Česko podceňuje změny klimatu? Ekologové bijou na poplach, navrhují řadu opatření

Česká republika by měla zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) minimálně na 24 procent, měla by stanovit povinnost obnovovat lesy, regulovat počty přemnožené zvěře a více přispívat na pomoc rozvojovým zemím, které zasáhla klimatická změna. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedly ekologické organizace Hnutí Duha a Zelený kruh a České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), které své návrhy poslaly poslancům jako podklady pro středeční schůzi Sněmovny, jejímž jedním tématem bude ochrana klimatu. Ekologové už delší dobu doporučují také vyšší daně z uhlí, splnění limitů pro uhelné elektrárny a nerozšiřování těžby na velkolomu Bílina.

"Aktuálně podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie činí 15 procent. Je ale možné, aby výroba obnovitelné elektřiny vzrostla do roku 2030 na dvojnásobek," uvedli ekologové. Hlavní překážkou rozvoje OZE je podle nich absence státní podpory, kvůli čemuž odvětví přes pět let stagnuje.

Podle náměstka pro energetiku René Neděla z ministerstva průmyslu a obchodu stát ročně přispívá 26 miliard korun na OZE, elektřinu z druhotných energetických zdrojů a elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla. "ČR patří mezi 11 zemí EU, které již splnily cíl pro OZE do roku 2020. ČR dokonce může reportovat vyšší cíl, než který ji byl legislativou EU určen," sdělil Neděla.

Česká krajina není podle ekologů připravena na změny klimatu mimo jiné i kvůli tomu, že zemědělci nemohou chránit lesy před suchem. Navrhují proto zahrnout do novely lesního zákona povinnost obnovovat lesy nebo usměrňovat počty přemnožené zvěře. Jejich návrh obsahuje i možnost zavedení zemědělských dotací, které by měly pomoci vytvořit na aspoň deseti procentech zemědělských ploch přírodní prvky, které by bez použití chemických přípravků sloužily jako útočiště pro zvěř, ptáky či hmyz, a ke zkvalitnění zemědělské půdy a ke zmenšení souvislých ploch jedné plodiny na nejvýše 20 hektarů.

Ministerstvo zemědělství (MZe) podle mluvčího Vojtěcha Bílého v současnosti pracuje na přípravě nového návrhu lesního zákona, která řeší povinnost obnovovat lesy a přemnoženou zvěř. "Od ledna se také více než zdvojnásobily plochy přírodních prvků, z cca 10,5 procenta na cca 25 procent. Od začátku příštího roku bude omezena výměra jedné plodiny na erozně ohrožených půdách na maximálně 30 hektarů," řekl Bílý.

Podle zástupců FoRS Česko neplní mezinárodní závazek poskytovat 0,33 procenta hrubého národního důchodu na rozvojovou pomoc chudým zemím, které se musí ve větší míře potýkat s dopady změn klimatu. Český příspěvek patří podle nich mezi nejnižší v Evropské unii a je potřeba ukázat, že si ČR uvědomuje svou odpovědnost, chce více přispět na další léta a také vypracovat plán postupného zvyšování příspěvků. "Část financí mohou zajistit výnosy z prodeje emisních povolenek," řekl ředitel FoRS Pavel Přibyl.

Ve středu budou poslanci projednávat bod o ochraně klimatu, který prosadila Pirátská strana. Do Česka dnes přijede generální ředitel pro oblast klimatu Evropské komise Raffaele Mauro Petriccione a poslancům a senátorům představí evropskou dlouhodobou strategickou vizi klimaticky neutrální ekonomiky EU Čistá planeta pro všechny.

Související

lesy Komentář

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.

Více souvisejících

Ekologie ,  Klimatické změny ,  Příroda ,  Poslanecká sněmovna ,  Ministerstvo zemědělství ,  hnutí duha

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?

Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy