Čeští zemědělci dostanou z EU skoro 200 miliard

Agrární komora ČR odmítá možné stanovování limitů plateb na farmu podle její rozlohy. České ministerstvo zemědělství uvedlo, že by chtělo tento limit mít jako dobrovolný, nelíbí se mu také přílišná administrativa pro stát i zemědělce.

Celkově by podle dnešního návrhu mělo být v rozpočtu EU na zemědělství v letech 2021 až 2027 vyčleněno 365 miliard eur. Komise navrhuje v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU společnou zemědělskou politiku zmodernizovat a zjednodušit.

Návrh mimo jiné předpokládá, že přímé platby zemědělcům budou od 60.000 eur výše omezeny a maximální hranicí bude 100.000 eur na jednu farmu. Toto takzvané zastropování plateb se České republice příliš nelíbí, především kvůli struktuře českého zemědělství, kterému z historických důvodů dominují na evropské poměry velké farmy.

"Česká republika zcela zásadně vystupuje proti zastropování, tedy omezení plateb na jeden subjekt, které by v nejtvrdší podobě znamenalo likvidaci našeho zemědělství a další propad produkce a soběstačnosti v základních odvětvích, především pak živočišných výrob," sdělil dnes ČTK mluvčí agrární komory Jiří Felčárek.

Příznivou zprávou však podle něj je, že peníze, o které by přišly farmy kvůli stanovení stropu, zůstanou v platbách pro jednotlivé členské země. Mohly by je tak využít například na investice.

České ministerstvo by chtělo mít zastropování jako dobrovolné. "Také se budeme pečlivě věnovat otázce odpočtu mzdových nákladů pro eliminaci negativních dopadů zastropování na podniky, jenž svým charakterem výroby vytvářejí a udržují zaměstnanost," uvedlo. Český stát také nesouhlasí s návrhem komise na krácení peněz proti současnosti pro podniky, které používají postupy prospěšné pro životní prostředí nebo výrobcům citlivých komodit. "I v těchto bodech budeme navrhovat, aby členské země mohly podle národních podmínek a potřeb zvolit, jaké nástroje společné zemědělské politiky jsou pro ně nejvhodnější a jakým způsobem je chtějí využívat," dodalo tiskové oddělení.

Ministerstvo upozornilo, že jde o prvotní návrh, který se ještě může změnit. "V tomto kontextu je potřeba upozornit na aktivity některých členských zemí vedených Francií, které bezprostředně na zveřejněné návrhy reagovaly přípravou memoranda, v němž nesouhlasí s krácením rozpočtu a žádají zachování stávající úrovně," uvedl úřad. Ministerstvo tento postoj sdílí.

"Nařízení, které předložila komise, přinesou vyšší administrativní zátěž. Stále přetrvávají pochybnosti ohledně zjednodušení auditního a kontrolního systému. Ministerstvo proto bude usilovat o reálné a viditelné zjednodušení podmínek," uvedl úřad.

Dnešní návrhy mají podle komise zajistit, aby společná politika podporovala zemědělce a venkovské komunity, vedla k udržitelnému rozvoji zemědělství v EU a zohledňovala cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Dávají rovněž členským státům více flexibility a odpovědnosti.

"Tyto solidní návrhy přispějí ke konkurenceschopnosti zemědělského odvětví a zároveň posílí jeho udržitelnost. V nově navrhovaném modelu dostanou členské státy více prostoru, aby se zlepšila efektivita zemědělské politiky a bylo možné lépe sledovat její výsledky," uvedl místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen.