Všechno je špatně, politici dělají chyby. Ať se Čunek věnuje cikánům, těm rozumí, spustil odborník

Brno - Zlínský kraj bojuje proti africkému moru prasat. Nakoupil elektrické ohradníky, které budou osazeny kolem území zamořeného africkým morem prasat na Zlínsku. Dnes by měli na místech pro ohradníky sekat trávu a upravovat terén. Samotné ohradníky by se měly podél ohniska nákazy začít instalovat v pátek ráno. Podle odborníka na zemědělství a venkov Františka Havláta, ale tato opatření přichází příliš pozdě. Otázkou podle něj je, zda jde jen o hloupost zodpovědných osob, nebo o plán s cílem zničit malochovy prasat nejen na Moravě.

Zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) v pondělí vyhlásil ve Zlínském kraji kvůli africkému moru prasat stav nebezpečí, zatím s platností do 29. srpna. Další rozhodnutí bude podléhat vládě, řekl Čunek. Mimořádný stav umožní zamořené území lépe chránit a zabránit tomu, aby nakažení divočáci migrovali z ohniska nákazy. Zároveň má zabránit divokým prasatům z okolí vstupu do zasažené oblasti.

Podle odborníka ale tato opatření přicházejí s velkým zpožděním. „V každém případě je pozdě, velká část zemědělských plodin je už sklizena. Krizový stav měl být vyhlášen maximálně do 14 dnů po zjištění nákazy v dané oblasti - neprodleně jej měla vyhlásit vláda, protože jde o ohrožení už tak špatné potravinové soběstačnosti v oblasti vepřového masa. Už teď 60 procent vepřového dovážíme. Otázkou je, zda je za tímto zpožděním hloupost, nebo záměr odpovědných úředníků,“ říká pro server EuroZprávy.cz odborník za zemědělství a venkov František Havlát.

„Všichni vědí, jak je to nebezpečná nákaza, která může paralyzovat pro venkov tolik důležité malochovy prasat. Kdyby se rozšířila po celé Moravě nebo dokonce po České republice, nebylo by možné chovat prasata na venkově možná i po několik desetiletí. Zlikvidovali bychom další tolik potřebné pracovní příležitosti na venkově. A to by byl další brutální útok politiků a úředníků proti venkovu. Může to tedy být i cílená likvidace chovu vepřů v České republice s výjimkou "hermeticky" uzavřených velkochovů s desítkami tisíc kusů na jednom místě,“ myslí si Havlát.

Ohnisko nákazy na Zlínsku bude dočasně lemovat elektrický ohradník, jehož výstavba začíná právě dnes. U vstupů do obcí pak zůstanou pachové ohradníky. To je ale podle odborníka úplný nesmysl. „Každý průměrný myslivec ví, že divočák v dnešní době vůbec nereaguje na lidské pachy, přesněji na pachy vyvinuté k těmto účelům. Pachová zradidla nefungují, divočáci jsou na ně zvyklí, a proto se nám pohybují v obcích a ve městech. O tom snad nemusím nikoho přesvědčovat. A elektrický ohradník na ně také nepůsobí, i to je dobře známé. Divočák není ovce ani koza. Pokud cítí nebezpečí, je schopen třeba proskočit skleněnou výplní, rozbije téměř cokoliv. Podívejme se, co dokáže domácí prase – a divočák je mnohem agresivnější. Nadarmo se jim neříká „rytíři lesa“. Jde o velice inteligentní zvíře, to ví každý myslivec, který se zúčastnil naháňky na divočáky. Dosud navržená opatření odborníky z MZe a SVS jsou důkazem, že si absolutně neví rady a celou že situaci podcenili,“ varuje Havlát, že státem přijatá opatření nemusí být dostatečná.

„Počítáme, že v těchto porostech, tak jak tam teď jsou, tak tam prasata zůstanou. Ty, která vir chytí a myslivecky řečeno zhasnou na místě, tak ty samozřejmě budeme odvážet. Ostatní prasata, která mor nemají nebo ho přežila, tak ty se budeme snažit pochytat do speciálních klecí a utratit je," informoval Čunek na začátku týdne. Nesklizené plodiny zůstanou na vybraných polích do října. Do té doby by se měl podle hejtmana stav populace divočáků v zasaženém území významně snížit.

„Správné je ponechat nesklizené plodiny na polích. Ale opakuji, dle mého návrhu je třeba celé území oplotit pletivem se sílou drátu 3 - 4 milimetry a hermeticky celou oblast uzavřít za součinnosti armády, policie a integrovaného systému. Náklady na pletivo na 1 kilometr plotu vyjdou asi na 60 tisíc korun. A celkové náklady na oplocení se pak budou pohybovat v řádech jednotek milionů korun, což je nulová částka oproti likvidaci chovu na venkově a dopadům na zaměstnanost v zemědělství na venkově. Jen blázen si může myslet, že divočáky bude možné nalákat do nějakých odchytových zařízení," tvrdí odborník.

Politici podle něj k problému prasečího moru přistoupili s nezájmem a lhostejností, čímž prý dali najevo, že je problematika venkova nezajímá. „Panu hejtmanovi jsem dvakrát volal a on mi řekl, že se věcí zabývá pracovní skupina SVS a řeší to odborníci. Bral to s ležérností sobě vlastní. O panu hejtmanovi je obecně známo i mimo Zlínský kraj, že je dobrý odborník na cikány a výběr partnerů. Takže by bylo dobré, kdyby se věnoval problematice, kterou snad ovládá, a nehovořil o odborných tématech, kterým absolutně nerozumí. Obecně by mělo platit, že by politici měli spolupracovat s odborníky, kteří jim budou radit a převezmou spoluzopovědnost za řešení problémů, než s těmi, kteří se ve skutečnosti za politiky jen schovávají,“ nešetří kritikou Havlát.

Ministr zemědělství Marian Jurečka i hejtman Čunek si podle něj musí být vědomi, že nečinností mohou způsobit šíření nákazy, což může vést ke zničení podnikání na venkově a likvidaci chovů prasat. „A to si musí ministr i hejtman uvědomit,“ vzkazuje jim expert. „Celá situace a nákazou APM nebezpečně připomíná likvidaci hovězího dobytka v létech 2001 až 2007 kvůli BSE, tedy nemoci šílených krav. Tehdy všichni dobře věděli - ministerstvo zemědělství, veterináři, i argárníci, že je nesmysl vybíjet chovy. Kvůli asi 25 nakaženým jedincům ale nakonec účelově byly vybity 4,5 tisíce kusů dobytka. Je to normální? To přece nikdo nemůže myslet vážně. Toto je politika tolik potřebné podpory venkova? To je absurdní,“ táže se Havlát. Lidé tak podle něj přišli o kvalitní české hovězí maso a mléčné výrobky.

Související

Více souvisejících

František Havlát africký mor prasat Jiří Čunek Marian Jurečka (KDU-ČSL) Ministerstvo zemědělství státní veterinární správa

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy