Konec pěstování nejen na českých polích? Problém s hladomorem a oteplováním vyřeší vertikální farmy

Počet lidí na naší planetě stále roste. Země se otepluje a farmáři a zemědělci po celém světě každoročně s hrůzou počítají ztráty. Uživit více než sedm miliard lidí tak bude stále těžší a těžší a stupňuje se tak naléhavost problémů souvisejících s nedostatkem potravin. Podle vědců ale nemusí být vše ztraceno. Někteří podle agentury Reuters dokonce věří, že tyto problémy budou za deset let zcela překonány.

Jak server vysvětluje, i přes všechny faktory, které k přispívají k nedostatku potravin, jako je například přelidnění, změny klimatu nebo nedostatek vody, by se díky novým technologiím mělo lidstvu podařit tyto problémy nejen kompenzovat, ale i zcela odstranit.

Podle serveru postupně dojde k nahrazení zemědělství, jak ho známe dnes, pěstováním potravin v uzavřených budovách, takzvaných vertikálních farmách. V nich budou pěstovány geneticky upravené rostliny, které budou zdravé a bez škodlivých chemikálií.

Díky vodě plné živin a speciálnímu osvětlení bude navíc možné tyto rostliny vypěstovat velmi rychle a farmy tak budou velmi efektivní v produkci potravin. Server také připomíná, že tyto vysoké městské farmy vznikají už dnes – například ve Spojených státech, nebo v Číně; ale i v Evropě.

Představa, že se bude podobným způsobem pěstovat většina plodin na naší planetě, zní jako z vědeckofantastického filmu, do budoucna ale lidem zřejmě nic jiného nezbývá. Němečtí vědci vydali prognózu, podle níž nás čeká nelichotivá budoucnost. Zvyšování teplot, k němuž v posledních letech dochází, má podle nich za následek nejen historicky nejteplejší roky, ale i nižší výnosy úrody, které se projeví například hladomorem.

Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

To může být podle vědců vážný problém. Už nyní má Země více než sedm miliard lidí a je otázkou, jak se s tímto nedostatkem budou vyrovnávat budoucí generace. Populace se totiž, jak už bylo řečeno, neustále zvyšuje.

Odborníci předpokládají, že dramatický pokles výnosu zemědělských plodin může mít vážné dopady na ceny potravin a v chudých zemích může být těchto plodin nedostatek. To může vyústit až v hladomor.

Situace by ale mohla mít další následky. Pod tlakem způsobeným nedostatkem potravin se lidé rozhodnou přestěhovat a ještě více se zvýší migrační pohyby. Lidé budou putovat za potravou, ve světě tudíž mohou vznikat další konflikty a dokonce i války.

Jestli vertikální farmy dokáží těmto problémům zabránit lze zatím jen těžko odhadovat, i Česká republika se ale postupně vydává tímto směrem.  Břeclavská společnost Fosfa, která vyrábí prací prášky, hnojiva či potravinářské přísady, postavila ve svém areálu zřejmě první vertikální farmu v České republice. Několik pater sazenic salátů zabírá plochu šedesát metrů čtverečních.

Ve vertikální farmě rostou zemědělské plodiny hydroponicky, tedy bez půdy v živném roztoku, v patrech nad sebou. Do roku 2022 by měl globální "vertikální" trh růst každoročně o 24,8 procenta na celkovou hodnotu 5,8 miliardy dolarů, odhadla studie společnosti Market Watch. Předpokládá, že vertikální farmy se stanou doménou Asie, kde se objevily poprvé. Pozadu ale nezůstává ani Evropa. Například v Nizozemsku letos zahájí provoz první komerční farmy v Evropě.

Související

Češi se nechávají testovat na covid-19

S teplotami roste i jejich dopad na lidské zdraví. Lékaři už se potýkají s problémy

Dlouhodobý nárůst průměrné teploty na Zemi může mít pro miliony lidí tragický dopad. V důsledku selhání termoregulace může nastat nebezpečí přehřátí či selhání organismu. Nejvíce ohrožení jsou farmáři z rozvojových zemí nebo stavební dělníci a lidé z továren, ale v současné době se riziko přehřátí týká i zaměstnanců nemocnic, kteří kvůli covid-19 musí nosit ochranné obleky.
Počasí

Oteplování se projevuje i v peněženkách Čechů, každý rok zaplatíme miliardy

Lidé budou muset ze svých kapes vytáhnout miliardy korun. To jsou částky, které naši republiku každoročně stojí vlny veder. Oteplování Země totiž nemá dopady jen na klimatické změny a zemědělství, ale přeneseně i na ekonomiku jako takovou. Kvůli suchu navíc v blízké budoucnosti hrozí, že se v Česku přestane dařit některým plodinám, a může dojít například ke zdražení piva nebo některých potravin. Porostou rovněž ceny za zdravotní péči a za energie.

Více souvisejících

oteplování zemědělci Lidé vertikální farmy

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy