Válka o NP Šumava: Ministr připravil plán, ekologové jsou v šoku

Přechodný tříletý plán péče bude s největší pravděpodobností schválen v úterý nebo ve středu. V úterý ho má ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) představit na tiskové konferenci. Šumavský park plán péče potřebuje. Stávající přestal platit loni. Pokud by se neschválil, mohlo by dojít k omezení čerpání evropských dotací do ochrany přírody a krajiny.

Do druhé (vyšší) kategorie podle hodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN patřil NP Šumava od svého vyhlášení. Za poslední tři roky však vedení správy NP po dohodě s obcemi a regiony navrhovalo, aby do 45 let měl 35 procent bezzásahového území a zbytek navždy zásahového. V původním návrhu plánu péče od správy parku byl zařazen do druhé a čtvrté kategorie IUCN, což by však poškodilo jeho mezinárodní hodnocení.

"Udrželi jsme relativní návaznost na předchozí plán péče, který byl konkrétní v termínu dosažení 50 procent bezzásahovosti (rok 2030) a formulovali jsme v plánu péče směřování, které vyžaduje druhá kategorie. Tedy v dlouhodobém časovém horizontu bude převážná část území NP převedena do bezzásahového režimu," odpověděl náměstek ministra Vladimír Dolejský.

Ekologové vítají, že MŽP jasně odmítlo pokus ředitele parku Jiřího Mánka vyřadit Šumavu ze seznamu IUCN. Současná změna bezzásahovosti je ale prý přesto v rozporu s mezinárodními pravidly. "Šokem a obrovským zklamáním je pro nás skutečnost, že aktuální plocha národního parku ponechaná přírodě začíná na pouhých 23 procentech rozlohy parku," reagoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha s tím, že do roku 2010 bylo bezzásahových až 30 procent rozlohy parku. V řadě dalších bodů se prý ministerstvu podařilo plán opravit.

O podílu bezzásahových oblastí se odborníci dohadují neustále. Současných 23 procent bezzásahového území je podle Dolejského ale logické. Například na holinách vzniklých v posledních letech prý nemá smysl udržovat bezzásahovou oblast.

Psali jsme: Miliony do hájenky v divočině? MŽP prověřuje podivnou investici na Šumavě  

Šumava jako typická lesní oblast středohorského charakteru je dodnes především domovem původní středoevropské lesní zvířeny. Chybí zde pouze větší šelmy medvěd a vlk, vyhubené zde člověkem až v 19. stol. Původně již ve středověku byli vyhubeni velcí kopytníci zubr a los, který je však již opět součástí zvířeny, byť jen v jižní části Šumavy.

Z atraktivních druhů je dnes nejznámější od 80. let úspěšně reintrodukovaný rys ostrovid. Velké druhy kopytníků, především jelen lesní, jsou za absence ostatních predátorů uměle myslivecky obhospodařovány. Hlavním obsahem péče o zvěř v národním parku je ochrana původních a ohrožených druhů, jejich biotopů a optimalizace početnosti druhů.

Charakteristické pro lesy vyšších poloh Šumavy je však zejména zastoupení ptáků s tzv. boreomontánním rozšířením (tj. druhů žijících v severské tajze a středoevropských horách). Z nich jsou nejznámější např. lesní kuři - tetřev hlušec v horských lesích, tetřívek na rašeliništích a otevřených mokřadech i celoplošně hojnější jeřábek lesní, uvádí npsumava.cz.

Šumavská květena a rostlinstvo je charakteristickou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace, ale má i svá určitá specifika, daná zejména relativní blízkostí alpského vysokohorského masivu aj. Šumava, až na nevelké úseky podhůří, neoplývá přílišnou různorodostí přírodních podmínek. Také její květena má proto poněkud uniformní ráz, zpestřovaný spíše antropogenními než přírodními vlivy.

Výzkumné projekty realizované zaměstnanci Národního parku a odborníky mnoha spolupracujících vědeckých a akademických institucí přinášejí cenné poznatky, které jsou prakticky využívány k ochraně přírody i mimo národní park. Bez aktuálního systematického výzkumu, dlouhodobého sběru dat a monitoringu a odpovědného vyhodnocení a interpretace získaných výsledků bychom v poznání středoevropské přírody ustrnuli.