Plodnost v Česku byla loni nejvyšší od roku 1992

Takzvaná úhrnná plodnost - tedy počet dětí, které žena za život přivede na svět - v Česku v posledním desetiletí rostla. Loni se dostala na hodnotu 1,83. Je tak nejvyšší od roku 1992. ČR se v minulém roce zařadila v Evropě ke státům s nejvyšší plodností. Výsledky dnes na tiskové konferenci představila Magdalena Báštecká z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ). 

Plodnost patří na rozdíl od porodnosti, kdy se sleduje počet a podíl narozených v populaci, k analytickým údajům.

"Intenzita plodnosti rostla a v roce 2021 dosáhla nejvyšší úrovně od roku 1992, a to 1,83 dítěte na matku. Podle dat z roku 2020 tak ČR patřila v Evropě k nadprůměrným. Do roku 2021 plodnost ještě vzrostla, nyní se bude řadit mezi nejvyšší," řekla Báštecká. Dodala, že všechny údaje za loňský rok ale některé státy ještě nezveřejnily.

Na přelomu tisíciletí patřilo Česko naopak k zemím s nejnižší plodností. V roce 1999 ženy přiváděly za svůj život na svět podle údajů ČSÚ zhruba 1,13 dítěte. Demografové poukazovali na to, že země začne rychle vymírat. I přes zvyšování plodnosti obyvatel přibývá jen díky příchodu cizinců.

Od prvních let tisíciletí do ekonomické krize plodnost rostla. V roce 2008 tak připadalo na ženu 1,5 dítěte. Poté ukazatel poklesl. V roce 2011 dosahoval 1,43. Poté se zase začal zvedat. V letech 2018 až 2020 se zastavil na 1,71 dítěte na ženu, loni poskočil na 1,83. Podle statistiků se v Česku od roku 2011 do roku 2021 narodilo živě 1,22 milionu dětí. Nejvíc jich ve sledovaném desetiletí bylo v roce 2017, a to zhruba 114.400. Loni se počet blížil 111.800. Na tisícovku obyvatel tak připadalo 10,6 dítěte. Před desetiletím to bylo 10,4 dítěte.

Plodnost rostla loni ve všech krajích, ale ne stejnoměrně. Pořadí se tak změnilo. V roce 2011 nejvyšší hodnoty měly Středočeský, Ústecký a Liberecký kraj. Loni se v první trojce udržel kraj Středočeský, Liberecký se propadl mezi podprůměrné. Naopak Zlínský kraj, který byl před desetiletím poslední, se loni posunul mezi regiony s nejvyšší plodností. "Vůbec nejvyšší - 1,95 dítěte na jednu ženu - pak byla plodnost v kraji Vysočina," upřesnila statistička.

Plodnost podle ní rostla za poslední desetiletí ve všech věkových kategoriích, tedy kromě nejmladších žen do 20 let. Mateřství se dál odsouvalo do vyššího věku. Zatímco v roce 2011 ženy rodily v průměru v 29,7 roku, loni jim bylo průměrně 30,4 roku, upřesnila Báštecká. První dítě měly ženy loni v průměru v 28,8 roku, tedy o rok později než v roce 2011. Druhé dítě se jim narodilo průměrně ve 31,4 roku, což je o půl roku později než před desetiletím. Statistička podotkla, že zatímco věk matek se zvedal, průměrný věk otců při narození potomka se od roku 2011 neměnil. Pohyboval se mezi 33,5 a 33,6 roku.

Mimo manželství přichází na svět dál téměř polovina chlapců a děvčat. Nevdanou matku měly pak skoro tři pětiny prvorozených dětí. U dalších potomků byl podíl nižší, dosahoval loni zhruba dvou pětin.

Údaje ze sčítání ukázaly, že nejvíc dětí měly vyučené ženy. V průměru je to 1,87 dítěte. U matek bez vzdělání je to 1,5 dítěte, u středoškolaček s maturitou či s nástavbou 1,49 dítěte a u vysokoškolaček 1,31 dítěte. Počet potomků se lišil i u jednotlivých národností. Víc jich měly ženy, které se hlásily k polské, moravské či vietnamské národnosti. Češkám se v průměru narodilo 1,59 dítěte a Moravance 1,72 dítěte. Na polskou matku v ČR podle zjištění z loňského sčítání připadlo 1,75 dítěte, na slovenskou 1,54, na ukrajinskou 1,19 a na vietnamskou 1,68 dítěte.

Související

Ilustrační fotografie.

Švédsko zkouší nemožné? Školy dostanou úkol, jde o zdraví

Švédská vláda tvrdí, že nadměrný čas strávený u obrazovky způsobuje vážnou zdravotní krizi u mládeže, a to jak psychicky, tak fyzicky. Tamní vláda proto připravuje legislativu, ve které požaduje po školách, aby zakázaly přístup k digitálním zařízením. 

Více souvisejících

děti těhotenství

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 53 minutami

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Richard Turcsányi

Čína chce přetvořit systém tak, aby jí vyhovoval. Expert pro EZ odhalil vztahy Trumpa s Pekingem

Programový ředitel Středoevropského institutu asijských studií (CEIAS) a odborný asistent na Univerzitě Palackého v Olomouci Richard Turcsányi v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vylíčil čínský přístup ke zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Také popsal, jak se bude Trump chovat k Číně. „Trump v Bílém domě je pro všechny rizikem, protože je velkou neznámou a nikdo dopředu neví, co udělá a co se stane,“ říká.

před 5 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Kdo povede USA? Kolem Trumpa se začíná formovat jeho "elita"

Po svém vítězství v prezidentských volbách začal Donald Trump utvářet tým, který odráží jeho přísný postoj "Make America Great Again" (MAGA). Jeho vláda by se mohla stát jednou z nejpravicovějších administrativ v moderní historii USA, zaměřenou na Washingtonské elity, nelegální migranty a posílení zásady „America First“.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Policie Austrálie

Pobodal 16 lidí za pouhé tři minuty. Vrah v Austrálii zabil i batole

Joel Cauchi potřeboval podle BBC pouhé tři minuty na to, aby smrtelně pobodal šest lidí a dalších deset zranil během vražedného běsnění v oblíbeném nákupním centru v Sydney. Podrobnosti hrůzného řádění odhalilo vyšetřování útoku, které probíhá před soudem Nového Jižního Walesu.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Marie Benešová

Zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová

Ve věku 76 let zemřela Marie Benešová, bývalá ministryně spravedlnosti a výrazná osobnost české politické scény. Podle České televize to potvrdila to bývalá hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová a na sociální síti X to uvedl předseda Rady ČTK David Soukup. 

včera

včera

Ilustrační foto

COP29: První den se sešly tisíce politiků a diplomatů, dorazil i Tálibán

Na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku se první den setkaly tisíce politiků, vyjednávačů, vědců a aktivistů z téměř 200 zemí světa, aby jednaly o dalších krocích v boji proti klimatickým změnám. Přestože všechny země sdílejí společný cíl zmírnit klimatické dopady, rozdíly v prioritách a zájmech zpomalují dosažení konsensu. 

včera

COP29: Velrybáři nejsou jedinou hrozbou. Keporkaky decimují i změny počasí

Historie komerčního lovu velryb ve 20. století měla ničivé dopady na populace keporkaků, přičemž nejtvrději byly zasaženy v Tichomoří. V 80. letech minulého století se počet keporkaků v severním Pacifiku snížil na méně než 1 000 jedinců, což vyvolalo obavy o budoucnost těchto majestátních zvířat. Nyní ale do hry vstupuje nová hrozba.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy