Ministerstva navrhují, aby si pacienti v LDN po třech měsících hradili část péče

Ministerstva navrhují, aby si pacienti v léčebnách dlouhodobě nemocných po třech měsících hradili část péče podobně, jako je to nyní v domovech pro seniory. Vyplývá to z novely zákona o zdravotně sociální péči, kterou připravují ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí. Změna, kterou kritizují nemocnice i odbory, by měla platit od příštího roku, napsal Deník N.

V Česku je podle posledních dostupných dat přes 3500 lůžek v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN). V současnosti platí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je největší pojišťovnou, za jeden ošetřovací den v LDN na jednoho člověka od 2312 do 3134 korun, uvedl server.

"Dnešní legislativa předpokládá, že člověk může ležet na lůžku dlouhodobé péče v nemocnici prakticky až do konce svého života, přičemž nepotřebuje víc než noční košili a stolek s léky. To je špatně, málokdo si takhle představuje závěr svého života. Tito lidé potřebují různé sociální služby, aktivizace a podobně. A proto přicházíme s touto změnou," citoval deník náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka.

Změna by se dotkla všech LDN. Pokud by lékař nerozhodl jinak, pacient by byl na dlouhodobém lůžku maximálně 90 dnů. "Poté by se přesunul do jiné služby - sociálně pobytové, kde by žil v přirozeném prostředí. Změna se má týkat lidí, kteří spíše než zdravotní pomoc potřebují sociální. Je proto vhodné, aby pro ně byla zajištěná sociální služba, v rámci které mu budou poskytována například pomoc s každodenní obsluhou, které centrum sociálních služeb nabízí," doplnil náměstek.

Nyní jsou služby v LDN plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění, o délce pobytu rozhoduje lékař. Nově by si pacienti po 90 dne připláceli podobně jako v v domovech pro seniory, kde pojišťovny hradí jen zdravotní péči. V domovech pro seniory si lidé za celodenní stravu připlácejí 235 korun a za ubytování 280 korun. Jakou část nákladů by si lidé nově hradili, návrh zákona neuvádí. Není ani jasné, zda by se na financování péče podílelo ministerstvo práce a sociálních věcí, případně kraje.

K návrhu mají výhrady nemocnice, poskytovatelé sociálních služeb i zdravotnické odbory. Podle ministerstva zdravotnictví ale jde jen o připravovaný materiál, který budou oba resorty teprve propracovávat. Návrh zákona by měl v následujících týdnech putovat do připomínkového řízení.

"Naši právníci jsou z návrhu zákona velmi roztrpčeni a zmateni, vůbec nevíme, co si o tom myslet. Není z něho vůbec zřejmé, kdo by provoz lůžek nově hradil a v jaké výši. Zákon je formulován velmi vágně," uvedl Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic. Velká část LDN funguje jako součást nemocniční péče. Fiala také upozornil na to, že LDN nemají kam pacienty po 90 dnech přeložit, protože se většinou nemohou vrátit do domácí péče. Podle Pláteníka je možné, že by se lidé nikam stěhovat nemuseli. Nemocnice, jejíž součástí LDN je, by se totiž mohla registrovat k poskytování sociálních služeb.

"Zákon předpokládá, že se vytvoří nová sociálně zdravotní lůžka, která si budou moci registrovat nemocnice i poskytovatelé sociálních služeb. Z návrhu přitom není vůbec jasné, jak by měly vypadat, kolik tam bude personálu, kde se budou služby provozovat," konstatoval prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.

Související

Více souvisejících

důchodci, senioři LDN (léčebny dlouhodobě nemocných)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy