Konference OSN bude hledat, jak dosáhnout cílů Pařížské dohody

Konference OSN o změně klimatu (COP 26), jež se uskuteční mezi 31. říjnem a 12. listopadem v Glasgow, bude podle Klimatické koalice hledat shodu na tom, jak udržet šanci na dosažení cílů Pařížské dohody. Státy mají představit nové nebo navýšené klimatické závazky, uvedla koalice. Členy koalice jsou ekologické organizace, například Hnudí Duha a Arnika.

V pondělí na summit odletí z vládních představitelů premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec (oba ANO).

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. OSN ale v nedávné zprávě varovala, že současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století.

Britské předsednictví si podle Klimatické koalice klade za cíl například odchod od uhlí, snížení emisí metanu nebo dekarbonizaci dopravy. "Předmětem vyjednávání budou i finanční prostředky na klimatická opatření v rozvojových zemích. V Zeleném klimatickém fondu, z něhož mají být adaptační a mitigační opatření v rozvojových zemích financována, se dosud nepodařilo mobilizovat ani původně přislíbených 100 miliard dolarů ročně," uvedla organizace. Zkritizovala, že Česko do fondu na období let 2020 až 2023 nevložilo ani korunu.

Česká republika se dosud nezavázala ke klimatické neutralitě v roce 2050, přijala pouze společný cíl klimatické neutrality EU jako celku, uvedla koalice. "Nemáme ani dostatečně ambiciózní národní cíl pro rok 2030. I zde sdílíme společný cíl Evropské unie snížit do roku 2030 emise o 55 procent oproti roku 1990. Neziskové organizace ale považují za spravedlivý příspěvek EU spíše 65 procent," poznamenala.

K udržení globálního oteplení co nejblíže hranici 1,5 stupně do konce století je podle organizace třeba snižovat světové emise skleníkových plynů už teď, a to zhruba o 7,6 procenta ročně.

Letos v červenci Evropská komise představila dosud největší soubor klimatických návrhů, které mají země EU nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Návrh bývá označován jako Zelená dohoda nebo Green Deal.

Unijní exekutiva chce mimo jiné skoncovat s výrobou benzínových a dieselových aut, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. EK také potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Komise původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně ČR svůj cíl snížila.

Babiš v pondělí na konferenci přednese zhruba tříminutový projev v panelu předsedů vlád. Vyjednávací tým české delegace povede Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí. Z českých nevládních organizací budou na konferenci přítomni například zástupci Klimatické koalice, Člověka v tísni či Asociace pro mezinárodní otázky.

Související

Ilustrační foto

Žádost o výjimku pro Počerady je v rozporu se zákonem, tvrdí ekologické organizace

Žádost o výjimku ohledně emisí rtuti pro hnědouhelnou elektrárnu Počerady je podle ekologů v rozporu se zákonem. Není podle nich jasné, zda by elektrárna začala v budoucnu limity plnit, provozovatel také tají část podkladů. Elektrárna patřící do skupiny Sev.en Energy by díky výjimce mohla vypouštět čtyřnásobné množství rtuti proti limitům na ochranu zdraví. Zástupci organizací Frank Bold, Hnutí Duha a Greenpeace to uvedli na dnešní tiskové konferenci. Mediální zástupce Sev.en Energy Petr Dušek ČTK sdělil, že uhelné elektrárny nyní zachraňují výrobu elektřiny v Česku a jednání aktivistů označil za neférové.
Karel Havlíček

Konec uhlí v Česku: Komise doporučila rok 2038. Podle ekologů je to pozdě

Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. Z devatenáctičlenné komise hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise. Rozhodnutí označil za kompromis.

Více souvisejících

hnutí duha Arnika COP 26 (klimatická konference Glasgow) OSN pařížská klimatická dohoda

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 9 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 13 hodinami

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí naprostému přetížení a zoufalému nedostatku lékařského vybavení a zásob, uvedl ředitel největší nemocnice v oblasti. Podle Muhammada Abú Salmíji z nemocnice Al-Šifá v Gaze jsou všechna oddělení přeplněná a mnoho zraněných umírá bez možnosti ošetření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy