Filip Turek je politik, jehož majetkové poměry dlouhodobě vyvolávají zásadní pochybnosti. Podle zjištění investigativního reportéra Lukáše Valáška může mít desítky milionů korun, které však neodpovídají výkonům jeho firem ani doložitelnému podnikání. Nejasnosti prohlubují sporné hotovostní transakce, nerealisticky nadsazená hodnota sbírky veteránů i riziko střetu zájmů v oblasti automobilové legislativy.
Z nově zveřejněného dílu podcastu 5:59 vyplývají závažné pochybnosti o původu majetku Filipa Turka. Investigativní reportér Valášek uvádí, že Turek může disponovat majetkem až kolem 70 milionů korun, přestože jeho podnikání dlouhodobě nevykazuje odpovídající zisky. Hodnota sbírky automobilových veteránů má podle dostupných informací dosahovat až 44 milionů korun, navíc má vlastnit i luxusní hodinky za zhruba 4 miliony.
„Nejasnosti jsou tak rozsáhlé, že jsem to u žádného jiného dosavadního kandidáta na ministra nezažil,“ nastínil Valášek. Podle něj Turek vysvětluje své příjmy tvrzením, že „levně kupoval, draze prodával“ veterány. Reportér ale upozorňuje, že v Turkově podnikatelské historii chybí jakýkoli prokazatelný byznys, který by takový výdělek umožňoval. Turek o své minulosti hovoří velmi mlhavě – tvrdí například, že autům skvěle rozumí nebo že měl ve dvaceti vlastní bar, ale existují minimální doklady o tom, že by tyto aktivity mohly generovat výrazné příjmy.
Až do 31 let neměl Turek živnostenské oprávnění ani firmu. Podnikat začal až později. Valášek navíc uvádí, že se mu podařilo dohledat klienty, kteří mu svěřili celkem 8,5 milionu korun na renovaci veteránů – práce však nebyla dokončena. V jednom případě měl Turek obdržet dokonce 10 milionů korun, které podle vlastního přiznání ani nezdanil. „Máme částečnou odpověď na otázku, odkud bral ty peníze. Bylo to v hotovosti od lidí, kterým sliboval opravy aut. V minimálně jednom z těchto milionových případů to nedanil,“ vysvětlil Valášek.
Turkovo ospravedlnění, že pokud někdo kupuje auto po jednom roce stáří, „tak se to danit nemusí“, je podle odborníků nesmysl. Zdaňuje se příjem z podnikání, nikoli stáří předmětu – argument nedává žádný daňový smysl. Valášek dodává, že experti se navíc zdráhají veřejně ocenit Turkovu sbírku veteránů, protože dnes hrozí, že se stanou terčem online útoků od jeho až „zfanatizovaných“ příznivců.
Debata se následně přesunula k jeho vystoupení v Evropském parlamentu. Turek tvrdil, že si z vlastních firem vyplácí měsíčně 10 tisíc eur, přestože jejich hospodářské výsledky tomu absolutně neodpovídají. Jedna z firem je podle Valáška v podstatě prázdná schránka, další má minimální obraty – a funguje na podobném principu. „Hospodaření těch firem neodpovídá tomu, že by z nich měl nějaké příjmy,“ poznamenal Valášek.
Když Turek v europarlamentu předkládal daňové přiznání, musel ho měnit – původně uváděl pouze své firmy, posléze doplnil i „poradenství v automobilovém průmyslu“. Současně si zaregistroval novou živnost, která mu umožňuje takové příjmy deklarovat. Podle Valáška už celá věc dospěla k tomu, že se Filip Turek dostal do podezření ze střetu zájmů. Jako europoslanec má faktický vliv na tvorbu automobilové legislativy. Existuje tedy reálné riziko, že by ho některé automobilové skupiny mohly financovat s cílem, aby legislativu přímo ovlivňoval – nejen v Bruselu, ale i v české politice.
Valáškovy závěry dále zpochybňují i samotnou hodnotu Turkovy sbírky veteránů. Podle expertů, které oslovil, Turek svou sbírku nadhodnocuje až dvojnásobně – místo jím uváděných 12 milionů korun má podle odhadů reálnou hodnotu zhruba šest milionů. Odborníci uvedli, že ani v případě, kdy by všechna auta byla v absolutně špičkovém stavu, by se jejich cena nepřiblížila částkám, které Turek prezentuje. „Turek na své sbírce takzvaně elitních aut staví svou image, kterou se prezentuje před svými fanoušky, takže je pro něj důležité, aby ta sbírka vypadala co nejdražší,“ popsal Valášek.
Valášek upozorňuje na mechanismus, který takové nadhodnocování umožňuje politikovi vytvářet prostor pro pozdější vysvětlování majetkových nárůstů. „Každý takový majetek poskytuje jakousi vatu, může pak vysvětlovat nárůst majetku politika, když byl ve funkci a odrážet tezi novinářů, jestli to třeba není součástí nějakého korupčního jednání,“ vysvětlil. Turek tak může tvrdit, že někdo koupil jeho auta za hotovost a tím zdůvodňovat rozdíly mezi svými příjmy a výdaji.
Další miliony má mít uložené v bezpečnostní schránce, což však odmítá blíže vysvětlit. Podle Valáška je neobvyklé, aby politik držel v hotovosti tak rozsáhlé částky. Paradoxně se tak Turek svými vlastními tvrzeními dostává do pozice člověka, na kterého by se – v rámci deklarovaného boje proti šedé ekonomice – měla zaměřit i patrně budoucí ministryně financí Alena Schillerová. Celá situace je tedy nejen politicky citlivá, ale i reputačně vysoce riziková.
Turek se přitom netají ambicí stát se ministrem. Podle Valáška je to problematické. „Ministr je držitelem velké moci a velkého množství peněz. Jestliže my nevíme, čím se ten člověk dlouhé roky živil a jestli ty peníze v části případů nedanil, tak to má samozřejmě velký vydírací a korupční potenciál. Ten ministr je v tomto směru velmi nedůvěryhodný pro veřejnost,“ zdůraznil.
Další překážkou je bezpečnostní prověrka, která je standardně nutná pro přístup k citlivým a utajovaným informacím. „Turek by v tomto případě tu prověrku nedostal, nemohl by na tuto vysokou pozici zasednout,“ poznamenal. Jenže v českém prostředí má ministr možnost fungovat i bez prověrky, což celou věc ještě komplikuje. „Ministr dostává výjimku z těchto věcí, ministr nemusí mít bezpečnostní prověrku a k těm utajovaným informacím se může bez problému dostat, a to je situace, která i pro Andreje Babiše musí být velmi problematická,“ varoval reportér.
Zároveň připomíná, že Turek je dlouhodobě podezříván z proruských postojů a že v Evropském parlamentu prosazoval narativy a návrhy, které odpovídají ruským zájmům. V kombinaci s nejasným původem majetku, hotovostními transakcemi a neschopností doložit podnikatelské příjmy to vytváří celek, který je z hlediska bezpečnosti i důvěryhodnosti mimořádně problematický.
Související
Turek se musí veřejně omluvit Hnutí Duha za výroky o parazitech, rozhodl soud
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou
před 1 hodinou
Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO
před 1 hodinou
Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla
před 2 hodinami
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
před 2 hodinami
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
před 3 hodinami
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
před 3 hodinami
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
před 4 hodinami
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
před 5 hodinami
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
před 6 hodinami
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
včera
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
včera
Záměrně lhala, obcházela bezpečnostní omezení... OpenAI zveřejnila další případy znepokojivého chování AI
včera
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
Americká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na úroveň 3,75 až 4 procenta. K tomuto kroku přistoupila poprvé po více než třech letech ve snaze zpomalit rostoucí ceny v ekonomice.
Zdroj: Libor Novák