Nové vládní nařízení. Firmy budou zaměstnancům povinně přispívat na důchody

Firmy, které zaměstnávají pracovníky na pozicích zařazených do 3. skupiny rizikových prací, budou muset těmto lidem povinně přispívat na jejich budoucí důchody. V návaznosti na již schválenou penzijní reformy to navrhla novým zákonem skupina koaličních poslanců a vláda návrh na středeční schůzi podpořila.

„Důchodová reforma je naprosto zásadní věc. Předchozí vlády o ní jen mluvily, ale neměly odvahu ji udělat. Naše vláda ji zavedla, a kromě záruky pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky, že budou mít důstojné důchody, to také znamená, že pomáhá i stávajícím důchodcům. Pracující důchodci například od ledna letošního roku neplatí sociální pojištění, což jim zvyšuje čistou mzdu. Roste výrazně minimální důchod, v roce 2026 se téměř zdvojnásobí na 9 300 korun, více se bude oceňovat například i péče o blízké a o děti,“ připomněl premiér Petr Fiala.

Důchodová reforma počítá i se zvýhodněním zaměstnanců pracujících v nejrizikovějších profesích, kteří budou moci odejít do důchodu dříve. Nový zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, který připravila skupina poslanců stran vládní koalice, ji doplňuje, když zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do tzv. 3. kategorie prací na jejich penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. „Znamená to, že tito zaměstnanci budou moci financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku v podobě tzv. předdůchodu,“ konstatoval předseda vlády. Vláda proto s poslaneckým návrhem vyslovila souhlas.

Vláda přijala souhlasné stanovisko také k dalšímu poslaneckému návrhu na novelu zákona o podpoře sportu. Novela umožní Ministerstvu práce a sociálních věcí zřídit resortní sportovní centrum, které bude zaměřeno na podporu vrcholových sportovců s hendikepem. Obdobná centra vrcholového sportu už fungují při ministerstvech vnitra, obrany a školství, mládeže a tělovýchovy.

„Toto rozšíření je důležité i proto, že v Česku sportuje přibližně 5 300 registrovaných sportovců s hendikepem. Ti nejlepší dosahují skvělých výsledků na paralympijských hrách i na dalších soutěžích hendikepovaných sportovců a dosud neměli podporu, která by byla srovnatelná s podporou reprezentačních sportovců bez hendikepu. To tímto návrhem, který vláda podpořila, napravujeme,“ prohlásil premiér Fiala.

Vláda rozhodla o rozšíření vnitrostátního sankčního seznamu. Zapsala na něj další tři jména představitelů gruzínského Ministerstva vnitra, kteří mají podíl na závažném porušování lidských práv. Konkrétně se jedná o jejich roli při brutálním potlačování protestů v Gruzii během loňského roku. Jedná se o první seznam na vnitrostátní sankční seznam z důvodu porušování lidských práv, předchozí zápisy souvisely s podporou ruské agrese proti Ukrajině. 

Kabinet také schválil návrh novely zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který rozšiřuje seznam bývalých čelních funkcionářů Komunistické strany Československa, jimž byl zákonem ponížen pobíraný starobní důchod o 300 Kč za každý i započatý rok ve výkonu funkce ve vrcholném aparátu KSČ. Na seznam vypracovaný Ústavem pro studium totalitních režimů by měly být podle tohoto návrhu zahrnuty i osoby, které působily ve specifických útvarech v rámci vedení KSČ nebo v některých regionálních strukturách, a někteří vedoucí funkcionáři z řad příslušníků bezpečnostních složek, tedy SNB, StB, Pohraniční stráže a Lidových milic.

Vláda schválila také strategii rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky do roku 2030. Jedná se o první dlouhodobý koncepční materiál, který zastřešuje všechny kompetence a činnosti vykonávané Hasičským záchranným sborem ČR a stanovuje tři prioritní oblasti, na něž se stát chce v následujících letech v rozvoji sboru zaměřit tak, aby jeho vybavení i personální obsazení odpovídalo náročnosti, spektru a množství úkolů, které má v dalších letech HZS plnit. Strategie hovoří například o nezbytnosti doplnit početní stavy sboru, vybavit ho další potřebnou moderní technikou a zefektivnit a zintenzivnit vzdělávání jeho příslušníků.

Kabinet také navrhl náměstka ministra financí Marka Moru jako kandidáta do pozice viceprezidenta Evropské investiční banky. Česká republika má nárok na obsazení této pozice v rámci domluvené personální rotace své skupiny zemí od 1. října 2025 na čtyřleté funkční období. Nominací vlády musí projednat Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny a poté bude moci být definitivně schválena vládou.

Související

Andrej Babiš Komentář

Motoristé nebo Stačilo! ve vládě? Pro Babiše nevýhodné, některá vládní strana na podzim musí zkousnout hrdost

Na podzim Českou republiku čekají volby do Poslanecké sněmovny. Pokud hnutí ANO zvítězí, jeho reálnými koaličními partnery zůstanou především koalice Stačilo! a Motoristé sobě. Ani jedna z těchto variant však pro Andreje Babiše nepředstavuje ideální scénář. Situace tak může vyústit v to, že se ANO nakonec spojí s některou ze současných vládních stran, kterou bude čekat stejný osud jako Sociální demokracii. 

Více souvisejících

Vláda ČR důchody Petr Fiala (ODS) firmy sankce Hasiči

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

včera

Robert Fico

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži

Slovenský premiér Robert Fico v pondělí ostře kritizoval účast představitelů Evropské unie na mimořádných jednáních v Paříži, která se zaměřují na budoucí roli Evropy v možném příměří na Ukrajině. Podle něj EU nemá mandát k těmto rozhovorům a její účast pouze podkopává důvěru v celou unii.

včera

Ursula von der Leyenová

K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?

Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.

včera

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Protivzdušná obrana, letadla, lodě... Zelenskyj si nadiktoval podmínky míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které budou skutečné a nikoli pouze „na papíře“. V souvislosti s možností rozmístění evropského mírového kontingentu na Ukrajině jako součásti vyjednané dohody s Ruskem uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní opatření „na zemi, na vodě, ve vzduchu – protivzdušnou obranu, letadla, lodě“.

včera

Sergej Lavrov

Rusko: Žádný kompromis nebude. O Ukrajině jednat budeme, ale neustoupíme

Rusko a Spojené státy se v úterý setkají v saúdskoarabském Rijádu k jednání o možnosti obnovy vzájemných vztahů a budoucnosti války na Ukrajině. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se ruská delegace v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentským poradcem Jurijem Ušakovem zaměří na „obnovení celého komplexu rusko-amerických vztahů“.

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer

V Paříži se scházejí evropští lídři. Na mír na Ukrajině mají dohlížet evropské armády

Evropští lídři se scházejí v Paříži, kde se pokusí stanovit akční plán pro Evropu po několika dnech chaotických vyjednávání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě diskuse o evropských vojenských zárukách pro Ukrajinu bude summit také řešit žádost USA o objasnění, zda jsou evropské státy připraveny poslat vojáky na stabilizační síly v případě příměří. Podle Francouzů probíhají jednání o rozmístění francouzských, britských a polských armád, které mají zajistit, že případné budoucí příměří se promění v a trvalý mír. S tím ale Poláci nesouhlasí.

včera

včera

včera

včera

Trump se obklopil lidmi, kteří vědí, jak rozložit NATO. Jednání o Ukrajině bez nás nezvládne, obává se Evropa

Budoucnost Ukrajiny se tento týden bude projednávat v Rijádu mezi americkými a ruskými představiteli – bez účasti evropských lídrů a, alespoň zatím, také bez samotných Ukrajinců. Pro evropské státníky je nyní klíčovou otázkou: co s tím mohou dělat?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy