Praha - Někdejší zakladatelé Občanského fóra (OF) a slovenské Veřejnosti proti násilí (VPN) ve svém dnešním prohlášení apelují na prezidenty a premiéry ČR a SR. Nelze prý být důvěryhodnými členy západního společenství a zároveň legitimizovat agresivní politiku Kremlu. Kritizují také servilitu českých politiků vůči Číně.
Podle polistopadových hnutí by Česko a Slovensko neměly zpochybňovat svou dosavadní zahraniční a bezpečností politiku, na které stojí jejich svoboda i prosperita. Čtvrt století od pádu komunismu je dostatečná doba na to, aby si prezidenti a premiéři obou zemí uvědomili, že tato svoboda a prosperita je v západním světě a naopak nejistota a rizika byla a jsou mimo západní svět, uvedli v prohlášení signatáři, mezi kterými jsou například Fedor Gál, Peter Zajac, Ivan Gabal, Tomáš Halík, Michael Kocáb a Petr Pithart.
Podobný názor sdílí i někdejší chartisté, podle nich je v zájmu Česka rozvíjet a zkvalitňovat vztahy především s Evropskou unií. Nelíbí se jim proto například, jak "některé podnikatelské kruhy vítají servilitu českých politiků vůči momentálním držitelům moci v Číně".
Za nepřijatelné pak pokládají, aby prezident Miloš Zeman "při návštěvě Číny, kde jsou stovky politických vězňů, prohlašoval, že nechce poučovat o lidských právech, nýbrž učit se, jak stabilizovat společnost". "Představitel ČR se tak vzdává principů listopadové vzpoury a demokratických změn," uvádí chartisté ve svém stanovisku, které podepsala více než stovka lidí.
OF a VPN připomínají, že Česko a Slovensko prožívají výjimečné čtvrtstoletí bezpečí, stability, svobody a rostoucí kvality života, což je důsledkem zhroucení komunismu a sovětského impéria v Evropě. "Ale především je to dílem naší vlastní snahy definitivně ukotvit naše postavení v západním světě, v jeho bezpečnostním, právním a demokratickém sytému," zdůraznili signatáři.Chartisté vidí společnost čtvrt století po konci komunistické nadvlády jako společnost na hliněných nohou, nepřipravenou na zvládání krizí a společnost bez paměti a ideálů. Hlavní příčinou dnešního stavu je podle nich to, že politické strany, které měly být základním stavebním kamenem parlamentní demokracie, selhaly.
OF bylo ustaveno 19.11.1989 v Praze jako široká platforma občanských aktivit, odmítajících totalitní komunistický režim a usilujících o obnovu politického pluralismu, demokracie a právního státu. Jeho vrcholným orgánem byl republikový sněm OF. Na úrovni federace tvořilo OF koalici s VPN, v ČR pak s ČSL a KDS. Na podzim 1990 zaujalo pozici pravého středu, současně se uvnitř hnutí vyhranilo pravicové (pozdější ODS) a levicové křídlo (pozdější OH).
V říjnu 1990 byla zřízena funkce předsedy OF, do níž byl zvolen Václav Klaus. Hned po volbách v roce 1990 hnutí opustila Liberálně demokratická strana (LDS). Začátkem 1991 se OF i jeho poslanecké kluby rozpadly na samostatné politické subjekty: ODA, ODS, Občanské hnutí (OH) a další.
Související
Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda
Po volbách 1990 vypukla řada sporů. Dosud o nich víme jen málo, přiznává historička
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 1 hodinou
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 1 hodinou
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 2 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 3 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 4 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 5 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
včera
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Zdroj: Libor Novák