Kardinál Josef Beran. Jediný Čech pohřbený po boku papežů ve Vatikánu

Josef Beran byl prvním dítětem v rodině plzeňského učitele Josefa Berana a jeho manželky Marie. Na svět přišel dne 29. prosince 1888. V rodné Plzni absolvoval základní i středoškolské vzdělání na gymnáziu. Po maturitě se rozhodoval mezi studiem medicíny a teologie, druhý obor nakonec zvítězil. Vzdělání v oblasti teologie a křesťanské filozofie získal na papežské univerzitě v Římě, zde se mu také dostalo kněžského svěcení.

V roce 1912 se vrátil do Čech, kde sloužil nejprve jako kaplan v Chyši, Proseku u Prahy a v Praze-Michli. Na tomto místě působil v Útulku svatého Josefa pro hluchoněmé. Tito lidé se dříve nacházeli na samém okraji společnosti a nebylo mnoho osob, které by se jim snažily nějakým způsobem pomoci nebo jim umožnily v rámci možností žít normální život. Josef Beran k takto handicapovaným jedincům naopak přistupoval s nesmírnou laskavostí a trpělivostí.

Od roku 1917 Beran pracoval ve školství, na Učitelském ústavu u sv. Anny v Praze na Novém Městě. Tuto instituci nějaký čas také řídil. V roce 1929 změnil působiště a začal přednášet na Teologické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1932 byl zvolen rektorem pražského Arcibiskupského semináře. 

V roce 1939 došlo nacistickým režimem k uzavření českých vysokých škol, což se pochopitelně dotklo i Josefa Berana. Tehdy začaly jeho problémy s gestapem, které ho často pronásledovalo a vyslýchalo. Trnem v oku se později nacistům stalo Beranovo kázání namířené proti totalitní nadvládě i jeho bohoslužby sloužené za oběti režimu zemřelé v koncentračních táborech. Na začátku června 1942, po atentátu na Heydricha, byl Beran zatčen gestapem přímo v kostele. Nacisté ho pak věznili na Pankráci, kde duchovní musel snášet kruté výslechy, které se nesmazatelně podepsaly na jeho zdravotním stavu. Měsíční věznění bylo ukončeno Beranovým transportem do koncentračního tábora do Terezína a následně do Dachau. V obou zařízeních se stal pro ostatní vězně především velkou duchovní oporou v nelidských podmínkách plných utrpení. I samotnému Beranovi dala jeho pevná víra sílu přežít, a to zejména v době, kdy onemocněl tyfem a skutečně bojoval o život.

Věznění v koncentračním táboře Beran přežil a zdálo se, že se mu již nic horšího přihodit nemůže. Opak byl ale pravdou. K moci se totiž dostal další totalitní režim, komunistický. V prosinci roku 1946 byl Beran papežem jmenován pražským arcibiskupem, a stal se tedy veřejně známou a činnou osobou. V této funkci se po únoru 1948 vyslovil proti rozhodnutí o podřízení katolické církve státu a exkomunikoval několik duchovních, kteří se aktivně zapojili do komunistické politiky. Kritizoval také věznění kněžích a rušení církevních škol. Tím si režim znepřátelil. V létě roku 1949 ho umlčela Státní bezpečnost, Josef Beran byl internován. Komunisté ho posílali na co nejvíce osamocená místa v zemi, kde byl prakticky hlídaným vězněm. Tajná policie ho odposlouchávala a zároveň se ho snažila všemožnými způsoby pošpinit a s ním i katolickou církev. Beran byl internován spolu se třemi řádovými sestrami, a tak Státní bezpečnost vymyslela, že jim bude dávat do nápojů a pokrmů afrodiziaka, čímž v nich chtěla probudit sexuální touhu a následně je přistihnout při pohlavním styku. Tato akce však byla neúspěšná.

Roku 1963 Beranovi oficiálně skončila internace, zakázána mu však dále byla činnost. Papež ho o dva roky později jmenoval kardinálem, čehož režim využil k tomu, aby ho dostal nadobro ze země. Povolil mu cestu do Říma s tím, že už mu neumožní návrat zpět. V Římě kardinál Beran působil čtyři roky, aktivně se účastnil Druhého vatikánského koncilu a podnikal vyslanecké cesty po světě, kde se těšil velké oblibě i respektu. Roku 1968 mu byla diagnostikována rakovina, nemoci po náročných operacích a léčbách o rok později podlehl.

Kardinál Beran si přál být pohřben ve své rodné zemi, komunistický režim mu to však nedopřál. Papež Pavel VI. rozhodl, že místem posledního odpočinku kardinála Berana, jeho blízkého přítele, se stane krypta baziliky svatého Petra ve Vatikánu, kde spočine po boku papežů. Papež se osobně ujal i pohřbu. Kardinál Josef Beran se tak stal jediným Čechem, kterému se dostalo takové pocty.

V současné době jsou ostatky kardinála Berana uloženy již na našem území, v kapli svaté Anežky České v katedrále svatého Víta. Převezeny sem byly teprve roku 2018.