Skupina senátorů chtěla vyvlastňovat kvůli těžbě, ÚS to tak nenechal

Ústavní soud ve své judikatuře k meritornímu přezkumu novely zákona přistupuje zdrženlivě. Názorovým východiskem se stala teze, podle níž novela zákona nemá samostatnou normativní existenci, a na tomto základě docházelo ke zrušení novel zákonů (nebo jejich částí) pouze v případech, kdy chyběla kompetence autora právního předpisu k jeho tvorbě nebo byla konstatována existence relevantní vady v předcházejícím legislativním procesu. Ústavní soud v dané věci k meritornímu přezkumu návrhu nepřistoupil, když shledal, že přítomnost takových procedurálních znaků – pro které by derogace zrušující novely zákona, se zřetelem k dosavadní judikatuře Ústavního soudu, byla myslitelná – dovodit nelze.

"Při vší úctě k Ústavnímu soudu si myslím, že toto jeho rozhodnutí je špatné," řekl ČTK senátor Bis. Podle něj se tak stát bez možnosti vyvlastnění nedostane ke svým nerostným surovinám. "Protože pokud tam bude ekologický aktivista, který bude mít metr čtvereční vlastnictví, tak ho nepřekoná," dodal.

Ústavní soud dodal, že navrhovateli nic nebrání podat návrh na zrušení „celého" horního zákona, případně jeho části, ve znění nyní napadené novely, a to s argumentem, že bez jí odklizeného institutu vyvlastnění zůstává zákon (jeho část) protiústavní. Jiné řešení k dispozici není, protože jinak by Ústavní soud opustil pozici tzv. negativního zákonodárce, a metodou „obživnutí" zákona se stal zákonodárcem „pozitivním", což je bez výslovné ústavní opory nepřípustné.

Rozhodnutí Ústavního soudu proto neobsahuje hodnocení ústavnosti napadené právní úpravy, ale reaguje jen na procesní nedostatečnost návrhu skupiny senátorů, informuje usoud.cz.

Vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě vypadlo ze zákona v roce 2012. Sněmovna tehdy přehlasovala veto tehdejšího prezidenta Václava Klause, podle něhož vláda Petra Nečase novelou připravila stát o významný nástroj energetické politiky a otevřela cestu ke spekulacím s pozemky. Zákon tehdy podpořilo 120 poslanců.

Novela horního zákona budila rozporuplné reakce hlavně v Ústeckém kraji. Vítali ji odpůrci těžby hnědého uhlí, naopak proti ní demonstrovali odboráři z těžební společnosti, kteří se obávali zániku pracovních míst.

Senátoři, převážně levicoví, v ústavní stížnosti argumentovali například tím, že stát má ústavní závazek šetrně využívat přírodní zdroje a chránit přírodní bohatství. Bez možnosti vyvlastnění prý hrozí újma i těžebním organizacím, které sice získají povolení k těžbě, ale fakticky ji nebudou moci zahájit kvůli odporu vlastníků nemovitostí. Nečasova vláda ve vyjádření k návrhu uvedla, že novelou posílila ochranu práv lidí v oblastech ohrožených těžbou.