Cíle Evropské komise, aby Evropská unie k roku 2050 dosáhla nulových čistých emisí skleníkových plynů, nedosáhnou všechny státy. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to dnes řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Evropa je podle něj lídrem v opatřeních proti znečištění ovzduší, má ale pouze zhruba decetiprocentní podíl na celosvětových emisích skleníkových plynů.
Europoslanci tento týden schválili cíl Evropské komise. Evropská unie má podle nich přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby nulových čistých emisí skleníkových plynů za 30 let dosáhla. Podle Brabce jde o nesmírně ambiciózní scénář, kterého nedosáhnou všechny evropské státy. Dokáže si to představit u severských zemí nebo Německa, naopak například u Polska nikoli. Na druhou stranu má podle něj Evropa jako jediná šanci se k cíli alespoň přiblížit.
"Evropa je ten lídr, ale my si musíme uvědomit, že Evropa má dneska necelých deset procent podílu emisí skleníkových plynů na světě," uvedl ministr. Nejvyšší podíl má podle něj Čína - 25 procent, dále USA 16 procent, zmínil také Rusko a Brazílii. "Je to o celosvětové solidaritě, protože i kdyby Evropa zítra přestala topit, svítit, jezdit autem, nezastaví klimatickou změnu," dodal Brabec.
V rámci národní politiky ochrany klimatu si resort vymodeloval scénáře, jak by vypadala Česká republika v roce 2050, aby uspořila 80 až 90 procent emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. V takovém případě by podle Brabce v Česku nemohlo být ani jedno auto na fosilní paliva, dávno by se muselo fosilními palivy přestat topit a znamenalo by to také dramatickou úsporu z hlediska živočišné výroby.
V současnosti má Česko závazek do roku 2030 snížit emise minimálně o 40 procent oproti roku 1990. Podle Brabce je možné, že se ČR dostane i na snížení o 45 procent.
Podle dat Eurostatu činily emise skleníkových plynů v roce 2016 v Česku 12,4 tuny na obyvatele, průměr Evropské unie byl 8,7 tuny. Nad průměrem byly také Německo, Polsko nebo Rakousko, pod ním naopak Slovensko, Maďarsko či Švédsko. Podle Brabce se ČR k průměru přiblíží zhruba během příštích pěti let.
Související
Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám
Kolik zaplatíme za ETS II? Povolenky jsou levnější než ekologické škody, vysvětluje ekonomka Nálepová
Aktuálně se děje
před 54 minutami
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
před 1 hodinou
Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA
před 2 hodinami
Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí
před 3 hodinami
Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude
před 4 hodinami
Tropické počasí ještě zesílí, nejvíce potrápí jižní Moravu. Platí výstraha
před 5 hodinami
Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes
před 5 hodinami
Tropické počasí přidělává starosti. Meteorologové opět varují před požáry
před 6 hodinami
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
před 8 hodinami
Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Zdroj: Libor Novák