Konference OSN bude hledat, jak dosáhnout cílů Pařížské dohody

Konference OSN o změně klimatu (COP 26), jež se uskuteční mezi 31. říjnem a 12. listopadem v Glasgow, bude podle Klimatické koalice hledat shodu na tom, jak udržet šanci na dosažení cílů Pařížské dohody. Státy mají představit nové nebo navýšené klimatické závazky, uvedla koalice. Členy koalice jsou ekologické organizace, například Hnudí Duha a Arnika.

V pondělí na summit odletí z vládních představitelů premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec (oba ANO).

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. OSN ale v nedávné zprávě varovala, že současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století.

Britské předsednictví si podle Klimatické koalice klade za cíl například odchod od uhlí, snížení emisí metanu nebo dekarbonizaci dopravy. "Předmětem vyjednávání budou i finanční prostředky na klimatická opatření v rozvojových zemích. V Zeleném klimatickém fondu, z něhož mají být adaptační a mitigační opatření v rozvojových zemích financována, se dosud nepodařilo mobilizovat ani původně přislíbených 100 miliard dolarů ročně," uvedla organizace. Zkritizovala, že Česko do fondu na období let 2020 až 2023 nevložilo ani korunu.

Česká republika se dosud nezavázala ke klimatické neutralitě v roce 2050, přijala pouze společný cíl klimatické neutrality EU jako celku, uvedla koalice. "Nemáme ani dostatečně ambiciózní národní cíl pro rok 2030. I zde sdílíme společný cíl Evropské unie snížit do roku 2030 emise o 55 procent oproti roku 1990. Neziskové organizace ale považují za spravedlivý příspěvek EU spíše 65 procent," poznamenala.

K udržení globálního oteplení co nejblíže hranici 1,5 stupně do konce století je podle organizace třeba snižovat světové emise skleníkových plynů už teď, a to zhruba o 7,6 procenta ročně.

Letos v červenci Evropská komise představila dosud největší soubor klimatických návrhů, které mají země EU nasměrovat ke splnění přísnějších emisních cílů v roce 2030. Návrh bývá označován jako Zelená dohoda nebo Green Deal.

Unijní exekutiva chce mimo jiné skoncovat s výrobou benzínových a dieselových aut, zpoplatnit emise z dopravy či vytápění budov nebo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. EK také potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Komise původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně ČR svůj cíl snížila.

Babiš v pondělí na konferenci přednese zhruba tříminutový projev v panelu předsedů vlád. Vyjednávací tým české delegace povede Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí. Z českých nevládních organizací budou na konferenci přítomni například zástupci Klimatické koalice, Člověka v tísni či Asociace pro mezinárodní otázky.

Související

Ilustrační foto

Žádost o výjimku pro Počerady je v rozporu se zákonem, tvrdí ekologické organizace

Žádost o výjimku ohledně emisí rtuti pro hnědouhelnou elektrárnu Počerady je podle ekologů v rozporu se zákonem. Není podle nich jasné, zda by elektrárna začala v budoucnu limity plnit, provozovatel také tají část podkladů. Elektrárna patřící do skupiny Sev.en Energy by díky výjimce mohla vypouštět čtyřnásobné množství rtuti proti limitům na ochranu zdraví. Zástupci organizací Frank Bold, Hnutí Duha a Greenpeace to uvedli na dnešní tiskové konferenci. Mediální zástupce Sev.en Energy Petr Dušek ČTK sdělil, že uhelné elektrárny nyní zachraňují výrobu elektřiny v Česku a jednání aktivistů označil za neférové.
Karel Havlíček

Konec uhlí v Česku: Komise doporučila rok 2038. Podle ekologů je to pozdě

Uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. Z devatenáctičlenné komise hlasovalo 15 členů komise pro rok 2038, dva byli proti a dva se zdrželi. Na tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise. Rozhodnutí označil za kompromis.

Více souvisejících

hnutí duha Arnika COP 26 (klimatická konference Glasgow) OSN pařížská klimatická dohoda

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 44 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy