Naše děti jedí podřadné polské potraviny! U Jílkové vypuklo peklo kvůli masu i EU

Moderátorka Jílková se zeptala ředitele Koberny, zda je rizikové konzumovat polské maso. Ten jí odpověděl, že v Polsku a Česku jsou výrazně rozdílné systémy kontroly, a proto lze konstatovat, že je české maso bezpečnější. Górski oponoval, že Polsko je jedním z největších vývozců potravin v EU, a že je tudíž obtížné prověřovat export stejně přísně, jako je tomu v Česku. Chybí tam lidský faktor. I tak jsou ale polské potraviny dostatečně kvalitní, protože jinak by je neodebíraly i vyspělé evropské země, jako jsou Francie, Německo, Belgie, Nizozemí a Velká Británie. 

Náměstek Fialka řekl, že Česko není závislé na dovozu potravin z Polska, ale že jsme omezení legislativou EU. Jílková ale odcitovala Pilčíka ze zpracovatelského průmyslu, který se domnívá, že se český masný průmysl bez polského hovězího dlouhodobě neobejde. Analytik Havel konstatoval, že jsme přebytkovou zemí, která má více surovin, než spotřebuje, ale že u nás dochází k velkému exportu živých zvířat. Příčinu vidí v nižší poptávce českých spotřebitelů po slevách. Češi si radši koupí levnější potraviny ze zahraničí, než dražší z domácí výroby.

Koberna nesouhlasil a vysvětlil zákon nabídky a poptávky. V případě akcí je v podstatě nemožné uspokojit zvýšený zájem nakupujících po mase, což vyvolává právě onu potřebu jeho dovozu ze zahraničí, konkrétně z Polska. Dále bylo řečeno, že v ČR není spotřeba hovězího vysoká, a že Čechů není tolik, aby se nevyváželo. Górski argumentoval, že zmiňovanou salmonelózu, kterou má způsobovat polské hovězí, obsahuje i maso z jiných zemí, konkrétně z Německa a Francie. Polsko má však problém v systému chlazení, v němž se používá voda. Například u nás se chladí vzduchem, což je, jak potvrdil i Havel bezpečnější. 

Veterinář Usvald viděl problém v EU, která povoluje oba způsoby chlazení, čímž vzniká špatné konkurenční prostředí pro zemědělce. Ten, kdo vyprodukuje levnější maso, ho pak prodá s větším ziskem. Salmonela navíc může vzniknout nejen při samotné porážce, nýbrž i během převozu a skladování. Hovězí k nám přichází i z argentinského chovu. Čím víc se s masem manipuluje, tím je větší pravděpodobnost kontaminace bez ohledu na zemi původu.

Pinkava se postavil na stranu Polska a řekl, že tam normálně jezdí, nakupuje, a že se mu nic nestalo. Potraviny tam jsou diametrálně levnější a zároveň kvalitnější a chutnější podobně, jako v Německu. "Když půjdete do Wroclawi, tak bez ohledu na to, zda je v neděli odpoledne pět, nebo čtyři, nakoupíte tam," vysvětloval Pinkava. Kobernu rozohnilo, že Pinkava a jeho další podporovatelé z publika na jednu stranu berou české penze, využívají českého zdravotnictví, ale podporují polskou ekonomiku. Bylo mu odpovězeno, že zase u nás máme lepší pivo. 

Diskuze se přesunula k rybám, konkrétně lososům a platýsům. Usvald vysvětloval, že je naivní věřit ve výlov z moře. Ryby se dnes běžně chovají v takzvaných v akvakulturách, kde jsou krmeny různými medikamenty a granulemi. "Musíme poznat to hospodářství, jaké je," říkal Usvald. Górski také zdůraznil, že nemáme žádný ryze český výrobek, snad kromě toho piva, na nějž poukázala Jílková. Koberna oponoval, že nejsme agrární země. Pinkava do toho vstoupil s tím, že jsou v USA velmi oblíbené polské potraviny - šunka atd.

Za vším stojí opět EU a neschopnost českých europoslanců

Havel byl toho názoru, že nikdo není jenom dobrý, či jenom špatný. A proto máme EU a její jednotný trh, aby se mohli uplatnit ty národy, které jsou v něčem vynikají. Obvyklé je ovšem, že to co je kvalitní, bývá zároveň také dražší, a ne všichni spotřebitelé si to mohou dovolit. Co se týče moří, tak ta jsou často kontaminovaná, a proto se zakládají akvakultury. Dufek z publika si postěžoval, že Polsko mělo při vstupu do EU v zemědělství 20 % obyvatelstva, kdežto v Česku to byla pouhá 4 %.

"Vůbec si nedovedu představit, že by například v Polsku díky normám, který se měly dodržovat, bylo najednou takové množství nezaměstnaných!," zlobil se Dufek a vysvětlil, že jenom kvůli tomuto se Polákům umožnilo vyrábět takzvané křehčené maso a dělat další podvody v této oblasti. Problém ale spočívá i v supermarketech a dvojí kvalitě potravin. Polsko si kvůli obavám z ekonomického kolapsu vymohlo daňové výhody v zemědělství na úkor ostatních členských zemí. Polské zemědělství by nemohlo prosperovat, kdyby muselo splňovat ty samé normy, jako Česko.

Porážky nemocných zvířat v noci a bez přítomnosti veterináře!

Pinkava se zeptal, odkud pocházelo kuřecí maso, kterým se nakazili pacienti v nemocnici ve Zlíně. Koberna mu odpověděl, že se jednalo o Mazovské vojvodství, kde právě došlo ke skandálu s porážkou nemocných zvířat bez veterinární kontroly. Řezník Havlíček řekl, že si kontroluje dodavatele, od kterých odebírá maso. Hovězí maso musí mít registrační číslo jatek, chovu a další data potřebná pro jeho identifikaci. V Polsku je samozřejmě větší pravděpodobnost kvůli většímu objemu zemědělské výroby, že dojde ke kontaminaci masa. K nelegálním porážkám může ale samozřejmě docházet i u nás.

Havel připustil, že problém nespočívá pouze v samotném zabití nemocného zvířete, nýbrž jeho vpuštění do oběhu buď bez příslušného razítka, případně s falešným. Dufek se zlobil, že se závadné maso dostalo k dětem, a hájil existenci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, který by měl na toto dohlížet. Polsko řeší v současné době jednu kauzu za druhou. Koberna souhlasil a připomněl celoevropský skandál s koňským masem. Spotřebitelé navíc nemají nikdy 100 % jistotu, že konzumují české maso, i když je na jeho obalu logo CZ.

Šéfkuchař Kohout, který provozuje restauraci, řekl, že má jednoho dodavatele na hovězí zadní maso, s nímž spolupracuje přes rok. Jednalo se o polské maso, které bylo vždy velmi kvalitní. Bohužel forma, jakou k této kauze přistupuje Státní veterinární správa, není nejšťastnější, protože nejvíc poškozuje právě koncové spotřebitele. On sám nemá šanci poznat, zda maso, které podává zákazníkům, je kontaminované salmonelou atd. Fialka mu ale připomněl, že je kontrola kvality podávaného masa je jednou z jeho povinností, kterou mu ukládá potravinový zákon.

"Ten, kdo uvádí na trh, je zodpovědný vůči svým spotřebitelům," zakončil Fialka svá slova. Kohout by se tedy měl domáhat svých práv u dodavatele. Na Kohoutovu stranu se postavil i Havlíček, podle něhož jak provozovatelé restaurací, tak i řezníci nesou odpovědnost za něco, co si nemohou ověřit. Podle Fialky mají mít lépe nastavený systém kontroly původu potravin. Usvald konstatoval, že by museli mít přímo mikrobiologickou laboratoř. Pán z publika konstatoval, že většina vepřového masa je u nás z dovozu, a že naši zemědělci vyvážejí zvířata kvůli výhodným cenám. Místo nich si pak dovážíme méně kvalitní, ale levnější, maso z Polska, ale i Ukrajiny.

Debata se chýlila ke konci a Jílková pouštěla ke slovu další lidi z publika. Jíšek řekl, že spolu s dalším pánem kupují v Polsku po léta kuřata a nic se jim nestalo. Paradoxně jeho kolega onemocněl salmonelou po českém mase. Jiný pán si myslel, že se opět pouze dělá z komára velbloud. Paní se ptala, komu patřily polská jatka, kde se zabíjel nemocný skot. Odpovězeno jí bylo, že majitelem byl Polák. Další diskutující se domníval, že problém je v členství EU a s ní související závislosti na dovozu, v nedostatečných kontrolách na státních hranicích a likvidaci JZD. Jílková oznámila konec a téma příštího týdne, jímž bude chování českého prezidenta Miloše Zemana.