Kdo se uchází o naše hlasy? Velký přehled všech 26 kandidujících subjektů

Rebelové (č. 1)

Strana uvádí, že jejích 29 kandidátů nejsou kariérní politici, ale lidé, kteří sdílejí starosti běžných občanů. Mezi hlavní priority řadí snížení nákladů na bydlení a energie, transparentní stát, moderní školství a podporu sportu zaměřenou na motivaci dětí. Dále slibuje řešení dluhové pasti či využívání „synergických efektů“ – například zpřísnění vězeňského systému a potlačení drogové kriminality. Podle Rebelů by tento přístup měl vést ke snížení nákladů na policii a soudní aparát, a tím k pozitivnímu dopadu na ekonomiku i pocit bezpečí ve společnosti.

Strana kandiduje pouze v pěti krajích – Středočeském, Jihočeském, Libereckém, Moravskoslezském a v Praze. Lídrem je IT expert a analytik Miroslav Zientek, který sám sebe označuje za „pragmatického optimistu, sportovce a trochu rebela“.

Moravské zemské hnutí (č. 2)

Moravské zemské hnutí (MZH) usiluje o správní uspořádání České republiky, které by zohledňovalo historické země – Čechy, Moravu a Slezsko. K hlavním programovým prioritám řadí podporu dopravních staveb na Moravě a ve Slezsku, šetrné hospodaření s půdou a omezení byrokracie i centralismu soustředěného v Praze. Významným bodem je také požadavek na vznik samostatných moravských veřejnoprávních médií.

O hlasy voličů se hnutí uchází výhradně v Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Předsedou je podnikatel a horolezec Pavel Trčala.

Jasný Signál Nezávislých (č. 3)

Hnutí Jasný Signál Nezávislých (JaSaN) vzniklo z iniciativy odborníků, zemědělců a zástupců průmyslu s cílem vyvést Českou republiku z ekonomické, ekologické a morální krize. Zdůrazňuje, že se odlišuje od tradičních stran – je budováno „odspodu“ a vedení tvoří nezávislí odborníci, kteří za svou činnost nepobírají odměnu. Kandidáti do Sněmovny či Senátu jsou vybíráni v regionálních centrech, která vznikají na úrovni obcí a regionů, přičemž vedení má právo jejich nominace schvalovat.

Program hnutí se hlásí k masarykovskému pojetí politiky jako služby vlasti a staví se na střed politického spektra se sociálním důrazem. Prosazuje podporu domácího průmyslu a zemědělství, ekologii „na základě zdravého rozumu“ a snížení emisí škodlivin, přičemž odmítá Green Deal jako neefektivní a škodlivý.

Hlavním cílem JaSaN je podle jeho představitelů zajištění nadstandardní kvality života, zastavení rozkrádání státního rozpočtu a ochrana majetku občanů i českých firem. Lídrem je Vladimír Štěpán, expert v oblasti energetiky.

Výzva 2025 (č. 4)

Hnutí Výzva 2025 si klade za cíl zlepšit politickou, ekonomickou i sociální situaci v České republice. Představuje vizi „komplexního a synergického řešení“ fungování společnosti, která má sloužit občanům, firmám i státu jako celku. Usiluje o působení na všech úrovních politiky – od komunální přes krajskou až po parlamentní – aby mohlo aktivně prosazovat svůj program a uskutečňovat změny.

Výzva 2025 zdůrazňuje, že disponuje znalostmi, zkušenostmi i odvahou k řízení státu ve prospěch občanů. Jejím cílem je učinit z České republiky zemi s vysokou životní úrovní, respektovanou součást dobře fungující Evropské unie a bezpečně chráněnou v rámci aliance NATO. Lídryní je Karolína Kubisková, někdejší místopředsedkyně hnutí Přísaha.

SMS – Stát Má Sloužit (č. 5)

Hnutí SMS vzniklo jako reakce na poptávku voličů po novém politickém subjektu, který by měl za hlavní prioritu efektivní správu státu. Zdůrazňuje, že nechce řešit pouze důsledky problémů izolovanými zásahy, ale soustředit se na jejich příčiny a nastavit mechanismy vedoucí k samoregulaci a zefektivnění chodu státu.

SMS kritizuje degradaci domácí politické scény a recyklaci politiků, jejichž cílem jsou podle hnutí krátkodobé osobní benefity. Voličům chce nabídnout dlouhodobou vizi založenou na celospolečenské debatě a konsenzu, která má přispět k ekonomické stabilitě, vyšší bezpečnosti a zmírnění polarizace společnosti.

Za hnutím stojí krizoví manažeři, akademici, zástupci středního managementu i komunální politici s praktickými výsledky. SMS se označuje za občanskou iniciativu, která chce postupně rozšířit svůj tým a pokrýt co nejširší spektrum společenských témat.

Svoboda a přímá demokracie – SPD (č. 6)

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) staví svůj program na prosazování přímé demokracie, ochraně národních zájmů a odporu vůči dalšímu prohlubování evropské integrace. Zdůrazňuje nutnost referend o zásadních otázkách, posílení bezpečnosti a tvrdší postup proti nelegální migraci.

SPD dlouhodobě prosazuje odchod České republiky z Evropské unie a odmítá přijetí eura. V oblasti sociální politiky slibuje podporu rodin s dětmi a seniorů, zároveň se ostře staví proti „zneužívání sociálních dávek“ nepřizpůsobivými. V ekonomice se orientuje na posílení soběstačnosti, ochranu domácího trhu a odmítání „zelené agendy“ EU, která je podle hnutí pro český průmysl i domácnosti likvidační.

Lídrem a hlavní tváří hnutí je Tomio Okamura, který SPD od jejího založení v roce 2015 vede a profiluje ji jako protestní, národoveckou alternativu k tradičním politickým stranám.

ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie (č. 7)

Česká suverenita sociální demokracie staví svou kampaň na kritice současné vlády, kterou viní z dramatického poklesu životní úrovně, nárůstu inflace a zadlužování státu. Vystupuje proti české podpoře Ukrajiny a válku označuje za zástupný konflikt mezi Ruskem a Západem. Odmítá také „vazalské“ postavení České republiky v EU a NATO, přičemž kritizuje vysoké výdaje na obranu i emisní politiku EU, která podle hnutí zvyšuje životní náklady domácností.

Program strany zahrnuje nulovou DPH na základní potraviny, přísnější dohled nad obchodními řetězci, zestátnění ČEZ a odchod z lipské energetické burzy, což má podle ní výrazně snížit ceny energií. Strana odmítá zavedení eura, prosazuje omezení výdajů na zbrojení na maximálně 2 % HDP a požaduje udržitelný systém výstavby komunálních nájemních bytů. V oblasti zahraniční politiky deklaruje snahu obnovit odběr levných surovin bez ohledu na jejich původ a podporuje kroky, které by vedly k ukončení války na Ukrajině.

Lídrem České suverenity sociální demokracie je bývalý premiér Jiří Paroubek.

Přísaha občanské hnutí (č. 8)

Přísaha – občanské hnutí se profiluje jako protikorupční a bezpečnostně orientovaná strana, která zdůrazňuje potřebu „vrátit stát občanům“. Do popředí staví boj proti klientelismu a propojení politiky s byznysem, důraz na spravedlnost, transparentnost a efektivní hospodaření se státními prostředky.

Programově hnutí prosazuje posílení bezpečnosti, přísnější tresty pro organizovaný zločin, reformu soudnictví a důraz na spravedlivou a dostupnou zdravotní péči. Usiluje také o lepší podmínky pro rodiny a seniory, spravedlivé důchody a snížení daňové zátěže pro pracující.

Lídrem Přísahy je bývalý elitní policista Robert Šlachta, který hnutí založil v roce 2021 s cílem nabídnout alternativu k zavedeným stranám a prosadit větší důvěru občanů ve stát.

Levice (č. 9)

Levice staví svůj program na kritice rostoucích sociálních, ekonomických a politických nerovností a prosazuje dlouhodobou vizi demokratického socialismu. Zdůrazňuje principy rovnosti a solidarity a požaduje posílení veřejného sektoru, který je podle ní podfinancovaný. Zdroje chce získat především vyšším zdaněním velkých firem a bohatých a větší mírou přerozdělování.

Hnutí zdůrazňuje, že demokracie není jen volební proces, ale i právo lidí spolurozhodovat tam, kde žijí a pracují. Podporuje aktivní roli státu pod veřejnou kontrolou, posilování práv pracujících a hájí práva menšin, migrantů i lidí v sociálně znevýhodněném postavení.

Levice odmítá rasismus, xenofobii a militarizaci společnosti. Kritizuje zvyšování výdajů na zbrojení, které vnímá jako prosazování zájmů zbrojního průmyslu, nikoli skutečných potřeb bezpečnosti. Lídryní Levice je aktivistka Markéta Juřicová.

Česká republika na 1. místě! (č. 10)

Hnutí Česká republika na 1. místě! (ČR1) prosazuje politiku postavenou na suverenitě státu, svobodě jednotlivce a přímé demokracii. Chce zavést mechanismus odvolatelnosti politiků, posílit možnost referend a prosadit decentralizaci moci tak, aby občan měl přímější vliv na své zastupitele.

V oblasti zahraniční politiky odmítá členství v Evropské unii a požaduje referendum o vystoupení, zároveň navrhuje vypsat referendum o vstupu do uskupení BRICS. Prosazuje vojenskou neutralitu, dobré vztahy se všemi zeměmi a důraz na obchodní i politickou nezávislost.

Program ČR1 zahrnuje zachování české koruny, ústavní zakotvení práva na platby v hotovosti a odmítnutí eura. V ekonomice hnutí prosazuje progresivní zdanění kapitálu, vyšší daňovou zátěž pro velké firmy a nadnárodní korporace, zatímco občanům a menším podnikům chce daně snížit. Odmítá zvýhodňování velkých podniků daňovými úlevami a dotacemi.

Hnutí se staví proti cenzuře v médiích i na sociálních sítích a usiluje o nový mediální zákon, který by podle něj zajistil vyváženou informovanost. Dále požaduje lidské poroty v trestních řízeních a při odvolatelnosti politiků. V oblasti bezpečnosti klade důraz na potravinovou, lékovou a energetickou soběstačnost.

Lídrem ČR1 je aktivista Ladislav Vrabel, známý především z organizace masových protivládních demonstrací v Praze v roce 2022, při nichž vystupoval proti vládě, NATO i Evropské unii. V dubnu 2023 mu byl uložen podmíněný trest (čtyři měsíce s odkladem) za šíření poplašné zprávy, když ve veřejném projevu tvrdil, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku. Tento rozsudek byl následně změněn v odvolacím řízení — městský soud snížil trest na peněžitou pokutu 10 000 Kč.

SPOLU (č. 11)

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) staví svůj program pro volby 2025 na „Vizi 2030“, která má zajistit ekonomický růst, bezpečnost a stabilitu země. Zdůrazňuje odpovědnou správu veřejných financí, podporu podnikání a efektivní využívání evropských fondů.

Program zahrnuje výstavbu nových jaderných bloků, modernizaci energetických sítí a dopravní infrastruktury včetně vysokorychlostních tratí. SPOLU prosazuje dostupnější bydlení díky rychlejším povolovacím procesům a zvýšení dostupnosti hypoték pro mladé rodiny. V sociální oblasti klade důraz na udržitelné důchody, zlepšení dostupnosti zdravotní péče a kvalitnější podmínky ve školství.

V oblasti bezpečnosti koalice podporuje vyšší výdaje na obranu, aktivní roli v NATO a přísnější postup vůči nelegální migraci. V programu nechybí také podpora regionů, zemědělců a ochrana krajiny.

Lídrem koalice SPOLU je premiér Petr Fiala, předseda ODS.

Švýcarská demokracie (č. 12)

Švýcarská demokracie se profiluje jako hnutí, které chce zásadní změnu českého ústavního pořádku podle vzoru Švýcarska. Kritizuje, že česká ústava neřeší klíčové oblasti fungování státu – od energetické a zemědělské politiky přes obranu až po zahraniční vztahy – a tím podle něj dává politikům příliš velký prostor k libovůli.

Hnutí prosazuje zakotvení principů, jako je vyrovnaný státní rozpočet, daňové stropy nebo ústavně definovaná pravidla pro zemědělství, energetiku a imigrační politiku. Inspiruje se švýcarským modelem, kde je například právo kontrolovat imigraci nebo povinnost státu řešit otázky bydlení přímo součástí ústavy.

Cílem Švýcarské demokracie je podle jejích představitelů předejít problémům, které česká politika řeší až zpětně, a zajistit stabilní a předvídatelné podmínky prostřednictvím ústavně zakotvených garancí. Lídrem je středoškolský učitel Tomáš Raždík.

Nevolte Urza.cz (č. 13)

Hnutí Nevolte Urza.cz je projektem propagátora anarchokapitalismu Vítem Jedličkou, vystupujícím pod přezdívkou Urza, které se netradiční formou účastní voleb. Jeho cílem není získat moc, ale využít volební kampaně k šíření myšlenek svobody, dobrovolnosti a minimalizace státu.

Hnutí zdůrazňuje, že nechce vládnout ani prosazovat vlastní program v parlamentu. Vystupuje spíše jako platforma pro diskuzi o anarchokapitalismu, tedy společnosti založené na dobrovolných vztazích bez donucovací role státu. Kandidatura je podle něj prostředkem, jak se dostat k voličům a do médií.

Lídrem je sám Urza, který je známý jako popularizátor libertariánských a anarchokapitalistických idejí, autor knih a zakladatel Liberálního institutu Svobodného přístavu.

Hnutí občanů a podnikatelů (č. 14)

Hnutí občanů a podnikatelů (HOP Hydra) představuje radikální alternativu k současnému politickému systému. Odmítá tradiční stranickou politiku a hlásí se k programu „21krát jinak“, jehož cílem je „demokratické obrození“ a postupné zrušení všech politických stran včetně vlastního hnutí. Deklaruje, že neusiluje o mocenské pozice, ale o předání rozhodování přímo občanům.

Program HOP zahrnuje zásadní institucionální změny: zavedení digitální identity, vytvoření 3D katastru a 3D českého fondu, zrušení zdravotních pojišťoven a bankovního systému, zavedení státní e-koruny prostřednictvím transformované České národní banky a centralizaci správy financí. Počítá také se zrušením okresů, krajských i obecních úřadů, ministerstev, Senátu i funkce prezidenta. Správa zákonů by měla být převedena na vysoké školy.

Součástí programu je rovněž slib vysokých důchodů (minimálně 65 000 Kč), řešení exekucí a insolvence a přeměna veřejnoprávních médií na vzdělávací instituce. Hnutí zdůrazňuje, že chce nahradit „politické hry“ novým systémem, který odstraní byrokracii, korupci a závislost na bankách i politických elitách.

Hnutí Generace (č. 15)

Hnutí Generace je nový politický subjekt mladých lidí, který se profiluje jako středově-pravicové, liberální a proevropské. Cílem hnutí je podle jeho představitelů zajistit, aby se mladá generace aktivně podílela na určování budoucího směřování země.

Zakladatelem je student Daniel Krutý, který myšlenku založení strany vyslovil už v patnácti letech. Společně s Martinem Szeteiem a za podpory advokáta Petra Jindřichovského tvoří předsednictvo hnutí. V roce 2024 bylo oficiálně zaregistrováno Ministerstvem vnitra.

Program Hnutí Generace staví na tématech demokracie, svobody, kyberbezpečnosti a ochrany digitálního prostoru. Zdůrazňuje také odpovědnost v hospodaření státu, udržitelnost, řešení klimatických změn, posílení mezigenerační a genderové soudržnosti a zlepšení dostupnosti sociálních a zdravotních služeb, zejména v oblasti duševního zdraví.

Česká pirátská strana (č. 16)

Česká pirátská strana se profiluje jako liberální, progresivní a proevropská strana, která klade důraz na transparentnost, digitalizaci a otevřené vládnutí. Usiluje o modernizaci státu, větší využívání technologií ve veřejné správě, ochranu svobody na internetu a posílení práv občanů na přístup k informacím.

V oblasti sociální a ekonomické politiky Piráti prosazují dostupné bydlení, ochranu životního prostředí, důraz na vzdělávání a podporu malých a středních podniků. Staví se za zelenou transformaci a udržitelný rozvoj, podporují rovnost příležitostí a práva menšin.

Piráti jednoznačně podporují členství České republiky v Evropské unii a NATO, zasazují se o evropskou spolupráci a kriticky vystupují proti populistickým a autoritářským tendencím. Byli součástí vlády jako součást koalice SPOLU a Pirátů se STAN od roku 2021, odešli z ní ale loni po výrazných neshodách.

Do voleb v roce 2025 ji vede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib.

Koruna Česká (č. 17)

Koruna Česká – monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska je konzervativní politický subjekt, který prosazuje návrat monarchie v čele s českým králem z rodu habsbursko-lotrinského. Strana argumentuje, že monarchistický systém by zajistil stabilitu, kontinuitu a nadstranickost státní moci.

Program Koruny České zahrnuje podporu tradičních hodnot, posílení národní identity, důraz na rodinu a ochranu kulturního dědictví. Strana se hlásí k proevropskému směřování, avšak kritizuje současnou podobu Evropské unie a požaduje její reformu.

Koruna Česká působí na české politické scéně od 90. let, dlouhodobě zůstává malou stranou s omezeným volebním ziskem, ale staví se do role konzistentního zastánce monarchistické tradice a historické kontinuity českého státu.

Volt Česko (č. 18)

Volt Česko je součástí celoevropského hnutí Volt Europa, které působí v řadě států EU. Profiluje se jako progresivní, liberální a jednoznačně proevropská síla, která prosazuje hlubší integraci Evropské unie, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku i užší hospodářskou spolupráci.

Program Voltu staví na ekologické transformaci, digitalizaci a důrazu na občanskou participaci. Zdůrazňuje ochranu klimatu, podporu udržitelné energetiky, rovnost příležitostí a transparentní stát. Hnutí se hlásí k posílení práv menšin, otevřené společnosti a solidaritě napříč generacemi i regiony.

Volt Česko je součástí mezinárodního politického hnutí, které se prezentuje jako alternativa k tradičním stranám a usiluje o vytvoření „evropské demokracie pro 21. století“.

Volte Pravý Blok www.cibulka.net (č. 19)

Pravý Blok je dlouhodobě působící marginální politické hnutí, spojené především s osobností aktivisty Petra Cibulky. Hnutí se profiluje jako radikálně protestní a prosazuje zavedení „nezfalšované švýcarské přímé demokracie“, která má podle něj občanům zajistit maximální svobodu, odpovědnost a ekonomickou nezávislost na státu.

Program hnutí zahrnuje možnost snadného odvolávání politiků, odkaz na americký systém „odvolacích voleb“, a také požadavek na ozbrojení občanů jako záruku jejich svobody. Kromě toho Pravý Blok prosazuje kontroverzní myšlenku tzv. „kvalitativní demokracie“, v níž by hlasy voličů měly váhu podle jejich vzdělanosti a schopností.

Strana je známá i svým excentrickým stylem komunikace, častými konspiračními motivy a ostrou kritikou českého politického systému, médií a státních institucí, které označuje za „fízlokracii“. Ve volbách se pravidelně účastní, ale dosud nikdy nezískala zastoupení v Poslanecké sněmovně.

Motoristé sobě (č. 20)

Motoristé sobě jsou pravicově orientované hnutí, které staví svůj program na svobodě dopravy, ochraně podnikání a snižování byrokracie. Odmítají další zvyšování daní a „zelených“ poplatků, chtějí snížit ceny energií a pohonných hmot zrušením emisních povolenek a prosazují nulovou DPH na vybrané léky.

Program se zaměřuje na podporu živnostníků a podnikatelů – zrušení minimálních odvodů OSVČ, odvod DPH pouze z uhrazených faktur, vyšší limit pro vstup do režimu DPH a sjednocení státních kontrol. V ekonomice chtějí vyrovnaný rozpočet do čtyř let, zásadní škrty v dotacích a zachování hotovosti i české koruny jako ústavně chráněného platidla.

V zahraniční politice se hnutí hlásí k NATO a k ukotvení v západních strukturách, přesto požaduje reformu EU směrem k větší suverenitě členských států. V energetice zdůrazňuje právo na vlastní mix včetně jádra a uhlí. V oblasti bydlení a stavebnictví navrhuje zrychlení povolovacích procesů, využití brownfieldů a deregulaci technických norem pro levnější výstavbu.

Lídrem hnutí je Petr Macinka, bývalý spolupracovník prezidenta Václava Klause, který Motoristy sobě prezentuje jako pragmatickou alternativu k tradičním stranám.

Balbínova poetická strana (č. 21)

Balbínova poetická strana (BPS) je recesistická politická strana založená v roce 2002 okruhem lidí kolem pražské Balbínovy poetické hospůdky. Hlásí se symbolicky k odkazu barokního vlastence Bohuslava Balbína. Strana funguje spíše jako humoristický a satirický projekt, přesto se pravidelně účastní voleb a v minulosti na sebe upozornila kampaněmi namířenými například proti Miroslavu Kalouskovi nebo prezidentskému kandidátovi Janu Fischerovi.

Podle stanov má strana maximálně pět členů, včetně „doživotního a dědičného geniálního guvernéra“ Jiřího Hrdiny, který je zároveň jejím lídrem. Ostatní funkce – pokladník, tiskový mlčící mluvčí, první dáma a anonymní člen – jsou rovněž stanoveny jako dědičné a neměnné.

Přestože má BPS recesistický charakter, v minulosti představila i vážně míněný program „BalbíNew Deal“. Jeho body zahrnovaly změnu volebního systému, zjednodušení podnikání, zavedení rovné daně, omezení stánkového prodeje, státem hrazené léky nebo zavedení školného. Ve volebním spotu pro rok 2025 pak strana nabídla satirické sliby, například důchody ve výši 120 000 Kč při odchodu v 99 letech či zdravotnictví zdarma pro ty, kdo lékaře vůbec nevyužijí.

ANO 2011 (č. 22)

ANO 2011 staví svůj program pro volby 2025 na slibu „lepšího života pro občany“. Prioritou je levnější energie, dostupnější bydlení, spravedlivé důchody, posílení bezpečnosti a efektivní stát.

Strana slibuje snížení daňové zátěže pro občany i podniky, omezení plýtvání a zjednodušení státní správy. V energetice prosazuje zrušení emisních povolenek, garantované ceny elektřiny a výstavbu nových jaderných bloků. V oblasti bydlení chce urychlit povolovací procesy a podpořit dostupné hypotéky a nájemní bydlení pro mladé rodiny.

Program ANO zdůrazňuje i zdravotnictví – zkrácení čekacích lhůt, posílení prevence a digitalizaci systému. V dopravě slibuje dokončení dálniční sítě a rozvoj vysokorychlostních tratí. V sociální politice klade důraz na důstojné důchody, rodičovskou podporu a dostupnější sociální služby.

Hnutí se hlásí k přísné imigrační politice, vyšší podpoře bezpečnostních složek a k důrazu na národní zájmy v zahraniční politice. Program doplňuje závazek podpory sportu, vědy a výzkumu.

Lídrem ANO 2011 je bývalý premiér Andrej Babiš, který hnutí vede od jeho založení.

Starostové a nezávislí (č. 23)

Starostové a nezávislí (STAN) staví svůj program na posílení regionů, efektivní veřejné správě a odpovědné hospodářské politice. Hlásí se k evropské spolupráci a k politice založené na praktických řešeních místo ideologických konfliktů.

V ekonomice chtějí pravidelně prověřovat výdaje státu, zjednodušit daně a dát obcím větší podíl na rozhodování i financích. Vzdělávání považují za klíčovou prioritu – chtějí modernizovat osnovy, posílit kvalitu výuky a lépe ohodnotit učitele. V oblasti zdravotnictví a sociální politiky slibují kratší čekací doby, stabilní financování služeb a důraz na rovné příležitosti.

Starostové prosazují modernizaci dopravní infrastruktury, ekologičtější energetiku a důslednější ochranu životního prostředí. V bezpečnostní oblasti chtějí lépe připravit stát na krizové situace, bojovat proti dezinformacím a modernizovat armádu i policii.

Lídrem hnutí je předseda Vít Rakušan, který STAN profiluje jako proevropskou, středovou sílu s důrazem na zkušenosti z komunální politiky.

Hnutí Kruh (č. 24)

Hnutí Kruh se prezentuje jako středová, progresivní síla zaměřená na sociální spravedlnost, udržitelnost a větší zapojení občanů do rozhodování. Program staví na principech solidarity, otevřenosti a rovnosti.

V sociální oblasti prosazuje navázání platů v sociálních a zdravotních službách na průměrnou mzdu, důstojnou rodičovskou a pěstounskou péči, rozvoj odlehčovacích služeb a koncept nepodmíněného základního příjmu. V zdravotnictví chce větší dostupnost psychologické péče, lepší propojení se sociální sférou a ústavní záruky práv na interrupci či eutanazii.

Kruh zdůrazňuje rovný přístup ke vzdělávání, vyšší odměny učitelů, rozvoj digitálních dovedností i vztahové výchovy. V bytové politice podporuje obecní a družstevní bydlení, danění nevyužitých bytů a princip Housing First.

Ekologická část programu zahrnuje dekarbonizaci, podporu ekologického zemědělství, ochranu vody a půdy a přísnější regulaci těžby a lesního hospodaření. Hnutí chce také větší podporu regionů, rozvoj infrastruktury a posílení role obcí.

V bezpečnostní politice se hlásí k členství v EU a NATO, prosazuje posílení kyberbezpečnosti a důraz na prevenci kriminality. V dopravě podporuje rozvoj obchvatů obcí, jednotnou jízdenku pro veřejnou dopravu a moderní formy ekologické mobility.

Stačilo! (č. 25)

Stačilo! je levicově takzvaně vlastenecké uskupení, které vzniklo z iniciativy KSČM, Sociální demokracie a dalších menších subjektů. Profiluje se jako radikální alternativa vůči současné vládní politice a hlásí se k silně euroskeptickým a protiatlantickým postojům.

Program zahrnuje referendum o vystoupení z EU i NATO, odmítnutí evropského Green Dealu, snížení věku odchodu do důchodu a masivní výstavbu obecních a družstevních bytů. Hnutí prosazuje přísnější státní dohled nad médii, audit veřejných financí a důraz na neutrální zahraniční politiku.

Lídrem Stačilo! je europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, významnou roli v koalici hraje také Sociální demokracie vedená Janou Maláčovou.

Voluntia (č. 26)

Voluntia je nové liberální hnutí, které prosazuje minimální stát, nižší daně a omezení byrokracie. Staví na myšlence, že občané mají mít více prostoru pro svobodná rozhodnutí a stát se má co nejvíce „zeštíhlit“.

Program zdůrazňuje rušení zbytečných dotací a státních agend, deregulaci výstavby a snižování nákladů na bydlení. Voluntia odmítá zavedení eura i digitální měny centrální banky a hlásí se k ochraně měnové suverenity. V oblasti zahraniční politiky podporuje členství v NATO a vyjadřuje podporu Ukrajině v konfliktu s Ruskem.

Hnutí se vymezuje proti centrálnímu řízení ekonomiky a klade důraz na dobrovolnost i v oblastech školství, zdravotnictví a sociálních služeb.

Lídrem Voluntie je podnikatel Tomáš Roud, který hnutí představuje jako alternativu pro zklamané pravicové voliče.