Ovzduší v Česku se loni zlepšilo, ministerstvo přidá peníze na nové kotle

Data vycházejí z dokumentu Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu za rok 2019, kterou na základě verifikovaných dat vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP). V souvislosti se zprávou úřad uvedl, že do krajů pošle další stovky milionů korun na výměnu starých kotlů.

Podle ČHMÚ byly v roce 2019 naměřeny nejnižší imisní koncentrace znečišťujících látek za posledních 11 let s výjimkou přízemního ozonu, benzenu a kadmia. Podle odborníků za poklesem koncentrací jednotlivých látek stojí více především nižší množství emisí a příznivé meteorologické a rozptylové podmínky. Podle ústavu měla vliv i opatření pro zlepšení kvality ovzduší - například výměna kotlů, postupující obnova vozového parku či technické úpravy pro snížení emisí některých zdrojů.

"Nejnovější data o znečištění ovzduší zahrnující i část letošního roku ukazují, že naše dotační programy zacílené na výměnu zastaralých domácích kotlů fungují. Proto v nich chceme pokračovat i nadále. Úplně nově jsme se rozhodli, že z prostředků Operačního programu Životní prostředí pošleme krajům ještě dalších 600 milionů korun na projekty v zásobnících, takže lidé budou moci dotace okamžitě čerpat a kotle rychle měnit," uvedl ke zprávě ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

"Tyto peníze budou k výplatě na začátku příštího roku, bez čekání na nové zdroje financí. Dalších devět miliard totiž plánujeme nabídnout od roku 2021 na ekologické zdroje vytápění z nových finančních nástrojů Evropské unie, které bude Komise schvalovat v příštím roce," dodal ministr. Brabec také řekl, že z těchto peněz bude možné vyměnit dalších 100.000 zastaralých kotlů v domácnostech. Lidé musí odstavit staré kotle na uhlí a dřevo 1. a 2. emisní třídy do září 2022.

Proti roku 2018 se také, bez zahrnutí přízemního ozonu, zmenšilo území, kde byl překročen imisní limit alespoň pro jednu znečišťující látku, a to z 12,7 procenta na 8,4 procenta. Klesl také podíl obyvatel vystavených nadlimitnímu působení znečištěného ovzduší. Zatímco loni to bylo 27,5 procenta obyvatel, předloni 36,3 procenta. ČHMÚ nicméně upozornil, že k překročení těchto limitů látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále dochází na řadě lokalit v Česku.

"Tyto oblasti byly vymezeny z důvodu překročení imisních limitů benzo[a]pyrenu a suspendovaných částic PM10a PM2,5 (polétavý prach). Oblasti s překročením imisních limitů se zahrnutím přízemního ozonu pokrývaly v roce 2019 zhruba 77,1 procenta území ČR s asi 75,6 procenta obyvatel," uvedl na svém webu ČHMÚ.

Podle MŽP dosavadní měření za tři čtvrtiny roku 2020 vypadá pozitivně. Například ve srovnání s průměrem za posledních pět let byly v celé České republice koncentrace u částic prachu PM10 v průměru nižší o 24 procent a u částic prachu PM2,5 v průměru nižší o 30 procent.