutečnosti za politiky jen schovávají,“ nešetří kritikou Havlát.

Ministr zemědělství Marian Jurečka i hejtman Čunek si podle něj musí být vědomi, že nečinností mohou způsobit šíření nákazy, což může vést ke zničení podnikání na venkově a likvidaci chovů prasat. „A to si musí ministr i hejtman uvědomit,“ vzkazuje jim expert. „Celá situace a nákazou APM nebezpečně připomíná likvidaci hovězího dobytka v létech 2001 až 2007 kvůli BSE, tedy nemoci šílených krav. Tehdy všichni dobře věděli - ministerstvo zemědělství, veterináři, i argárníci, že je nesmysl vybíjet chovy. Kvůli asi 25 nakaženým jedincům ale nakonec účelově byly vybity 4,5 tisíce kusů dobytka. Je to normální? To přece nikdo nemůže myslet vážně. Toto je politika tolik potřebné podpory venkova? To je absurdní,“ táže se Havlát. Lidé tak podle něj přišli o kvalitní české hovězí maso a mléčné výrobky.

Související

Více souvisejících

František Havlát africký mor prasat Jiří Čunek Marian Jurečka (KDU-ČSL) Ministerstvo zemědělství státní veterinární správa

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy