Okamura chce i nechce revidovat pobyty Ukrajinců, Rakušan mu přisoudil titul mistra světa

V úterní debatě na CNN Prima News se ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a předseda SPD Tomio Okamura shodli na jediném – že český národ je skvělý. Většinu debaty však vyplňovaly jejich rozdílné pohledy v oblasti bezpečnosti, energetiky i zahraniční politiky.

Na úvod uvedl Vít Rakušan, že další vláda za jejich účasti rozhodně nebude bezchybná, ale udrží Českou republiku v NATO a EU. Zároveň vyzval ke zvolení 101 demokratických poslanců. Jeho strana také souhlasí s vydáním Andreje Babiše k trestnímu stíhání.

V reakci na to se Tomio Okamura vykreslil jako oběť, obviněná a stíhaná za názor, a uvedl, že díky tomu Babišovu pozici lépe chápe a ke stíhání by ho nevydal. Zároveň je přesvědčen o účelovosti obou kauz, Babišovy i své, a obvinil vládu z ovlivňování ministerstva spravedlnosti.

Rakušan následně vyjádřil názor, že Okamura pouze čelí spravedlnosti, a poukázal na fakt, že ačkoliv chce SPD prosadit trestní a hmotnou odpovědnost politiků, sám Okamura pro své vydání ke stíhání nehlasoval a celá jeho strana byla proti. Okamuru také obvinil, že je srab schovávající se za poslaneckou imunitu místo toho, aby čelil následkům vlastního rozhodnutí.

Zástupce SPD v reakci uvedl, že SPD čelí návrhu na zrušení strany kvůli jejím postojům. Zároveň je to ale právě Okamura, kdo podal návrh na zrušení hnutí STAN a TOP 09. To zmínil i současný ministr vnitra s tím, že mu tato akce připomíná praktiky komunistů v dobách, kdy se dostali k moci.

Okamura následně Rakušana nařkl, že jeho vláda vypíná weby, k podobné věci se vrátila později i moderátorka Tománková, která se v jiné části debaty ptala účastníků, zda by měli čeští občané mít možnost sledovat ruskou televizi. Zatímco Tomio Okamura byl pro, Rakušan byl zdrženlivější, jeho odpovědí bylo, že k tomuto nevidí důvod. Nutno dodat, že zatímco v našich krajích jsme zvyklí médiím důvěřovat, na ruská média je nutné z důvodu vyobrazování propagandy nahlížet s kritickým odstupem.

Okamura dále uvedl, že jeho cílem je změna vlády, přičemž souhlasil s projevem prezidenta Pavla, v němž vyzýval k zachování bezpečnosti státu, zároveň ale uvedl, že si oba pod bezpečností představují něco jiného. Rakušan k tomu uvedl, že se s prezidentem v otázkách bezpečnosti shoduje.

Zástupce SPD zároveň popřel, že by chtěl vyvolat referendum o vystoupení z NATO. Ačkoliv se po celou dobu debaty k Alianci stavěl kriticky, uvedl, že kvůli bezpečnostním zárukám NATO potřebujeme, protože naše armáda není v bojeschopném stavu. Logické by bylo, kdyby prosazoval zvýšení výdajů na zbrojení, aby ke zmiňovanému referendu mohlo dojít, SPD ovšem zvýšení výdajů na obranu neplánuje.

Následně Okamura uvedl, že by se mu líbila neutralita, jakou mají v Rakousku či Švýcarsku, ale opět ji podmínil bojeschopnou armádou.

Řeč byla i o rozpočtu a financování, kdy se Vít Rakušan snažil obhájit, že část z peněz na obranu jde i do výzkumů, projektů a infrastruktury. Okamura ho následně osočil ze zdražení energií a řekl, že by mu nevadilo kupovat plyn z Ruska.

Dalším tématem byla bezpečnost, přičemž ministr vnitra připomínal ruské drony v Polsku a narušení vzdušného prostoru Estonska ruskými stíhačkami. Také uvedl, že neoznačit Rusko jako agresora je hazard s lidskými životy. Zároveň, když byl dotázán Tomio Okamura, zda vnímá Rusko jako nebezpečí, zmínil vztahy mezi Ruskem a Čínou a zopakoval slova Donalda Trumpa o tom, že chceme-li s někým zasednout k jednacímu stolu, nesmíme o něm takové věci říkat.

Sám prezident Trump už ale na věc názor změnil, když uvedl, že Rusko o mír (tedy ani jednací stůl) nestojí. Okamura také zmínil, že nevěří, že by Rusko zaútočilo na Evropu. Následně Rakušana osočil, že kývl na odevzdávání pěti procent HDP na obranu a teď neví, kde na to vzít. Rakušan reagoval, že Rusko dle něj hrozba rozhodně je.

Okamura následně hájil svůj postoj ke zveřejňování národnosti pachatelů trestných činů, kdy Rakušan odporoval s tím, že by se tak mělo dít pouze v případech, kdy to přispěje k dopadení pachatele. Díky tomu se otevřelo téma vnitřní bezpečnosti, u kterého zástupce SPD tvrdil, že české ženy, znásilněné cizinci, si zaslouží maximální pochopení. To si přitom zaslouží jakákoliv žena, ne pouze Češky, která byla znásilněna (a je jedno, jakou měl pachatel národnost). Zároveň je statisticky větší procento žen, které jsou znásilněny někým, koho znaly, a nikoliv žen znásilněných neznámými migranty.

Rakušan se zde ohradil, že vždy chrání oběti znásilnění, bez ohledu na národnosti aktéra či oběti. Zmínil také, že za jeho vlády se uzákonila redefinice znásilnění. Jeho vláda také zavedla pomoc obětem domácího násilí. U této příležitosti také uvedl, že počty ilegálních migrantů jsou nyní nejnižší za posledních sedm let.

Toho se chytil Tomio Okamura a představil svou vizi Česka bez afrických a muslimských migrantů, u kterých plánuje zrušení legálního pobytu. Taktéž uvedl, že chce zrušit revidování pobytu ukrajinských uprchlíků. To ale po pár minutách opět popřel, když se vyjádřil, že chce začít s revidováním pobytů migrantů z Ukrajiny do konce roku. Zároveň zmínil, že by si v České republice ponechal ty migranty, kteří pracují na místech, o které Češi nejeví zájem, zatímco ostatním by povolení k pobytu zrušil. To by vedlo ke snížení státních příjmů, které bude potřeba něčím nahradit. Okamura však uvedl, že nehodlá zvyšovat daně.

Na to konto uvedl Rakušan, že pro SPD je nelegální migrace výhodná, protože strach z ní používají jako nástroj manipulace. Zároveň také zmínil, že trestné činy páchané migranty tvoří minimální procento celkových trestných činů, také poukázal, že nárůst kriminality je logický, čím více obyvatel republika má, tím více kriminálních živlů se v ní vyskytuje.

Následně se oba účastníci shodli na tom, že český národ je skvělý, Rakušan ocenil iniciativu Čechů pomoci Ukrajině v její nelehké situaci, na čemž se dle jeho slov podílelo 70 procent národa.

Tomio Okamura následně zavedl řeč na krizi bydlení, kterou by vyřešil tím, že Ukrajincům z druhé migrační vlny zruší povolení k pobytu, přičemž tu po nich zůstanou prázdné byty. Také Rakušanovi vytkl dlouhé čekací lhůty u lékařů, kteří nyní mají kvůli migraci více pacientů. Taktéž uvedl vcelku logický fakt, a to sice že před nástupem vlády (a tedy i před začátkem ruské války na Ukrajině) bylo v Česku Ukrajinců méně.

Tomu Rakušan oponoval s tím, že české firmy potřebují i ukrajinské zaměstnance, a že Česko i Ukrajina se musí připravit na budoucí konec války, kdy se někteří ukrajinští migranti budou chtít vrátit zpět.

Zástupce hnutí STAN dále uvedl, že chtějí převézt slevu na poplatníka do bonusu, či zavést progresivní zdanění. Okamura by pro změnu chtěl levnější bydlení, energie a potraviny. Zároveň uvedl, že jeho strana je proti zvyšování výdajů na obranu, finanční podpoře Ukrajiny a Ukrajinců, chce snížit daň z právnických osob a regulovat trh s energiemi státní cenotvorbou. U posledního bodu Rakušan namítal, že se tato praktika aplikovala naposledy za komunismu a ptal se předsedy SPD, z čeho bude stát žít, pokud skutečně bude DPH na nule.

Dále se oba účastníci shodli na snaze o zřízení státního obchodníka s energiemi, od toho se debata plynule posunula k emisním povolenkám. Okamura se proti nim jasně vymezil a vinu za ně přiřkl vládě ministra Rakušana, ačkoliv ten se bránil, že návrhy sestavovala ještě vláda premiéra Babiše. Okamura zároveň vyzval k nepřijetí emisních povolenek, a to i za cenu nejen pokut, ale také vyloučení z fondů či ztráty dotací. Vyzval také k užší spolupráci se zeměmi V4.

Rakušan uvedl, že jeho strana by si přála místo povolenek zavedení uhlíkové daně, ale zároveň dodal, že kdyby byly povolenky nutné, měla by se zastropovat jejich cena.

Související

Andrej Babiš

Babiš si uprostřed koaličních jednání bere dovolenou, vláda bude až v prosinci

Vznik nové vlády se patrně nadále odsouvá, a žádný zásadní zlom nelze očekávat ani v příštím týdnu. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš v neděli oznámil, že si uprostřed koaličních vyjednávání bere týden dovolené „za svoje peníze“. Místo něj povedou jednání s SPD a Motoristy sobě místopředsedové Karel Havlíček a Alena Schillerová.

Více souvisejících

volby do Poslanecké sněmovny 2025 Tomio Okamura Vít Rakušan (STAN)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

před 3 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

před 4 hodinami

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

před 5 hodinami

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

před 8 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

před 8 hodinami

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy