Spor kvůli dolu Turów vstoupil do další fáze. Česko podalo podnět k Evropské komisi

ČTK to dnes sdělil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předtím v tiskové zprávě uvedlo, že podnět už je podaný.

V podnětu k EK si Česko stěžuje na to, že mu Polsko opakovaně odmítá poskytnout informace o vydaném povolení k těžbě do roku 2026 a neumožnilo Česku zapojit se do řízení o povolení těžební činnosti v ložisku Turów do roku 2044. Polsko navíc podle české strany schválilo změnu územního plánu bez řádného ukončení mezistátních konzultací a bez posouzení všech nezbytných náležitostí.

EK by se měla k podnětu vyjádřit do tří měsíců a Česko pak rozhodne o dalších krocích. "Budou-li naše žalobní důvody vzhledem k unijní legislativě relevantní a dostatečně silné, je velmi pravděpodobné, že ČR podá na Polsko žalobu sama," uvádí MŽP.

Podle Petříčka podají právníci ministerstva zahraničí podnět k Evropské komisi dnes odpoledne. "Jejich několikaměsíční práce směřuje k možné žalobě na porušení unijního práva a před soud. Jednou z variant ale je, že se s Polskem mezitím dohodneme mimosoudně," uvedl šéf diplomacie.

K problémům #Turow: Podnět k Evropské komisi podáme. Naši právníci @mzvcr ho odešlou dnes odpoledne. Jejich několikaměsíční práce směřuje k možné žalobě na porušení unijního práva a před soud. Jednou z variant ale je, že se s Polskem mezitím dohodneme mimosoudně.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) není cílem úplné zastavení těžební činnosti. "Usilujeme ale o kontrolu toho, aby těžba probíhala za takových podmínek, které zajistí minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí v ČR," uvedl Brabec. Dodal, že Polsko by mělo převzít zodpovědnost za kompenzaci újmy, která by pokračováním těžby Česku vznikla.

Plánovanému rozšíření polského dolu Turów u česko-polské hranice se brání hlavně obyvatelé v příhraničních oblastech Libereckého kraje. Lidé se obávají zvýšeného hluku a prašnosti a především ztráty vody. Už dnes potoky a studně v příhraničí vysychají kvůli množství vody, které z dolu kvůli těžbě odčerpávají. Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) považuje v toto chvíli krok vlády za dostatečný.

"Jsem rád, že ministerstvo životního prostředí drží linii, která je vyjednaná. Stále ale poskytuje polským partnerům prostor k tomu, aby se vrátili k tomu, že budeme o problémech, kterých se obáváme, mluvit," řekl ČTK v reakci na podnět Půta. Česká strana podle Půty chápe, že není možné těžbu ze dne na den zastavit a je nutné vyjednat cestu k jejímu postupnému ukončení. Důl je na polské straně hranice dominantním zaměstnavatelem, přímo či nepřímo v návazných službách je na něm závislá třetina tamních obyvatel. Většina těch ostatních jezdí za prací do českých podniků.

Podání podnětu uvítala ekologická organizace Greenpeace. Podle ní by měla záležitost skončit žalobou. "Jsme rádi, že se vláda postavila za občany, kteří již nyní trpí nedostatkem vody způsobeným těžbou na dole Turów, i za lidi, kteří jsou ztrátou vody ohroženi. Organizace Greenpeace k tomuto kroku vyzývala ministra Brabce již v březnu tohoto roku. Vzhledem k jednání polské strany, která ignoruje negativní vlivy dolu Turów na české území i platnou evropskou legislativu, je podle nás zcela nutné zažalovat Polsko hned, jak to bude možné, tedy nejspíše na začátku příštího roku," uvedla za Greenpeace Nikol Krejčová.

Bohužel pan ministr ale "neusiluje o úplné zastavení těžby". Pravděpodobně neví, že k nám se rypadla přibližují právě teď a kritické území u hranice s ČR bude kompletně vyteženo v letech 2020-2025. ? https://t.co/KOWP75zGTt

Turów leží v jihozápadním cípu Polska v těsné blízkosti českých a německých hranic. Obyvatelé obcí z českého příhraničí se obávají ztráty pitné vody, ale také hluku a prachu nebo propadů půdy. Polská strana ale zásadnější vliv dolu na české území odmítá.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Polské ministerstvo klimatu v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti PGE koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.