Jsou podceňované, ale mohou změnit Česko. Zbaví nás větrné elektrárny uhlí?

Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR odhadl, že by do 20 let mohly čtvrtinu elektrické energie vyrábět větrné elektrárny. Otázkou nicméně zůstává, zda jsou v Česku natolik příznivé podmínky, aby se spalování uhlí mohlo v takové míře nahradit větrem.

"Momentálně se musíme zaměřit hlavně na restart rozvoje obnovitelných zdrojů. Pokrýt čtvrtinu spotřeby je realistický cíl,“ vysvětlil v pořadu Pro a proti na Plusu programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák

Na jeho slova reagoval náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla s tím, že Česko bude disponovat energetickým mixem založeným na bezemisním jádru a obnovitelných zdrojích. Zamýšlené zvýšení podílu větrných elektráren na celkovém objemu výroby elektřiny mu však přijde příliš optimistické.

"To by mohla změnit novela, která zavede aukce, které jsou zajímavou tržní podporou obnovitelných zdrojů. Další bariérou je složitá administrativní příprava nových projektů," oponoval ředitel, že hlavním problém spočívá také v absenci provozní podpory na nové projekty, což právě zpomaluje rozvoj větrné energetiky.

"Klíč, který zvýší podíl obnovitelných zdrojů, je akumulace energie, tedy velké bateriové systémy a pokročilé formy akumulace. Ceny baterií velmi rychle klesají, zvyšuje se jejich kapacita. Do roku 2030 se očekává, že akumulační systémy budou podstatně levnější. Postupně budou moci nabídnout velmi levnou solární energetiku a konkurenceschopné ceny na trhu," dopověděl Martin Sedlák

Náměstek uznal, že jestli existuje něco, s čím má Česko problém, pak je to byrokracie. Že jsme na tom, pokud jde například o povolování staveb, hůř než Ukrajina nebo Indie, upozorňoval už dříve Týdeník Echo24.

"Ale jako ministerstvo jsme v této oblasti poměrně aktivní. Počítáme se ztrojnásobením současné instalované kapacity 300 megawattů na 1 gigawatt v rámci větrné energetiky," hájil svůj resort.

"Jsme tedy poslední zemí Visegrádské čtyřky, která ještě tento moderní mechanismus podpory obnovitelných zdrojů nevyužívá," konstatoval ředitel smutný příměr Česka ke zbytku visegrádské skupiny.

Neděla pak zmínil zákon, který je momentálně v legislativním procesu, a který by zavedl aukční mechanismus pro palivové zdroje a u nepalivových primárně u větru. Aukce by tedy nakonec v případě schválení měly být.

"U obnovitelných zdrojů se hovoří pouze o nákladech na výstavbu a realizaci, ale nehovoří se o systémových nákladech na zálohu a regulaci sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo výzvu na větrné elektrárny, přihlásilo pouze pět projektů a ještě nejsou ani vyčerpány dotační peníze. Studie tvrdí, že máme potenciál, my říkáme, že máme na to i peníze, ale prakticky nikdo je nechce, takže tady je nějaký zádrhel," nechal se slyšet Neděla

„Osobně si myslím, že pokud obnovitelné zdroje instalujeme rozumně, tedy na střechách domků pro vlastní potřebu, tak to je už ekonomicky zajímavé pro běžného občana a takový měl by být i trend, tedy instalace přímo u zdroje,“ dodal.

„Ale nezbývá nám nic jiného než budovat i velké projekty obnovitelných zdrojů, protože potřebujeme dekarbonizovat ekonomiku, abychom se dokázali zbavit uhelných elektráren,“ ukončil ředitel Svazu moderní energetiky svůj projev.

Související

Ilustrační foto

Větrné elektrárny v Česku pokryjí pouze jedno procento spotřebované elektřiny

Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
Ilustrační fotografie.

Stavba větrných elektráren se má zjednodušit, naznačil Jurečka

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje zjednodušení povolování výstavby větrných elektráren. V územích bez zvláštní ochrany krajiny by měl být proces jednodušší. Na konferenci Svazu měst a obcí to řekl ministr životního prostředí a práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Více souvisejících

větrné elektrárny Energetika Elektřina

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy