V Česku se po 20 letech objevil pseudomor drůbeže

Choroba, která se v ČR objevila po 20 letech, je nebezpečná pro ptáky, u lidí může vyvolat zánět spojivek, který po několika dnech spontánně odezní. 

Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jde o druhou nejnebezpečnější nemoc pro drůbež po ptačí chřipce, kvůli které se loni v ČR utratilo skoro 100.000 kusů opeřenců. Nosnice ve velkochovech jsou podle ní vakcinované, kuřata ve výkrmu však ne, měly by však mít ochranu z vakcinace od svých rodičů.

Malochovatel na Zlínsku oznámil veterinářům úhyn 11 z 34 chovaných slepic, po vyšetření se nepotvrdila ptačí chřipka, ale naopak pseudomor. "Aby se zamezilo možnému šíření nákazy, bude ještě dnes všechna zbývající drůbež v chovu utracena. Dle platných evropských předpisů bude okolo ohniska nákazy vytýčeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech Státní veterinární správy (SVS) mimo jiné nařídí provedení soupisů drůbeže," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Podle něj bude až na výjimky zakázané přemisťovat drůbež do a ven z pásem. "Po dobu platnosti mimořádných veterinárních opatření nebude možné v pásmech pořádat výstavy, burzy, trhy a svody drůbeže a ostatních ptáků," dodal.

Podle šanovského starosty Milana Humpoly zasáhl pseudomor malochov slepic jednoho z obyvatel obce. "Chová nějakých 20 slepic, které mu začaly postupně zdechat. Zdálo se mu to podezřelé, proto si nechal udělat u veterinářů rozbory, které zjistily nákazu," řekl ČTK starosta.

Vakcinace je povinná pro chovy, kde se ptáci chovají na produkci vajec od 500 kusů ptáků. V ostatních chovech veterináři očkování doporučují. "Vzhledem k tomu, že tato nákaza je na seznamu nebezpečných nákaz, přísluší chovateli v případě vzplanutí nákazy náhrada nákladů za opatření, která jsou přijata ke zdolání nákazy. V případě zjištěného neprovedení vakcinace se nárokovaná částka krátí," dodala správa.

Podle Dlouhé se do chovu mohla nemoc dostat nejspíš přes kontakt drůbeže s volně žijícím holubem či jiným ptákem. Zamezení kontaktu s volně žijícími ptáky doporučují také veterináři, chovatelé by podle nich měli sledovat zdravotní stav, kondici a snášky vajec od chovaných ptáků. V případě změn nebo zvýšeného úhynu by buď je, nebo příslušného soukromého veterináře měli chovatelé kontaktovat.

"Pokud by se opakoval scénář z minulého výskytu virů na našem území, znamenalo by to pro exportéry obchodní ztráty řádově minimálně v desítkách milionů korun v závislosti na rozsahu a délce trvání opatřeních směřujících k eradikaci (vymýcení) nákazy," sdělil ČTK mluvčí Agrární komory ČR Jiří Felčárek. Naposledy se nemoc v chovu holubů objevila v ČR v letech 2012 a 2013, dříve pak v roce 2007. V chovu drůbeže pak naposledy v roce 1998. Například Rusko v roce 2013 zakázalo dovoz českého drůbežího masa z tří krajů kvůli výskytu této choroby u holubů. Podle Dlouhé by ruský zákaz znamenal existenciální nejistotu pro několik firem, které už loni prodělaly kvůli zákazu vývozu násadových vajec, desítky milionů.

Závažné virové onemocnění způsobuje u domestikovaných i volně žijících ptáků trávicí, dýchací a nervové potíže s rizikem následného úhynu. Nemoc může postihnout slepice, krůty, bažanty, holuby či křepelky. Onemocnění se zřídka objevuje i u kachen a hus, vnímaví jsou vůči němu i pštrosi a mnoho druhů volně žijících ptáků.