Jurečka: V Česku teď pracuje 101.600 uprchlíků z Ukrajiny

"Když se podíváme na mezinárodní srovnání, jsme velmi úspěšní v tom, jaký podíl dospělých nám na českém pracovním trhu od začátku války pracuje. To je potřeba ocenit. Tito lidé logicky odvádějí odvody i daně. Zhruba 90 procent těchto pracovněprávních vztahů je zpojistněných. Jsou to buď lidé zaměstnaní na plný či částečný úvazek s plnohodnotnými odvody, nebo na dohody nad limitem," uvedl Jurečka. V polovině loňského roku odváděla podle něj pojistné necelá polovina pracujících uprchlíků.

K 19. červnu v ČR mělo práci 101.588 lidí s vízem k ochraně. Od začátku války jich bylo 262.642. Část z nich se vrátila, část práci změnila.

Uprchlíci s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, povolení nepotřebují. Zaměstnavatel musí jejich přijetí oznámit úřadům práce. Od dubna pracovníky hlásí i České správě sociálního zabezpečení, která vede evidenci zaměstnanců a dohodářů s vízem k ochraně v registru nemocenského pojištění.

Od července se změní podoba dávek pro uprchlíky. Stát lidem, kteří mohou pracovat, bude platit nouzové ubytování pět měsíců. Pak si musí bydlení hradit sami. Solidární příspěvek domácnostem, které příchozí ubytovaly, se přestane vyplácet. Podporu na bydlení by měli uprchlíci dostávat v humanitární dávce. Při výpočtu její výše bude hrát roli uprchlíkův příjem. Úřad práce kvůli jeho ověření může po zaměstnavateli chtít potvrzení o výdělku. Ten by se dal zjistit i od sociální správy z odvodů.

Organizace na pomoc uprchlíkům nový model podpory kritizují. Poukazují na to, že příchozí obvykle pracují v nekvalifikovaných profesích a mají nízké výdělky. I s minimálním příjmem o peníze od státu ale přijdou, hrozí jim tak chudoba a ztráta bydlení. Podle zástupců organizací nová podoba dávek bude motivovat k práci načerno. Stát by tak přišel o odvody a daně.