Kardinál Josef Beran. Jediný Čech pohřbený po boku papežů ve Vatikánu

Jenom málu osobností se dostalo pocty pohřbení v kryptě baziliky svatého Petra ve Vatikánu. Po boku papežů zde byl pochován jediný Čech, a to kardinál Josef Beran, který prokázal svou odvahu během pronásledování a věznění nacistickým i komunistickým režimem.

Josef Beran byl prvním dítětem v rodině plzeňského učitele Josefa Berana a jeho manželky Marie. Na svět přišel dne 29. prosince 1888. V rodné Plzni absolvoval základní i středoškolské vzdělání na gymnáziu. Po maturitě se rozhodoval mezi studiem medicíny a teologie, druhý obor nakonec zvítězil. Vzdělání v oblasti teologie a křesťanské filozofie získal na papežské univerzitě v Římě, zde se mu také dostalo kněžského svěcení.

V roce 1912 se vrátil do Čech, kde sloužil nejprve jako kaplan v Chyši, Proseku u Prahy a v Praze-Michli. Na tomto místě působil v Útulku svatého Josefa pro hluchoněmé. Tito lidé se dříve nacházeli na samém okraji společnosti a nebylo mnoho osob, které by se jim snažily nějakým způsobem pomoci nebo jim umožnily v rámci možností žít normální život. Josef Beran k takto handicapovaným jedincům naopak přistupoval s nesmírnou laskavostí a trpělivostí.

Od roku 1917 Beran pracoval ve školství, na Učitelském ústavu u sv. Anny v Praze na Novém Městě. Tuto instituci nějaký čas také řídil. V roce 1929 změnil působiště a začal přednášet na Teologické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1932 byl zvolen rektorem pražského Arcibiskupského semináře. 

V roce 1939 došlo nacistickým režimem k uzavření českých vysokých škol, což se pochopitelně dotklo i Josefa Berana. Tehdy začaly jeho problémy s gestapem, které ho často pronásledovalo a vyslýchalo. Trnem v oku se později nacistům stalo Beranovo kázání namířené proti totalitní nadvládě i jeho bohoslužby sloužené za oběti režimu zemřelé v koncentračních táborech. Na začátku června 1942, po atentátu na Heydricha, byl Beran zatčen gestapem přímo v kostele. Nacisté ho pak věznili na Pankráci, kde duchovní musel snášet kruté výslechy, které se nesmazatelně podepsaly na jeho zdravotním stavu. Měsíční věznění bylo ukončeno Beranovým transportem do koncentračního tábora do Terezína a následně do Dachau. V obou zařízeních se stal pro ostatní vězně především velkou duchovní oporou v nelidských podmínkách plných utrpení. I samotnému Beranovi dala jeho pevná víra sílu přežít, a to zejména v době, kdy onemocněl tyfem a skutečně bojoval o život.

Věznění v koncentračním táboře Beran přežil a zdálo se, že se mu již nic horšího přihodit nemůže. Opak byl ale pravdou. K moci se totiž dostal další totalitní režim, komunistický. V prosinci roku 1946 byl Beran papežem jmenován pražským arcibiskupem, a stal se tedy veřejně známou a činnou osobou. V této funkci se po únoru 1948 vyslovil proti rozhodnutí o podřízení katolické církve státu a exkomunikoval několik duchovních, kteří se aktivně zapojili do komunistické politiky. Kritizoval také věznění kněžích a rušení církevních škol. Tím si režim znepřátelil. V létě roku 1949 ho umlčela Státní bezpečnost, Josef Beran byl internován. Komunisté ho posílali na co nejvíce osamocená místa v zemi, kde byl prakticky hlídaným vězněm. Tajná policie ho odposlouchávala a zároveň se ho snažila všemožnými způsoby pošpinit a s ním i katolickou církev. Beran byl internován spolu se třemi řádovými sestrami, a tak Státní bezpečnost vymyslela, že jim bude dávat do nápojů a pokrmů afrodiziaka, čímž v nich chtěla probudit sexuální touhu a následně je přistihnout při pohlavním styku. Tato akce však byla neúspěšná.

Roku 1963 Beranovi oficiálně skončila internace, zakázána mu však dále byla činnost. Papež ho o dva roky později jmenoval kardinálem, čehož režim využil k tomu, aby ho dostal nadobro ze země. Povolil mu cestu do Říma s tím, že už mu neumožní návrat zpět. V Římě kardinál Beran působil čtyři roky, aktivně se účastnil Druhého vatikánského koncilu a podnikal vyslanecké cesty po světě, kde se těšil velké oblibě i respektu. Roku 1968 mu byla diagnostikována rakovina, nemoci po náročných operacích a léčbách o rok později podlehl.

