Jsou podceňované, ale mohou změnit Česko. Zbaví nás větrné elektrárny uhlí?

Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR odhadl, že by do 20 let mohly čtvrtinu elektrické energie vyrábět větrné elektrárny. Otázkou nicméně zůstává, zda jsou v Česku natolik příznivé podmínky, aby se spalování uhlí mohlo v takové míře nahradit větrem.

"Momentálně se musíme zaměřit hlavně na restart rozvoje obnovitelných zdrojů. Pokrýt čtvrtinu spotřeby je realistický cíl,“ vysvětlil v pořadu Pro a proti na Plusu programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák

Na jeho slova reagoval náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla s tím, že Česko bude disponovat energetickým mixem založeným na bezemisním jádru a obnovitelných zdrojích. Zamýšlené zvýšení podílu větrných elektráren na celkovém objemu výroby elektřiny mu však přijde příliš optimistické.

"To by mohla změnit novela, která zavede aukce, které jsou zajímavou tržní podporou obnovitelných zdrojů. Další bariérou je složitá administrativní příprava nových projektů," oponoval ředitel, že hlavním problém spočívá také v absenci provozní podpory na nové projekty, což právě zpomaluje rozvoj větrné energetiky.

"Klíč, který zvýší podíl obnovitelných zdrojů, je akumulace energie, tedy velké bateriové systémy a pokročilé formy akumulace. Ceny baterií velmi rychle klesají, zvyšuje se jejich kapacita. Do roku 2030 se očekává, že akumulační systémy budou podstatně levnější. Postupně budou moci nabídnout velmi levnou solární energetiku a konkurenceschopné ceny na trhu," dopověděl Martin Sedlák

Náměstek uznal, že jestli existuje něco, s čím má Česko problém, pak je to byrokracie. Že jsme na tom, pokud jde například o povolování staveb, hůř než Ukrajina nebo Indie, upozorňoval už dříve Týdeník Echo24.

"Ale jako ministerstvo jsme v této oblasti poměrně aktivní. Počítáme se ztrojnásobením současné instalované kapacity 300 megawattů na 1 gigawatt v rámci větrné energetiky," hájil svůj resort.

"Jsme tedy poslední zemí Visegrádské čtyřky, která ještě tento moderní mechanismus podpory obnovitelných zdrojů nevyužívá," konstatoval ředitel smutný příměr Česka ke zbytku visegrádské skupiny.

Neděla pak zmínil zákon, který je momentálně v legislativním procesu, a který by zavedl aukční mechanismus pro palivové zdroje a u nepalivových primárně u větru. Aukce by tedy nakonec v případě schválení měly být.

"U obnovitelných zdrojů se hovoří pouze o nákladech na výstavbu a realizaci, ale nehovoří se o systémových nákladech na zálohu a regulaci sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo výzvu na větrné elektrárny, přihlásilo pouze pět projektů a ještě nejsou ani vyčerpány dotační peníze. Studie tvrdí, že máme potenciál, my říkáme, že máme na to i peníze, ale prakticky nikdo je nechce, takže tady je nějaký zádrhel," nechal se slyšet Neděla

„Osobně si myslím, že pokud obnovitelné zdroje instalujeme rozumně, tedy na střechách domků pro vlastní potřebu, tak to je už ekonomicky zajímavé pro běžného občana a takový měl by být i trend, tedy instalace přímo u zdroje,“ dodal.

„Ale nezbývá nám nic jiného než budovat i velké projekty obnovitelných zdrojů, protože potřebujeme dekarbonizovat ekonomiku, abychom se dokázali zbavit uhelných elektráren,“ ukončil ředitel Svazu moderní energetiky svůj projev.

Související

Ilustrační foto

Větrné elektrárny v Česku pokryjí pouze jedno procento spotřebované elektřiny

Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
Ilustrační fotografie.

Stavba větrných elektráren se má zjednodušit, naznačil Jurečka

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje zjednodušení povolování výstavby větrných elektráren. V územích bez zvláštní ochrany krajiny by měl být proces jednodušší. Na konferenci Svazu měst a obcí to řekl ministr životního prostředí a práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Více souvisejících

větrné elektrárny Energetika Elektřina

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 24 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy