České farmy nepřijdou o miliardy? Většina států EU souhlasí s nepovinným krácením dotací

Praha - Většina unijních států souhlasila s tím, aby evropské dotace pro zemědělce nebyly po roce 2020 povinně kráceny podle velikosti farmy. Na Žofínském fóru to dnes řekl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Evropská komise by měla legislativní návrh představit letos v červnu.

Pro takzvané povinné zastropování by bylo jen pět zemí. České zemědělství by podle Milka při zastropování na 60.000 eur (zhruba 1,5 milionu Kč) na farmu přišlo o 5,2 miliardy korun.

"Většina ministrů přijala naše argumenty. Shodli se, že členským státům musí zůstat nezbytná flexibilita, protože jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby. To se u nás týká především problematiky zastropování," uvedl Milek. Pozemkové výměry českých farem patří mezi největší v unii.

Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada uvedl, že ještě není jasné, kdy se stihne nová legislativa schválit, zda v letošním roce a tedy za současného Evropského parlamentu, nebo až po volbách do europarlamentu.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se schvalování před volbami nestihne. Jednání nyní částečně stojí, protože není znám rozpočet EU. Evropská komise ale podle něj nejspíš přijde s plánem, aby byl větší důraz na ekologická a krajinná opatření. "S největší pravděpodobností nám dnešní povinnosti zůstanou, je možné, že další přibudou - za méně peněz více ochrany životního prostředí," řekl dnes.

Už v dnešní době podle studie němečtí zemědělci platí za dodržování norem a nařízení k ochraně životního prostředí 315 eur na hektar, konkurenti ze zemí mimo EU pak 69 eur na hektar, argumentoval Pýcha.

Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své nynější priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje téměř 40 procent každého unijního rozpočtu.

Zemědělské podniky v České republice mají ve srovnání států EU největší průměrnou výměru 133 hektarů a také ekologické farmy patří s průměrnými 120 hektary mezi největší v unii.

Související

Ilustrační fotografie. Analýza

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

Více souvisejících

zemědělci Jiří Milek dotace EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

včera

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy