Konference OSN bude hledat, jak dosáhnout cílů Pařížské dohody

Konference OSN o změně klimatu (COP 26), jež se uskuteční mezi 31. říjnem a 12. listopadem v Glasgow, bude podle Klimatické koalice hledat shodu na tom, jak udržet šanci na dosažení cílů Pařížské dohody. Státy mají představit nové nebo navýšené klimatické závazky, uvedla koalice. Členy koalice jsou ekologické organizace, například Hnudí Duha a Arnika.

V pondělí na summit odletí z vládních představitelů premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec (oba ANO).

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. OSN ale v nedávné zprávě varovala, že současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století.

Britské předsednictví si podle Klimatické koalice klade za cíl například odchod od uhlí, snížení emisí metanu nebo dekarbonizaci dopravy. "Předmětem vyjednávání budou i finanční prostředky na klimatická opatření v rozvojových zemích. V Zeleném klimatickém fondu, z něhož mají být adaptační a mitigační opatření v rozvojových zemích financována, se dosud nepodařilo mobilizovat ani původně přislíbených 100 miliard dolarů ročně," uvedla organizace. Zkritizovala, že Česko do fondu na období let 2020 až 2023 nevložilo ani korunu.

Česká republika se dosud nezavázala ke klimatické neutralitě v roce 2050, přijala pouze společný cíl klimatické neutrality EU jako celku, uvedla koalice. "Nemáme ani dostatečně ambiciózní národní cíl pro rok 2030. I zde sdílíme společný cíl Evropské unie snížit do roku 2030 emise o 55 procent oproti roku 1990. Neziskové organizace ale považují za spravedlivý příspěvek EU spíše 65 procent," poznamenala.

K udržení globálního oteplení co nejblíže hranici 1,5 stupně do konce století je podle organizace třeba snižovat světové emise skleníkových plynů už teď, a to zhruba o 7,6 procenta ročně.

Letos v červenci Evropská komise představila dosud největší soubor klimatických návrhů, které mají země EU nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Návrh bývá označován jako Zelená dohoda nebo Green Deal.

Unijní exekutiva chce mimo jiné skoncovat s výrobou benzínových a dieselových aut, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. EK také potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Komise původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně ČR svůj cíl snížila.

Babiš v pondělí na konferenci přednese zhruba tříminutový projev v panelu předsedů vlád. Vyjednávací tým české delegace povede Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí. Z českých nevládních organizací budou na konferenci přítomni například zástupci Klimatické koalice, Člověka v tísni či Asociace pro mezinárodní otázky.

Související

Ilustrační foto

Žádost o výjimku pro Počerady je v rozporu se zákonem, tvrdí ekologické organizace

Žádost o výjimku ohledně emisí rtuti pro hnědouhelnou elektrárnu Počerady je podle ekologů v rozporu se zákonem. Není podle nich jasné, zda by elektrárna začala v budoucnu limity plnit, provozovatel také tají část podkladů. Elektrárna patřící do skupiny Sev.en Energy by díky výjimce mohla vypouštět čtyřnásobné množství rtuti proti limitům na ochranu zdraví. Zástupci organizací Frank Bold, Hnutí Duha a Greenpeace to uvedli na dnešní tiskové konferenci. Mediální zástupce Sev.en Energy Petr Dušek ČTK sdělil, že uhelné elektrárny nyní zachraňují výrobu elektřiny v Česku a jednání aktivistů označil za neférové.
Karel Havlíček

Konec uhlí v Česku: Komise doporučila rok 2038. Podle ekologů je to pozdě

Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. Z devatenáctičlenné komise hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise. Rozhodnutí označil za kompromis.

Více souvisejících

hnutí duha Arnika COP 26 (klimatická konference Glasgow) OSN pařížská klimatická dohoda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy