Všechno je špatně, politici dělají chyby. Ať se Čunek věnuje cikánům, těm rozumí, spustil odborník

Brno - Zlínský kraj bojuje proti africkému moru prasat. Nakoupil elektrické ohradníky, které budou osazeny kolem území zamořeného africkým morem prasat na Zlínsku. Dnes by měli na místech pro ohradníky sekat trávu a upravovat terén. Samotné ohradníky by se měly podél ohniska nákazy začít instalovat v pátek ráno. Podle odborníka na zemědělství a venkov Františka Havláta, ale tato opatření přichází příliš pozdě. Otázkou podle něj je, zda jde jen o hloupost zodpovědných osob, nebo o plán s cílem zničit malochovy prasat nejen na Moravě.

Zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) v pondělí vyhlásil ve Zlínském kraji kvůli africkému moru prasat stav nebezpečí, zatím s platností do 29. srpna. Další rozhodnutí bude podléhat vládě, řekl Čunek. Mimořádný stav umožní zamořené území lépe chránit a zabránit tomu, aby nakažení divočáci migrovali z ohniska nákazy. Zároveň má zabránit divokým prasatům z okolí vstupu do zasažené oblasti.

Podle odborníka ale tato opatření přicházejí s velkým zpožděním. „V každém případě je pozdě, velká část zemědělských plodin je už sklizena. Krizový stav měl být vyhlášen maximálně do 14 dnů po zjištění nákazy v dané oblasti - neprodleně jej měla vyhlásit vláda, protože jde o ohrožení už tak špatné potravinové soběstačnosti v oblasti vepřového masa. Už teď 60 procent vepřového dovážíme. Otázkou je, zda je za tímto zpožděním hloupost, nebo záměr odpovědných úředníků,“ říká pro server EuroZprávy.cz odborník za zemědělství a venkov František Havlát.

„Všichni vědí, jak je to nebezpečná nákaza, která může paralyzovat pro venkov tolik důležité malochovy prasat. Kdyby se rozšířila po celé Moravě nebo dokonce po České republice, nebylo by možné chovat prasata na venkově možná i po několik desetiletí. Zlikvidovali bychom další tolik potřebné pracovní příležitosti na venkově. A to by byl další brutální útok politiků a úředníků proti venkovu. Může to tedy být i cílená likvidace chovu vepřů v České republice s výjimkou "hermeticky" uzavřených velkochovů s desítkami tisíc kusů na jednom místě,“ myslí si Havlát.

Ohnisko nákazy na Zlínsku bude dočasně lemovat elektrický ohradník, jehož výstavba začíná právě dnes. U vstupů do obcí pak zůstanou pachové ohradníky. To je ale podle odborníka úplný nesmysl. „Každý průměrný myslivec ví, že divočák v dnešní době vůbec nereaguje na lidské pachy, přesněji na pachy vyvinuté k těmto účelům. Pachová zradidla nefungují, divočáci jsou na ně zvyklí, a proto se nám pohybují v obcích a ve městech. O tom snad nemusím nikoho přesvědčovat. A elektrický ohradník na ně také nepůsobí, i to je dobře známé. Divočák není ovce ani koza. Pokud cítí nebezpečí, je schopen třeba proskočit skleněnou výplní, rozbije téměř cokoliv. Podívejme se, co dokáže domácí prase – a divočák je mnohem agresivnější. Nadarmo se jim neříká „rytíři lesa“. Jde o velice inteligentní zvíře, to ví každý myslivec, který se zúčastnil naháňky na divočáky. Dosud navržená opatření odborníky z MZe a SVS jsou důkazem, že si absolutně neví rady a celou že situaci podcenili,“ varuje Havlát, že státem přijatá opatření nemusí být dostatečná.

„Počítáme, že v těchto porostech, tak jak tam teď jsou, tak tam prasata zůstanou. Ty, která vir chytí a myslivecky řečeno zhasnou na místě, tak ty samozřejmě budeme odvážet. Ostatní prasata, která mor nemají nebo ho přežila, tak ty se budeme snažit pochytat do speciálních klecí a utratit je," informoval Čunek na začátku týdne. Nesklizené plodiny zůstanou na vybraných polích do října. Do té doby by se měl podle hejtmana stav populace divočáků v zasaženém území významně snížit.

„Správné je ponechat nesklizené plodiny na polích. Ale opakuji, dle mého návrhu je třeba celé území oplotit pletivem se sílou drátu 3 - 4 milimetry a hermeticky celou oblast uzavřít za součinnosti armády, policie a integrovaného systému. Náklady na pletivo na 1 kilometr plotu vyjdou asi na 60 tisíc korun. A celkové náklady na oplocení se pak budou pohybovat v řádech jednotek milionů korun, což je nulová částka oproti likvidaci chovu na venkově a dopadům na zaměstnanost v zemědělství na venkově. Jen blázen si může myslet, že divočáky bude možné nalákat do nějakých odchytových zařízení," tvrdí odborník.

Politici podle něj k problému prasečího moru přistoupili s nezájmem a lhostejností, čímž prý dali najevo, že je problematika venkova nezajímá. „Panu hejtmanovi jsem dvakrát volal a on mi řekl, že se věcí zabývá pracovní skupina SVS a řeší to odborníci. Bral to s ležérností sobě vlastní. O panu hejtmanovi je obecně známo i mimo Zlínský kraj, že je dobrý odborník na cikány a výběr partnerů. Takže by bylo dobré, kdyby se věnoval problematice, kterou snad ovládá, a nehovořil o odborných tématech, kterým absolutně nerozumí. Obecně by mělo platit, že by politici měli spolupracovat s odborníky, kteří jim budou radit a převezmou spoluzopovědnost za řešení problémů, než s těmi, kteří se ve skutečnosti za politiky jen schovávají,“ nešetří kritikou Havlát.

Ministr zemědělství Marian Jurečka i hejtman Čunek si podle něj musí být vědomi, že nečinností mohou způsobit šíření nákazy, což může vést ke zničení podnikání na venkově a likvidaci chovů prasat. „A to si musí ministr i hejtman uvědomit,“ vzkazuje jim expert. „Celá situace a nákazou APM nebezpečně připomíná likvidaci hovězího dobytka v létech 2001 až 2007 kvůli BSE, tedy nemoci šílených krav. Tehdy všichni dobře věděli - ministerstvo zemědělství, veterináři, i argárníci, že je nesmysl vybíjet chovy. Kvůli asi 25 nakaženým jedincům ale nakonec účelově byly vybity 4,5 tisíce kusů dobytka. Je to normální? To přece nikdo nemůže myslet vážně. Toto je politika tolik potřebné podpory venkova? To je absurdní,“ táže se Havlát. Lidé tak podle něj přišli o kvalitní české hovězí maso a mléčné výrobky.

Související

Více souvisejících

František Havlát africký mor prasat Jiří Čunek Marian Jurečka (KDU-ČSL) Ministerstvo zemědělství státní veterinární správa

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy