Meruněk bude letos málo, poškodil je a ještě poškodí noční mráz

"V noci to u nás vypadalo jak v římském ležení. Pálili jsme sadařské svíce, pořezané dřevo i nevhodnou siláž. Jak moc to pomohlo, nevím, ale už nemáme co pálit a mrazy ještě přijdou. Ale už nic kupovat nebudeme, je to tak drahé, že už se to ani nevyplatí. Bude to katastrofa," řekl ředitel Pomony Těšetice ze Znojemska Ivo Pokorný. O přesném poškození po dnešní noci bude mít představu až v úterý, nicméně se očekává, že i další dvě noci spadnou na Znojemsku teploty k minus čtyřem stupňům Celsia.

O něco lépe na tom bude firma Meruňky Velké Pavlovice na Břeclavsku. "Jsou na kopci, bývají proti nám o týden opoždění," řekl Pokorný. To potvrdil i majitel Jan Krejčiřík. Zatímco rané odrůdy začaly vykvétat, pozdější jen zčásti a poškození by nemuselo být tak velké. "Jsme připraveni na pálení v sadech z úterý na středu, kdy má být až minus pět. Dnes v noci jsme měli v 1:00 minus dva, k ránu ještě teplota o stupeň klesla," řekl Krejčiřík. Sadař má připravené v sadu koše se dřevem a chystá se pálit, aby budoucí úrodu ochránil. "Jaký bude dopad, teprve uvidíme," řekl Krejčiřík.

Podle Tomáše Nečase z Ústavu ovocnictví Mendelovy univerzity v Brně je na vině letošního brzkého kvetení nebývale teplá zima. Proti loňskému brzkému vykvetení vypozoroval začátek květu o dalších 11 dnů dřív. "To je velmi mnoho. I velmi pozdně kvetoucí odrůdy vykvetly nebo vykvetou za této nepříznivé situace v tomto týdnu. Druhým problémem je taktéž poměrně brzký výstup z období klidu. Letos totiž standardní odrůdy meruněk postupně vystupovaly z tzv. dormance od 30. prosince. K významnému poškození raně kvetoucích odrůd došlo již 15. března, kdy teploty klesly na mnohých místech pod minus tři stupně. Tento týden prognózované teploty pod bodem mrazu smutné dílo přírody jen dokončí," řekl Nečas.

Jihomoravští ovocnáři se potýkají s jarními mrazy čím dál častěji, protože vegetační sezona začíná kvůli teplejším zimám i vyšším teplotám na jaře dřív. Vpády arktického vzduchu však zůstávají, proto například podle bioklimatologů nelze očekávat, že by se při oteplování klimatu mohly na jižní Moravě pěstovat například středomořské druhy ovoce. Naopak se situace pro pěstování ovoce komplikuje.