Jsou podceňované, ale mohou změnit Česko. Zbaví nás větrné elektrárny uhlí?

Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR odhadl, že by do 20 let mohly čtvrtinu elektrické energie vyrábět větrné elektrárny. Otázkou nicméně zůstává, zda jsou v Česku natolik příznivé podmínky, aby se spalování uhlí mohlo v takové míře nahradit větrem.

"Momentálně se musíme zaměřit hlavně na restart rozvoje obnovitelných zdrojů. Pokrýt čtvrtinu spotřeby je realistický cíl,“ vysvětlil v pořadu Pro a proti na Plusu programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák

Na jeho slova reagoval náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla s tím, že Česko bude disponovat energetickým mixem založeným na bezemisním jádru a obnovitelných zdrojích. Zamýšlené zvýšení podílu větrných elektráren na celkovém objemu výroby elektřiny mu však přijde příliš optimistické.

"To by mohla změnit novela, která zavede aukce, které jsou zajímavou tržní podporou obnovitelných zdrojů. Další bariérou je složitá administrativní příprava nových projektů," oponoval ředitel, že hlavním problém spočívá také v absenci provozní podpory na nové projekty, což právě zpomaluje rozvoj větrné energetiky.

"Klíč, který zvýší podíl obnovitelných zdrojů, je akumulace energie, tedy velké bateriové systémy a pokročilé formy akumulace. Ceny baterií velmi rychle klesají, zvyšuje se jejich kapacita. Do roku 2030 se očekává, že akumulační systémy budou podstatně levnější. Postupně budou moci nabídnout velmi levnou solární energetiku a konkurenceschopné ceny na trhu," dopověděl Martin Sedlák

Náměstek uznal, že jestli existuje něco, s čím má Česko problém, pak je to byrokracie. Že jsme na tom, pokud jde například o povolování staveb, hůř než Ukrajina nebo Indie, upozorňoval už dříve Týdeník Echo24.

"Ale jako ministerstvo jsme v této oblasti poměrně aktivní. Počítáme se ztrojnásobením současné instalované kapacity 300 megawattů na 1 gigawatt v rámci větrné energetiky," hájil svůj resort.

"Jsme tedy poslední zemí Visegrádské čtyřky, která ještě tento moderní mechanismus podpory obnovitelných zdrojů nevyužívá," konstatoval ředitel smutný příměr Česka ke zbytku visegrádské skupiny.

Neděla pak zmínil zákon, který je momentálně v legislativním procesu, a který by zavedl aukční mechanismus pro palivové zdroje a u nepalivových primárně u větru. Aukce by tedy nakonec v případě schválení měly být.

"U obnovitelných zdrojů se hovoří pouze o nákladech na výstavbu a realizaci, ale nehovoří se o systémových nákladech na zálohu a regulaci sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo výzvu na větrné elektrárny, přihlásilo pouze pět projektů a ještě nejsou ani vyčerpány dotační peníze. Studie tvrdí, že máme potenciál, my říkáme, že máme na to i peníze, ale prakticky nikdo je nechce, takže tady je nějaký zádrhel," nechal se slyšet Neděla

„Osobně si myslím, že pokud obnovitelné zdroje instalujeme rozumně, tedy na střechách domků pro vlastní potřebu, tak to je už ekonomicky zajímavé pro běžného občana a takový měl by být i trend, tedy instalace přímo u zdroje,“ dodal.

„Ale nezbývá nám nic jiného než budovat i velké projekty obnovitelných zdrojů, protože potřebujeme dekarbonizovat ekonomiku, abychom se dokázali zbavit uhelných elektráren,“ ukončil ředitel Svazu moderní energetiky svůj projev.

Související

Ilustrační foto

Větrné elektrárny v Česku pokryjí pouze jedno procento spotřebované elektřiny

Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.

Více souvisejících

větrné elektrárny Energetika Elektřina

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 43 minutami

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

před 4 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

před 5 hodinami

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

před 6 hodinami

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

Aktualizováno před 16 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Rusové přiznali ukrajinský útok, Zelenskyj dohlížel. Škody jsou podle Kyjeva obrovské

Na speciální operaci Pavučina dohlížel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev odhaduje výši způsobených škod na více než dvě miliardy dolarů (téměř 44 miliard korun), uvedla britská BBC. Rusové již přiznali, že k ukrajinskému útoku na letecké základny opravdu došlo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy