Nejvíce rtuti do ovzduší vypustila elektrárna Chvaletice. Greenpeace kritizuje výjimky z limitů

Hnědouhelná elektrárna Chvaletice na Pardubicku, kterou provozuje společnost Sev.en Energy, loni vypustila 537 kilogramů rtuti. Nárůst je výrazný, v roce 2018 to bylo 154 kilogramů. Vede tak žebříček největších znečišťovatelů rtutí v Česku. Následují ji hnědouhelné elektrárny Počerady a Prunéřov, obě v Ústeckém kraji.

V tiskové zprávě vyplývající z dat zveřejněných v Integrovaném registru znečišťování o tom dnes ČTK informovala organizace Greenpeace. 

"Elektrárna Chvaletice se tak stala nejen skokanem roku, ale také největším českým zdrojem rtuti do ovzduší, když loni překonala i dříve první elektrárnu Počerady, která loni vypustila 383 kg rtuti," uvedlo Greenpeace. V roce 2018 Počerady vypustily 229 kilogramů této toxické látky. Prunéřov loni vyprodukoval 359 kilogramů rtuti. Další elektrárny a podniky z první desítky největších znečišťovatelů jsou pod hranicí 300 kilogramů. Provoz hnědouhelné elektrárny Prunéřov I byl letos v létě ukončen.

Elektrárna Chvaletice považuje žebříčky "nátlakových organizací" za absurdní, protože srovnávají nesrovnatelné. Poukazuje na jednorázové měření rtuti, které nepovažuje za příliš průkazné, neboť složení paliva se během roku mění. "Pokračujeme v miliardové ekologizaci, jejíž součástí bude největší látkový filtr v republice a která v přechodném období povede ke splnění nových evropských limitů," uvedl na dotaz ČTK mediální zástupce Sev.En EC Petr Dušek. Podle něj měla v loňském roce elektrárna Chvaletice nejnižší emise oxidu siřičitého v historii. Z Integrovaného registru znečištění vyplývá, že se meziročně snížily také emise oxidu uhličitého, oxidů dusíku, naopak se zvýšily emise polétavého prachu.

Podobně ohledně rtuti argumentuje i ČEZ. "Doposud se rtuť historicky vůbec nesledovala a žádné limity neexistovaly. Nejen u nás, ale i po světě," uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Greenpeace uvedlo, že Chvaletice a Počerady žádají o výjimky z nových limitů pro rtuť, které v EU začnou platit v roce 2021. "Výjimky, byť na kratší dobu, žádají i další uhelné elektrárny - Prunéřov, Tušimice a Ledvice - které v žebříčku znečišťovatelů touto látkou figurují na dalších místech," uvedli ekologové, kteří tuto praxi dlouhodobě kritizují.

Nová měření nám ukazují, že emise rostou. Vypadá to tedy, že jsme celé roky byli vystaveni mnohem většímu množství toxické a vysoce nebezpečné rtuti, než nám provozovatelé uhelných elektráren tvrdili. https://t.co/vNsA9WQ3zS

— Greenpeace ČR ?? (@GreenpeaceCzech) October 8, 2020

Podle Kříže je důvodem žádosti o výjimky skutečnost, že ČEZ musel nejprve najít spolehlivou metodu kontinuálního měření rtuti a posléze společně s externími partnery hledat a testovat technické řešení její redukce. "ČEZ kvůli tomu rozběhl v předchozích letech za pomoci univerzit a jiných výzkumných institucí rozsáhlý program výzkumu a vývoje nejefektivnější technologie na snížení emisí rtuti. Náklady na tento výzkumný program se pohybovaly v řádu stovek milionů korun," uvedl Kříž. Vlastní soutěž na dodávku technologií podle něj potrvá zhruba rok, účastníci se mohou odvolat. Protože není možné pro všechny zdroje ČEZ úpravy zvládnout, společnost žádá o výjimky.

Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka nová měření ukázala, že emise rostou. Žádosti o výjimky označil za nepřijatelné. "Zastaralé uhelné elektrárny jako Chvaletice a Počerady prostě nejsou schopné plnit moderní nároky na ochranu zdraví a životního prostředí. Dávat jim výjimky z nových evropských limitů za situace, kdy se ukazuje, že vypouští více rtuti, než se myslelo, je nepřípustné. To by bylo jako snížit trest vězni ve chvíli, kdy se zjistí, že spáchal násobně více zločinů," uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha. "Chvaletice i Počerady je naopak potřeba co nejdříve odstavit, vývoz elektřiny s takovými dopady na lidi a klima si prostě dovolit nemůžeme," doplnil.

Olomoucký krajský úřad schválil v září výjimku z emisních limitů pro rtuť na šest let a pro emise oxidů dusíku na osm let pro elektrárnu Chvaletice. Ekologické organizace se proti opětovnému udělení výjimky odvolaly.

ČEZ o výjimky pro některé své elektrárny a teplárny, včetně Počerad, požádal v březnu. Platnost poslední má končit v roce 2025. Počerady mají nejpozději v roce 2024 přejít do vlastnictví společnosti Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Ekologové už dříve označili žádost o výjimku ze strany ČEZ za absurdní. Ten naopak argumentuje tím, že je logické, aby modernizaci provedl nový majitel.

Související

Aktivisté blokují elektrárnu Chvaletice

Kvůli poškození elektrárny Chvaletice bude soud, aktivisté Greenpeace odmítli dohodu

Aktivisté Greenpeace, kteří v říjnu 2016 protestovali na chladicí věži elektrárny Chvaletice, odmítli dohodu o vině a trestu. Chtějí se bránit u soudu. Pětice aktivistů a aktivistek uznala, že nechtěně způsobili při protestu škodu na zařízení a uhradili ji. Nesouhlasí ovšem s tím, že elektrárně způsobili poruchu, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Více souvisejících

elektrárna Chvaletice elektrárna Počerady Sev.en Energy ČEZ Greenpeace životní prostředí Ekologie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy