Dotace do zemědělství? Většinu shrábnou velké firmy včetně Agrofertu, podpora malých vázne

Dotace mají pomoci posílit výzkum, technologický rozvoj a inovace v zemědělství a mají také pomoci malým a středním podnikům.

Čerpání dotací z programu rozvoje venkova má zpoždění, uvedl NKÚ na svém webu. Opatření Spolupráce proplatilo ministerstvo zemědělství (MZe) na konci roku 2017 pouhých pět projektů v celkové hodnotě 186 milionů korun. Dále MZe nastavilo pravidla tak, že největšími příjemci dotací jsou velké podniky. Naproti tomu podpora malých a středních podniků vázne.

Z připravených 3,8 miliardy korun resort vyčlenil více než 2,8 miliardy korun na jednu konkrétní oblast – na podporu vývoje při zpracování zemědělských produktů, kde většinu schválených žadatelů o dotace představovaly velké potravinářské firmy.

MZe potvrdilo, že z podpořených žádostí ve zmíněné oblasti tvoří projekty malých a středních podniků jen menšinu - zhruba 30 procent. "Je logické, že organizačně zvládnout spolupráci s výzkumnými organizacemi jsou schopny spíše větší podniky," sdělilo v reakci na kontrolu tiskové oddělení ministerstva.

MZe pro žadatele v oblasti podpory vývoje při zpracování zemědělských produktů také nastavilo příznivější podmínky, než jaké mají žadatelé v ostatních oblastech. O dotace mohou žádat bez omezení a opakovaně – maximální strop podpory, na kterou může žadatel v tomto programovém období celkově dosáhnout, stanoven nebyl. Získat dotace je pro příjemce celkově jednodušší, a to i přesto, že mohou žádat o více peněz.

Získané peníze pak podniky používají na pořízení strojů, technologií a na stavební úpravy. Výdaje na vědu a výzkum byly zanedbatelné. U prověřených 46 projektových žádostí představovaly přibližně jedno procento, což je zarážející s ohledem na to, že podpora vědy a výzkumu je jeden z hlavních důvodů, proč MZe tyto dotace rozděluje.

Ministerstvo to popírá. "Klíčovým cílem je převedení výsledku výzkumu do praxe, což má vést k větší konkurenceschopnosti. K tomu je zapotřebí i nákup nových technologií a strojů," sdělilo tiskové oddělení.

V tomto programu letos získaly podle Státního zemědělského intervenčního fondu nejvyšší možnou sumu některé společnosti z koncernu Agrofert, který do loňského února vlastnil před převodem do svěřenských fondů současný premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).

Například Olma dostala 75 milionů korun na inovace ve výrobě přírodních pařených sýrů, Vodňanská drůbež stejnou sumu na "optimalizaci a inovaci v procesech porcování a balení drůbežího masa". Pro Kostelecké uzeniny pak na inovaci technologie výroby tepelně opracovaných masných výrobků pasterizovaných v obalu byla schválena žádost na zhruba 70 milionů korun.

Nejvyšší možnou dotaci získaly i jiné společnosti - Polabské mlékárny nebo Madeta.

Naproti tomu podporovat malé a střední podniky se nedaří, upozornil server nku.cz. Jedním z důvodů jsou například složité dotační podmínky pro některé oblasti, kvůli kterým nebyly žádosti o dotace schváleny. V jiných oblastech, které vybralo MZe k podpoře, zase žadatelé nemají o dotace zájem. V součtu podpora nefunguje u tří z celkových šesti oblastí – jde přitom o ty, které měly pomoci hlavně malým a středním podnikům.

Další odhalené nedostatky jsou spojeny například s výběrem projektů k podpoře. Pro posuzování inovativnosti a dalších odborných kritérií projektů vytvořilo MZe hodnotitelské komise a určilo pravidla pro jejich činnost. Pravidla jsou taková, že hodnocení projektů těmito komisemi není transparentní. Problematické je i to, že odvolání některých neúspěšných žadatelů o dotace posuzovala stejná komise, která původně rozhodla o tom, že na dotaci nemají nárok.