Fremr nelpí na postu ústavního soudce, místa by se mohl vzdát

Fremr dnes řekl, že ambice stát se ústavním soudcem už není prioritou. V první řadě se chce vypořádat s obviněními, která v posledních dnech zaznívají. Zároveň připustil možnost rezignovat na členství v Ústavním soudu už nyní. 

"Mám ale velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako doznání. Některá ta obvinění jsou opravdu ošklivá," svěřil se. V tomto ohledu jej potěšilo, že prezident Petr Pavel jmenování odložil s tím, že chce znát další informace. 

Někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu naznačil, že by se funkce mohl vzdát i v případě jmenování. "I kdybych tím procesem prošel a obvinění vyvrátil, stejně bych si kladl otázku, zda to neohrozí respekt k ÚS," vysvětlil a zdůraznil, že jeho odbornost není nijak zpochybňována. 

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který se aktuálně zabývá působením soudce v justici za minulého režimu, dnes informoval, že Fremr odsoudil za emigraci v letech 1983 až 1985 celkem 172 lidí ve 124 případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si ústav vyžádal z Archivu hlavního města Prahy. Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný.

Pavel ve středu na sociální síti X uvedl, že vystavění silného a nezávislého Ústavního soudu považuje za jednu ze svých nejdůležitějších povinností. Zdůraznil, že každého kandidáta vybírá po předchozí pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací. "To platí i u Roberta Fremra," poznamenal. 

Prezident napsal, že požádal o poskytnutí relevantních informací a zdrojů a Archiv hlavního města Prahy o seznam rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které se týkají Fremrových případů. "Nemám v úmyslu jakékoliv rozhodnutí přezkoumávat, ale nechci ignorovat upozornění na nové, dosud neposouzené informace. Až se s nimi seznámím, bez odkladů zveřejním své rozhodnutí," dodal. 

Horní parlamentní komora před týdnem vyslovila souhlas se jmenováním trojice kandidátů na ústavní soudce. Kromě Fremra podpořili zákonodárci i jmenování obou dam. Konkrétně šlo o místopředsedkyni Městského soudu v Praze Veroniku Křesťanovou a profesorku z katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Kateřinu Ronovskou.