V emisích elektrárny Chvaletice bylo loni víc rtuti, tvrdí Greenpeace

Emise rtuti z elektrárny Chvaletice vzrostly podle ekologické organizace Greenpeace v roce 2019 ve srovnání s rokem předchozím na více než čtyřnásobek. Odkazuje na nové měření, které poskytla společnost Sev.En EC provozující elektrárnu úředníkům Olomouckého kraje.

Ekologičtí aktivisté také říkají, že údaje o loňských emisích elektrárna nezveřejnila v roční zprávě o plnění emisních limitů ani nevysvětlila tak velký nárůst znečištění. Elektrárna uvádí, že měření bylo krátkodobé a meziroční srovnávání výsledků je zavádějící.

Greenpeace je účastníkem řízení, v němž elektrárna žádá o emisní výjimku pro vypouštění rtuti a oxidů dusíku.

Zjištěné měrné emise rtuti do ovzduší z elektrárny Chvaletice narostly podle Greenpeace z 9,1 mikrogramů na metr krychlový v roce 2018 na 37,7 mikrogramů v roce 2019. V roce 2017 elektrárna uvedla měrné emise 5,9 mikrogramů na metr krychlový. Podle propočtu Greenpeace tak absolutní emise vzrostly meziročně ze 154 na 536 kilogramů.

"V roce 2019 se elektrárna na základě svých měření zřejmě stala největším znečišťovatelem rtutí v České republice," uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. Podle Greenpeace překonala dlouhodobě největší zdroj rtuti do ovzduší, elektrárnu Počerady, přestože ta uvedla pro rok 2019 zvýšení emisí o dvě třetiny oproti roku 2018.

Pokud jsou reálné emise opravdu o tolik vyšší, tak to je o důvod více, proč by elektrárna Chvaletice měla investovat do technolgií na jejich snižování a ne žádat o výjimku..... https://t.co/1oOpkFCGEW

— Greenpeace ČR ?? (@GreenpeaceCzech) May 21, 2020

"Elektrárna používala stejné technologie i stejné palivo jako v předchozím roce, takže je fyzikálně nemožné, aby reálně navýšila množství emisí rtuti, jakkoliv si to Greenpeace přeje. Měření rtuti obvykle probíhá jednou ročně a z něj se následně určuje roční hodnota," uvedl dnes na dotaz ČTK mediální zástupce firmy Sev.En. EC Petr Dušek. Podle něj nelze porovnávat jednotlivé roky, dokud nebude zavedeno kontinuální měření, které bude sledovat data po celý rok. Tvrzení Greenpeace označil za spekulace.

Společnost Sev.en EC, která chvaletickou elektrárnu provozuje, žádá, aby mohla vypouštět více rtuti a oxidů dusíku, než činí limit, který začne v Evropě platit od srpna 2021. Ročně by to znamenalo nad rámec omezení 303 kilogramů rtuti a 337 tun oxidů dusíku. Elektrárna již dříve uvedla, že k dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice 1,4 miliardy korun. Podíl elektrárny na celkových imisích oxidů dusíku by se přitom podle jejího vyjádření snížil jen nepatrně.

Na krajský úřad v Olomouci věc převedlo ministerstvo životního prostředí kvůli námitce systémové podjatosti pardubického krajského úřadu, kterou podaly ekologické organizace včetně Greenpeace, místní spolky a některé okolní obce. Krajský úřad v Pardubicích výjimku již jednou vydal, ministerstvo životního prostředí ale jeho rozhodnutí zrušilo a vrátilo k novému projednání, obsahovalo podle něj věcné i procesní vady.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun.

Související

Ilustrační foto

Aktivisté na řadu hodin obsadili rypadlo v dole Bílina

Sedm aktivistů z České republiky, Polska a Německa dnes ráno obsadil rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku a opustili ho až odpoledne. Svým protestem vyjádřili vzdor plánům Severočeských dolů, které spadají pod skupinu ČEZ, na prodloužení těžby až do roku 2035, schválených Obvodním báňským úřadem. Greenpeace to uvedl na svém webu.

Více souvisejících

Greenpeace elektrárna Chvaletice Ekologie Sev.en Energy

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 32 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 54 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy