Plodnost v Česku byla loni nejvyšší od roku 1992

Plodnost patří na rozdíl od porodnosti, kdy se sleduje počet a podíl narozených v populaci, k analytickým údajům.

"Intenzita plodnosti rostla a v roce 2021 dosáhla nejvyšší úrovně od roku 1992, a to 1,83 dítěte na matku. Podle dat z roku 2020 tak ČR patřila v Evropě k nadprůměrným. Do roku 2021 plodnost ještě vzrostla, nyní se bude řadit mezi nejvyšší," řekla Báštecká. Dodala, že všechny údaje za loňský rok ale některé státy ještě nezveřejnily.

Na přelomu tisíciletí patřilo Česko naopak k zemím s nejnižší plodností. V roce 1999 ženy přiváděly za svůj život na svět podle údajů ČSÚ zhruba 1,13 dítěte. Demografové poukazovali na to, že země začne rychle vymírat. I přes zvyšování plodnosti obyvatel přibývá jen díky příchodu cizinců.

Od prvních let tisíciletí do ekonomické krize plodnost rostla. V roce 2008 tak připadalo na ženu 1,5 dítěte. Poté ukazatel poklesl. V roce 2011 dosahoval 1,43. Poté se zase začal zvedat. V letech 2018 až 2020 se zastavil na 1,71 dítěte na ženu, loni poskočil na 1,83. Podle statistiků se v Česku od roku 2011 do roku 2021 narodilo živě 1,22 milionu dětí. Nejvíc jich ve sledovaném desetiletí bylo v roce 2017, a to zhruba 114.400. Loni se počet blížil 111.800. Na tisícovku obyvatel tak připadalo 10,6 dítěte. Před desetiletím to bylo 10,4 dítěte.

Plodnost rostla loni ve všech krajích, ale ne stejnoměrně. Pořadí se tak změnilo. V roce 2011 nejvyšší hodnoty měly Středočeský, Ústecký a Liberecký kraj. Loni se v první trojce udržel kraj Středočeský, Liberecký se propadl mezi podprůměrné. Naopak Zlínský kraj, který byl před desetiletím poslední, se loni posunul mezi regiony s nejvyšší plodností. "Vůbec nejvyšší - 1,95 dítěte na jednu ženu - pak byla plodnost v kraji Vysočina," upřesnila statistička.

Plodnost podle ní rostla za poslední desetiletí ve všech věkových kategoriích, tedy kromě nejmladších žen do 20 let. Mateřství se dál odsouvalo do vyššího věku. Zatímco v roce 2011 ženy rodily v průměru v 29,7 roku, loni jim bylo průměrně 30,4 roku, upřesnila Báštecká. První dítě měly ženy loni v průměru v 28,8 roku, tedy o rok později než v roce 2011. Druhé dítě se jim narodilo průměrně ve 31,4 roku, což je o půl roku později než před desetiletím. Statistička podotkla, že zatímco věk matek se zvedal, průměrný věk otců při narození potomka se od roku 2011 neměnil. Pohyboval se mezi 33,5 a 33,6 roku.

Mimo manželství přichází na svět dál téměř polovina chlapců a děvčat. Nevdanou matku měly pak skoro tři pětiny prvorozených dětí. U dalších potomků byl podíl nižší, dosahoval loni zhruba dvou pětin.

Údaje ze sčítání ukázaly, že nejvíc dětí měly vyučené ženy. V průměru je to 1,87 dítěte. U matek bez vzdělání je to 1,5 dítěte, u středoškolaček s maturitou či s nástavbou 1,49 dítěte a u vysokoškolaček 1,31 dítěte. Počet potomků se lišil i u jednotlivých národností. Víc jich měly ženy, které se hlásily k polské, moravské či vietnamské národnosti. Češkám se v průměru narodilo 1,59 dítěte a Moravance 1,72 dítěte. Na polskou matku v ČR podle zjištění z loňského sčítání připadlo 1,75 dítěte, na slovenskou 1,54, na ukrajinskou 1,19 a na vietnamskou 1,68 dítěte.