Kardinál Beran si přál být pohřben ve své rodné zemi, komunistický režim mu to však nedopřál. Papež Pavel VI. rozhodl, že místem posledního odpočinku kardinála Berana, jeho blízkého přítele, se stane krypta baziliky svatého Petra ve Vatikánu, kde spočine po boku papežů. Papež se osobně ujal i pohřbu. Kardinál Josef Beran se tak stal jediným Čechem, kterému se dostalo takové pocty.

V současné době jsou ostatky kardinála Berana uloženy již na našem území, v kapli svaté Anežky České v katedrále svatého Víta. Převezeny sem byly teprve roku 2018.

Související

Katedrála sv. Víta

Ve svatovítské katedrále byly uloženy ostatky kardinála Berana

Praha - V katedrále svatého Víta v Praze byly dnes ve 20:00 uloženy ostatky kardinála Josefa Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a politického vězně dvou totalitních režimů. Beran, který strávil velkou část života jako vězeň nacismu a komunismu, zemřel v exilu a dnešním aktem se splnilo jeho poslední přání. Jeho ostatky byly před několika dny převezeny z Vatikánu, kde spočívaly v papežské hrobce v bazilice sv. Petra. Dnešnímu uložení předcházela bohoslužba, kterou vedl pomocný pražský biskup Václav Malý.

Více souvisejících

Josef Beran (kardinál) Církev historie Vatikán

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

včera

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

včera

Donald Trump

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

včera

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

včera

MS v hokeji

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto

Ve čtvrtek se roztočil již sedmý hrací den hokejového světového šampionátu. Tento hrací den začal dvěma jasnými výhrami, přičemž se o ně ve skupině A Finové, kteří předvedli svůj rozhodně nejlepší dosavadní výkon na tomto turnaji, a Švýcaři. Seveřané totiž výhrou 9:1 deklasovali Slovince s tím, že k tomuto výsledku pomohl vedle šestkrát asistujícího Teräväinena Tolvanen, jenž zaznamenal čtyři branky. Čtyři branky od jednoho hokejisty pak padly i ve druhém souběžně hraném zápase ve skupině B, přičemž jejich autorem byl Andrighetto. I proto nakonec Švýcaři nad Němci vyhráli 5:1.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

včera

Salman Rushdie

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení

Americký soud v pátek poslal na 25 let do vězení Hadiho Matara, sedmadvacetiletého muže z New Jersey, který v srpnu 2022 na veřejném pódiu v New Yorku brutálně zaútočil na britského spisovatele s indickými kořeny, Sira Salmana Rushdieho. Útok, který šokoval světovou veřejnost, zanechal slavného autora trvale postiženého – přišel o zrak na jedno oko, má ochrnutou ruku a utrpěl vážné poranění jater, píše BBC.

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.

včera

včera

včera

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří

V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel podepsal superdávku

Prezident Petr Pavel v pátek 16. května stvrdil podpisem dva klíčové zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému sociální pomoci v České republice. Nově zavedená tzv. „superdávka“ má nahradit několik dosavadních sociálních příspěvků a sjednotit je do jedné dávky. Cílem změn je zvýšit přehlednost systému, zacílit pomoc efektivněji a omezit administrativní zátěž.

včera

Vladimir Putin

Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti

Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.

včera

Vladimír Putin a Donald Trump

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

včera

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Americký prezident Donald Trump se v saúdskoarabském Rijádu nečekaně setkal se syrským přechodným prezidentem Ahmedem al-Šárou jen krátce poté, co přislíbil první kroky ke zmírnění sankcí vůči Damašku. Ačkoliv Bílý dům označil schůzku za pouhou „zdvořilostní návštěvu“, její politický význam je nesporný. Washington tím vysílá silný signál Teheránu, že Spojené státy jsou připraveny jednat s jeho spojenci i bez účasti Íránu.

včera

Ilustrační fotografie.

Lotyšsko varuje před špióny z Ruska. Zveřejnilo návod, jak je poznat

Lotyšská zpravodajská služba vydala varování, že v zemi mohou působit ruští agenti a sabotéři. Obyvatelům této pobaltské republiky proto nabízí sadu rad, jak takové jedince rozeznat. Podle nové výroční zprávy lotyšské Obranné zpravodajské a bezpečnostní služby (MIDD) mohou být známkami podezření například zanedbaný vzhled, přehnaná zvídavost nebo výbava neobvyklá pro běžné turisty.

včera

První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový

Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy