Nové vládní nařízení. Firmy budou zaměstnancům povinně přispívat na důchody

„Důchodová reforma je naprosto zásadní věc. Předchozí vlády o ní jen mluvily, ale neměly odvahu ji udělat. Naše vláda ji zavedla, a kromě záruky pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky, že budou mít důstojné důchody, to také znamená, že pomáhá i stávajícím důchodcům. Pracující důchodci například od ledna letošního roku neplatí sociální pojištění, což jim zvyšuje čistou mzdu. Roste výrazně minimální důchod, v roce 2026 se téměř zdvojnásobí na 9 300 korun, více se bude oceňovat například i péče o blízké a o děti,“ připomněl premiér Petr Fiala.

Důchodová reforma počítá i se zvýhodněním zaměstnanců pracujících v nejrizikovějších profesích, kteří budou moci odejít do důchodu dříve. Nový zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, který připravila skupina poslanců stran vládní koalice, ji doplňuje, když zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do tzv. 3. kategorie prací na jejich penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. „Znamená to, že tito zaměstnanci budou moci financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku v podobě tzv. předdůchodu,“ konstatoval předseda vlády. Vláda proto s poslaneckým návrhem vyslovila souhlas.

Vláda přijala souhlasné stanovisko také k dalšímu poslaneckému návrhu na novelu zákona o podpoře sportu. Novela umožní Ministerstvu práce a sociálních věcí zřídit resortní sportovní centrum, které bude zaměřeno na podporu vrcholových sportovců s hendikepem. Obdobná centra vrcholového sportu už fungují při ministerstvech vnitra, obrany a školství, mládeže a tělovýchovy.

„Toto rozšíření je důležité i proto, že v Česku sportuje přibližně 5 300 registrovaných sportovců s hendikepem. Ti nejlepší dosahují skvělých výsledků na paralympijských hrách i na dalších soutěžích hendikepovaných sportovců a dosud neměli podporu, která by byla srovnatelná s podporou reprezentačních sportovců bez hendikepu. To tímto návrhem, který vláda podpořila, napravujeme,“ prohlásil premiér Fiala.

Vláda rozhodla o rozšíření vnitrostátního sankčního seznamu. Zapsala na něj další tři jména představitelů gruzínského Ministerstva vnitra, kteří mají podíl na závažném porušování lidských práv. Konkrétně se jedná o jejich roli při brutálním potlačování protestů v Gruzii během loňského roku. Jedná se o první seznam na vnitrostátní sankční seznam z důvodu porušování lidských práv, předchozí zápisy souvisely s podporou ruské agrese proti Ukrajině. 

Kabinet také schválil návrh novely zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který rozšiřuje seznam bývalých čelních funkcionářů Komunistické strany Československa, jimž byl zákonem ponížen pobíraný starobní důchod o 300 Kč za každý i započatý rok ve výkonu funkce ve vrcholném aparátu KSČ. Na seznam vypracovaný Ústavem pro studium totalitních režimů by měly být podle tohoto návrhu zahrnuty i osoby, které působily ve specifických útvarech v rámci vedení KSČ nebo v některých regionálních strukturách, a někteří vedoucí funkcionáři z řad příslušníků bezpečnostních složek, tedy SNB, StB, Pohraniční stráže a Lidových milic.

Vláda schválila také strategii rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky do roku 2030. Jedná se o první dlouhodobý koncepční materiál, který zastřešuje všechny kompetence a činnosti vykonávané Hasičským záchranným sborem ČR a stanovuje tři prioritní oblasti, na něž se stát chce v následujících letech v rozvoji sboru zaměřit tak, aby jeho vybavení i personální obsazení odpovídalo náročnosti, spektru a množství úkolů, které má v dalších letech HZS plnit. Strategie hovoří například o nezbytnosti doplnit početní stavy sboru, vybavit ho další potřebnou moderní technikou a zefektivnit a zintenzivnit vzdělávání jeho příslušníků.

Kabinet také navrhl náměstka ministra financí Marka Moru jako kandidáta do pozice viceprezidenta Evropské investiční banky. Česká republika má nárok na obsazení této pozice v rámci domluvené personální rotace své skupiny zemí od 1. října 2025 na čtyřleté funkční období. Nominací vlády musí projednat Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny a poté bude moci být definitivně schválena vládou.