Greenpeace chce žalovat MŽP, pokud nezveřejní informace z dohody k Turówu

Podle Greenpeace však tvrzení odporuje dřívějším vyjádřením ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), že jediný sporný bod je o délce trvání smlouvy. Vyjádření MŽP ČTK shání.

"Ministerstvo stále tají podmínky, které si klade pro stažení žaloby proti Polsku umožnit tak další těžbu, která ničí životní prostředí a kvalitu života lidí na českém území. Mnohokrát bylo v médiích deklarováno, že je smlouva s Polskem hotová a že se pouze čeká na finální domluvu ohledně délky jejího trvání. Proto je podle nás neslýchané, že smlouva nebyla dosud zveřejněna," sdělila za Greenpeace Nikol Krejčová. "Právo veřejnosti na informace je zásadním znakem demokracie a nemůže být ignorováno z žádných důvodů. Proto podáme opatření kvůli nečinnosti Ministerstva životního prostředí k Úřadu pro ochranu osobních údajů, a pokud ani tak nebude smlouva zveřejněna, jsme rozhodnuti podat následně žalobu. Veřejnost a především místní lidé žijící vedle dolu mají právo vědět, zda nasmlouvaná dohoda ochrání zásoby jejich pitné vody před destruktivní těžbou," dodala aktivistka. Zástupci Greenpeace připomněli, že proti prvnímu odmítnutí podali rozklad, nyní ho, se zmíněním opatřením proti nečinnosti, podají podruhé.

Jednání o Turówu byla přerušena v noci na 1. října. Základní parametry dohody se podařilo dojednat, sporná je doba, po kterou nebude možné smlouvu vypovědět.

Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen hluku a prachu, ale hlavně ztráty pitné vody. Chystaná smlouva mimo jiné počítá s finanční podporou obcím nebo s financováním monitoringu spodních vod, prašnosti a hlučnosti.

Soud EU v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów do rozhodnutí o stížnosti České republiky, která se na soud obrátila kvůli tomu, že provoz dolu mimo jiné ohrožuje právě zásoby pitné vody. Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Polsko má za neuposlechnutí soudního příkazu k přerušení těžby platit pokutu půl milionu eur denně (asi 12,8 milionu Kč), sankce uvalil Soudní dvůr Evropské unie 20. září. Polsko ještě pokutu platit nezačalo.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková ČTK minulý týden sdělila, že resort oslovil Polsko ohledně pokračování jednání a čeká na vyjádření polské strany.