Novoroční rachejtle a dopad na životní prostředí: Meteorologové uvolnili data

Lidmi odpalovaná pyrotechnika vybuchuje relativně nízko nad zemí a znečištění bývá nejvyšší v místech intenzivních odpalů. Obzvláště pokud je dané místo špatně provětrávané, například kvůli husté zástavbě, typicky jsou to náměstí nebo sídliště. "Ani krátkodobé vystavení velmi vysokým koncentracím znečišťujících látek není pro člověka žádoucí," řekl Brzezina.

Za nadlimitní hodnotu se u částic PM10 (velikost do deseti mikrometrů) považuje množství 50 mikrogramů na metr krychlový ve dvacetičtyřhodinovém průměru. Není výjimkou, že je tento limit na Nový rok na městských stanicích překročen. Hodinová maxima bývají ještě výrazně vyšší, například před rokem byla vůbec nejvyšší koncentrace částic naměřena na stanici Brno-Dětská nemocnice, a to 272 mikrogramů na metr krychlový. Z měření například také vyplývá, že v Praze bývá situace na Nový rok často horší, než byla letos, když hořely lesy okolo Hřenska a do vnitrozemí se šířil mohutný dým.

Podle Brzeziny dává smysl, pokud člověk bydlí v místě, kde se pyrotechnika odpaluje ve velkém, zavřít se doma a větrat až ráno, tedy ve chvíli, kdy se vlivem větzru nečistoty v ovzduší rozptýlí. Jak výrazně bude na Nový rok ovzduší znečištěné, záleží na více faktorech. Zásadně ovlivňují kvalitu ovzduší meteorologické a rozptylové podmínky, a to nejen během odpalování ohňostrojů, ale obecně. Pokud je větrno a prší, koncentrace mohou být i přes stejné množství emisí relativně nízké. Naopak v případě zhoršených rozptylových podmínek při bezvětří a teplotní inverzi mohou být koncentrace velmi vysoké. Rozptylové podmínky hrají také klíčovou roli v tom, jak rychle koncentrace po ukončení oslav klesají na běžné hodnoty. Dále také záleží na úrovni znečištění před zahájením oslav. Pokud jsou podmínky už 31. prosince nepříznivé, mohou být koncentrace zvýšené ještě před zahájením oslav a dosahovat po začátku odpalů o to vyšších hodnot.

Při odpalování rachejtlí se do ovzduší dostávají i nežádoucí kovy, které jsou jejich součástí. "Nejčastěji jde o síru a draslík, které obsahuje střelný prach. Vyskytují se téměř ve všech pyrotechnických předmětech. Používají se i další kovy pro dosažení barevných efektů. Jedná se například o baryum, stroncium, sodík či měď. Koncentrace těchto kovů se zvýší i o několik řádů, ale jelikož se v ovzduší jinak prakticky nevyskytují, nejsou pro ně stanovené imisní limity. Částice obsahující tyto kovy nakonec z ovzduší končí ve vodě a v půdě, což rovněž není žádoucí. Nelze opomenout i další negativní vlivy odpalování pyrotechniky, jako jsou velmi zásadní dopady hluku na zvířata, například psy a ptáky. Dále jde o zvýšené riziko požárů a vzniká velké množství odpadu," řekl Brzezina.

Ideální by podle něj bylo, kdyby si lidé novoroční odpalování petard odpustili, ale obecné zákazy má Brzezina za prakticky nevymahatelné. "Zrušení novoročního ohňostroje pořádaného městem také příliš nepomůže, výrazně horší je vliv hromadných odpalů jednotlivci. Nejsem příznivcem nevysvětleného zakazování a omezování, proto řešení vidím spíše v osvětě toho, proč je žádoucí ohňostroje neodpalovat a omezit prodej pyrotechnických předmětů. Některé obchody už k tomuto přistoupily," řekl Brzezina.