Spotřebitelé řeší jenom ceny, nikoliv kvalitu. U Jílkové se to opět všechno pohádalo

Na výše uvedené otázky se snažili odpovědět Jindřich Fialka, náměstek pro řízení sekce zemědělství a potravinářství Ministerstva zemědělství ČR, Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR, Petr Havel, agrární analytik, Petr Erin Kováč, šéfkuchař a majitel restaurace z Brna a David Novák, sedlák, výrobce a prodejce potravin z Uherska.

Moderátorka Jílková se zeptala šéfkuchaře Kováče, co jej jako spotřebitele nejvíc šokuje. Ten jí odpověděl, že se za celou svojí profesní kariéru nesetkal s tím, že by květák stál například 99 korun. O česneku a cibuli nemluvě! "Nevěřím, že by za tím stál jenom koronavirus!," dořekl. Sedlák Novák se k tomu vyjádřil, že například květák je v Česku sezónní, a tudíž jej nelze v tuzemsku vypěstovat, a proto se musí dovážet ze zahraničí. Rozhodně není v ničím zájmu, aby jeho cena byla nějak extrémně vysoká. On sám má ze své praxe zkušenosti s rostoucími mzdovými náklady. 

Prezident Prouza řekl, že velký problém tkví v sezónních pracovnících z Východní Evropy a Severní Afriky, kteří kvůli pandemii koronaviru nemohli přijet sklízet. Španělé, odkud dovážíme, tuto práci nechtějí dělat stejně jako Češi. Dalším faktorem, na nějž doplácíme je kromě špatného počasí, zejména ve Španělsku, také fakt, že nemáme euro. Náměstek Fialka oponoval, že resort zemědělství komunikoval s vysokými školy v oboru agronomie, a že studenti na pole pracovat přišli. Není tedy pravda, že by byl problém v nedostatku pracovních sil. 

Jílková došla k závěru, že chyba bude zřejmě na straně řetězců, a zeptala se Prouzy na cenu mouky, která zmizela ze slevových letáků, přičemž po ní byla z důvodu karantény vysoká poptávka. Bylo jí odpovězeno, že jí byl nedostatek, jelikož lidé začali panikařit, a dělat si zásoby. Ředitel Koberna následně ukázal graf, který ukazoval vývoj spotřebitelských cen, konkrétně citrónů. Z křivky bylo patrné, že zdaleka na tom ještě nejsme tak špatně. Analytik Havel podotkl, že Česko je z hlediska zeleniny soběstačné jenom z 30 %, a že ceny tudíž určují mezinárodní trhy. Dále zmínil úskalí udržitelného zemědělství a potravinářství, které se promítají do cen potravin. Následoval potlesk z publika.

Novák vysvětlil, že vše spočívá také v rentabilitě výroby. Cibuli vypěstovat je mnohem náročnější než například řepku. Hovořilo se také o podmínkách v různých zemích a agrodotacích. Diskuze se pak přesunula k soběstačnosti. Fialka řekl, že se maximálně usiluje o podporu českých zemědělců, a že se spouští program "Rozvoj venkova", jehož cílem je podpora českého pěstitelství ovoce a zeleniny. Prouza následně ukázal diagram srovnávající vývoj osevní plochy řepky, která roste, a brambor, u nichž klesá. 

Koberna si pak postěžoval na tlak ze strany Bruselu, zejména pokud jde o udržitelné zemědělství a řepku. Havel řekl, že hlavní příčinou nízké soběstačnosti je i fakt, že spotřebitelé řeší pouze ceny, nikoliv původ a kvalitu. Novák také zmínil, že spoustě zemědělců se nevyplatilo pěstovat plodiny, protože dotace se dávaly na hektary. Jílková se pak zeptala Havla, jak jsme na tom v případě vepřového masa, která rovněž zdražilo. Bylo jí odpovězeno, že zhruba půl na půl.

"Kdyby spotřebitel byl trochu větší patriot...," stěžoval si Havel a Jílková ho přerušila. "Kde na to vezmou důchodci?! Žijte si sami s osmi devíti tisíci!," zlobila se. Koberna ještě také dodal, že Nizozemsko a Dánsko byly donedávna největším producentem vepřového masa, a že tento fenomén začínají kvůli zdevastované krajině postupně omezovat. Z tohoto důvodu můžeme počítat s tím, že éra levného vepřového je za námi. Problém je také v tom, že vysoká poptávka po prasatech je v zemích Jihovýchodní Asie, kde byly téměř vyhubeny.

Novák si postěžoval také na velkou marketingovou sílu obchodních řetězců, které kolikrát totálně zničily mlékárny a jatka produkující kvalitní mléko a maso. V blížícím se závěru debaty se začali dostávat ke slovu zástupci veřejnosti. Reprezentant Sdružení spotřebitelů konstatoval, že lidé nejdou jenom po ceně, nýbrž i kvalitě, a že jistě ocení, když budou v obchodech tuzemské výrobky, byť dražší. 

"Potraviny ovoce zelenina jsou předražené, přitom kvalita je mnohdy nedobrá! Ale nejvyšší ceny jsou v supermarketech!," citovala Jílková dotaz z řad veřejnosti, která kvůli povinným rozestupům nemohla zaplnit celou kapacitu publika, a vyzvala Prouzu k odpovědi. Ten to popřel a řekl, že často drobní obchodníci prodávají dráž - viz například vietnamský obchod na Vinohradech, kam si chodí nakupovat. "Je to pohodlné a lidé si připlatí," konstatoval. Vysvětlil také, že nedostatkové zboží znamená logicky vyšší ceny. Když omrzne zboží, nebo nejsou prasata, pak zemědělcům nezbývá nic jiného než zdražit. Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude hubnutí.