Praha - Někdejší zakladatelé Občanského fóra (OF) a slovenské Veřejnosti proti násilí (VPN) ve svém dnešním prohlášení apelují na prezidenty a premiéry ČR a SR. Nelze prý být důvěryhodnými členy západního společenství a zároveň legitimizovat agresivní politiku Kremlu. Kritizují také servilitu českých politiků vůči Číně.
Podle polistopadových hnutí by Česko a Slovensko neměly zpochybňovat svou dosavadní zahraniční a bezpečností politiku, na které stojí jejich svoboda i prosperita. Čtvrt století od pádu komunismu je dostatečná doba na to, aby si prezidenti a premiéři obou zemí uvědomili, že tato svoboda a prosperita je v západním světě a naopak nejistota a rizika byla a jsou mimo západní svět, uvedli v prohlášení signatáři, mezi kterými jsou například Fedor Gál, Peter Zajac, Ivan Gabal, Tomáš Halík, Michael Kocáb a Petr Pithart.
Podobný názor sdílí i někdejší chartisté, podle nich je v zájmu Česka rozvíjet a zkvalitňovat vztahy především s Evropskou unií. Nelíbí se jim proto například, jak "některé podnikatelské kruhy vítají servilitu českých politiků vůči momentálním držitelům moci v Číně".
Za nepřijatelné pak pokládají, aby prezident Miloš Zeman "při návštěvě Číny, kde jsou stovky politických vězňů, prohlašoval, že nechce poučovat o lidských právech, nýbrž učit se, jak stabilizovat společnost". "Představitel ČR se tak vzdává principů listopadové vzpoury a demokratických změn," uvádí chartisté ve svém stanovisku, které podepsala více než stovka lidí.
OF a VPN připomínají, že Česko a Slovensko prožívají výjimečné čtvrtstoletí bezpečí, stability, svobody a rostoucí kvality života, což je důsledkem zhroucení komunismu a sovětského impéria v Evropě. "Ale především je to dílem naší vlastní snahy definitivně ukotvit naše postavení v západním světě, v jeho bezpečnostním, právním a demokratickém sytému," zdůraznili signatáři.Chartisté vidí společnost čtvrt století po konci komunistické nadvlády jako společnost na hliněných nohou, nepřipravenou na zvládání krizí a společnost bez paměti a ideálů. Hlavní příčinou dnešního stavu je podle nich to, že politické strany, které měly být základním stavebním kamenem parlamentní demokracie, selhaly.
OF bylo ustaveno 19.11.1989 v Praze jako široká platforma občanských aktivit, odmítajících totalitní komunistický režim a usilujících o obnovu politického pluralismu, demokracie a právního státu. Jeho vrcholným orgánem byl republikový sněm OF. Na úrovni federace tvořilo OF koalici s VPN, v ČR pak s ČSL a KDS. Na podzim 1990 zaujalo pozici pravého středu, současně se uvnitř hnutí vyhranilo pravicové (pozdější ODS) a levicové křídlo (pozdější OH).
V říjnu 1990 byla zřízena funkce předsedy OF, do níž byl zvolen Václav Klaus. Hned po volbách v roce 1990 hnutí opustila Liberálně demokratická strana (LDS). Začátkem 1991 se OF i jeho poslanecké kluby rozpadly na samostatné politické subjekty: ODA, ODS, Občanské hnutí (OH) a další.
Související
Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda
Po volbách 1990 vypukla řada sporů. Dosud o nich víme jen málo, přiznává historička
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
před 1 hodinou
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
před 2 hodinami
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
před 2 hodinami
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
před 3 hodinami
Američané míří ke klíčovým doplňovacím volbám do Kongresu, mohou Trumpovi pořádně zavařit
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: Čekají nás mrazivé noci, teploty spadnou až na -6 stupňů
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
včera
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
včera
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
včera
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
včera
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
včera
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
včera
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
včera
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
včera
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
včera
Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?
včera
Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence
včera
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války
včera
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?
Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů.
Zdroj: Libor Novák