Lékaři žádají brzký konec spalování uhlí. Petici podepsali Pafko či Pollert

Někteří čeští lékaři iniciovali kampaň, která žádá brzký konec těžby a spalování uhlí. Signatáři petice mířené na vládu a další politiky uvádějí, že znečištěné ovzduší rapidně zhoršuje průběh respiračních, kardiovaskulárních i onkologických onemocnění a přispívá k jejich vzniku. Požadují přechod na modernější a čistší zdroje energie. o výzvě ČTK dnes informoval za signatáře Daniel Jirků v tiskové zprávě.

Iniciativa "Lékaři za zdravé srdce Evropy" spojuje lékaře a další zaměstnance ve zdravotnictví a vědce ze souvisejících oborů. Mezi podporovatele kampaně patří například chirurg Pavel Pafko, lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert, lékařky Irena Opletalová a Jana Skřičková, které působí na Klinice nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno, či ekotoxikolog Radim Šrám. Ten také předsedá Komisi pro životní prostředí Akademie věd ČR. Partnerem výzvy je také ekologická organizace Hnutí DUHA.

Iniciátoři připomínají, že v důsledku špatného ovzduší v Česku ročně předčasně zemřou tisíce lidí. Uvedli, že uhelné zdroje jsou zodpovědné za 88 procent ročně vyprodukovaných emisí skleníkových plynů z výroby elektřiny a Česko stále vyrábí nejvíce elektřiny z uhlí na osobu v celé Evropské unii.

"Česká elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez znečišťujících uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů," řekl k výzvě energetický expert a člen vládní Uhelné komise Jiří Koželouh z Hnutí DUHA. Ekologické organizace požadují ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030. Termíny, s kterými operuje Uhelná komise, jsou roky 2033, 2038 a 2043. Datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl rozhodnout do konce roku.

Signatáři výzvy se také, v souvislosti s probíhající koronakrizí, odkazují na studie, podle nichž špatný stav ovzduší, společně s dalšími rizikovými faktory, přispívá k horšímu průběhu covid-19 a dalších plicních onemocnění. Zmiňují například na jaře zveřejněnou studii provedenou vědci z Harvardovy univerzity, či pozdější výzkumy odborníků z univerzity v britském Birminghamu a v několika dalších zemích. V Česku podobná studie zatím chybí. Podle signatářů výzvy tyto výzkumy ukazují, že je třeba prosazovat ekologická opatření chránící zdraví lidí i během koronakrize.

"Pandemie koronaviru nám jasněji než kdy dříve ukázala, nakolik jsou lidské zdraví a zdraví planety propojené. Máme nyní volbu konat a ochránit zdraví naší země i jejích obyvatel," stojí v závěru výzvy.

Související

Luiz Inácio Lula da Silva

Boj s fosilními palivy nabírá na intenzitě. Lula da Silva za něj pojede lobovat na summit G20

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil delegátům na konferenci COP30, že svůj návrh plánu pro přechod od fosilních paliv vezme na summit G20 v Johannesburgu, kde za něj bude aktivně bojovat. Učinil tak i navzdory zprávám, že petrostáty plán odmítají přijmout. Před odletem z konference COP30 v Belému tato vůdčí postava globálního jihu sdělila zástupcům občanské společnosti, že je připraven bojovat za svůj návrh na postupné ukončení využívání ropy, uhlí a plynu na jakémkoli fóru, které bude nutné.
uhlí

První návrh výsledku COP30 nečekaně oživuje myšlenku konce fosilních paliv

Objevil se první návrh textu možného výsledku konference COP30, který byl zveřejněn na webu OSN. Text, který formálně navazuje na „poznámku“ brazilského prezidenta Copu André Correa do Lago, je fascinující, protože obsahuje možnost odklonu od fosilních paliv. Jedná se o téma, které bylo sice dohodnuto jako klíčová rezoluce na COP28 v roce 2023, ale následně bylo v Baku a až dosud v Belému fakticky upozaděno a řešilo se jen na okrajových jednáních.

Více souvisejících

uhlí Pavel Pafko Lukáš Pollert zdraví lékaři Ekologie hnutí duha

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

včera

Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy