Schwarzenberg takto hájí vývoz českých zbraní diktaturám

"Zajímavé je, že průměrná trvanlivost ministra dopravy v České republice je pouze pár měsíců," komentuje Schwarzenberg odchod ministra Antonína Prachaře. "To střídání škodí resortu," míní.

Prachařovým nástupcem má být Dan Ťok, ředitel společnosti Skanska. "Já ho neznám, doufejme, že bude schopný člověk, ovšem pokud vím, Skanska byla pověřena spoustou staveb, tak doufám, že tady nejde o protínání zájmů," říká Schwarzenberg.

Vyjádřil se k i k nedávné návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Číně. "Já nemám nic proti tomu, aby s sebou prezident vezl podnikatele. Dělal to jeho předchůdce a dělal jsem to i já, protože samozřejmě hlavní součást zahraniční politiky je starat se o export do různých zemí na světě. S Čínou máme ohromný deficit, tak je to dobrá myšlenka," míní předseda TOP 09.

Otázka podle něj je, zda se kvůli tomu vzdaluje Česká republika od zásad své dosavadní zahraniční politiky. "Důraz na lidská práva byla priorita od roku 1990," tvrdí.

Jde o formu, ne o obsah

Sám byl v lednu 2012 na státní návštěvě Bahrajnu. Stalo se tak necelý rok poté, co tam při násilném potlačování protivládních demonstrací několik lidí zemřelo a další stovky byly zraněny či zatčeny. "To nebylo protidemokratické, tady jde o spor mezi sunnity a ší'ity. Vládní dynastie a část bahrajnců jsou sunnité, většina jsou ší'ité," říká Schwarzenberg.

Souhlasí s tím, že Bahrajn patří mezi země, kde jsou politicky nepřizpůsobiví lidé zatýkáni. "To je v několika zemích, kde jsem byl na návštěvě. Je to v Rusku, je to v Ázerbajdžánu, v Saúdské Arábii. Ministr zahraničí musí také navštěvovat země, kde se lidská práva nedodržují," tvrdí.

Právě zmíněná Saúdská Arábie je považována za jednu z nejkrutějších zemí na světě. Neexistuje tam soutěž politických stran či volby, političtí aktivisté jsou zatýkáni a zabíjeni. "Je jedna věc, že se snažíme udržovat dobré vztahy, snažme se na celém světě. Já jsem ale nikdy, ani v Saúdské Arábii nebo v Bahrajnu neřekl, že jejich politika je správná nebo že schvaluju to, že mlátí ší'ity," vysvětluje Schwarzenberg.

V případě Miloše Zemana prý záleží na tom, jakým způsobem se vyjadřuje. "Jde o to, jak mluvil o stabilizaci společnosti, jak se vyjadřoval o Tibetu a Tchaj-wanu a jak slíbil, že se nebudeme vměšovat do vnitřních záležitostí Číny," tvrdí Schwarzenberg.

Ministerstvo zahraničí i ve Schwarzenbergově době zastávalo pozici uznání územní celistvosti Číny. Schwarzenberg trvá na tom, že důležitý je způsob projevu a ne jeho obsah.

Nemluvím sprostě o ženách

V roce 2012 Karel Schwarzenberg vyznamenal jednoho z pronásledovaných politických aktivistů v Ázerbajdžánu. V tomtéž roce Česká republika vyvezla do země prostředky na potlačování nepokojů (například slzný plyn) v hodnotě několika milionů korun.

Ministerstvo zahraničí má klíčové slovo ve schvalování vývozu zbraní, toxických látek a podobných materiálů. "Pokud to odpovídá našim zákonům, nemůžeme tomu zabránit," komentuje situaci Schwarzenberg.

Do Saúdské Arábie vyvezla Česká republika vojenský materiál v hodnotě 20,5 milionů eur, včetně vozidel, výbušných zařízení, zbraní a munice. Podle Schwarzenberga je to v pořádku. "Saúdská Arábie je pro nás v některých oblastech cenný spojenec, to musíme přiznat. Lidská práva tam nejsou dodržována, to je pravda. Ale život není ideální a člověk někdy taky musí mít partnery, s jejichž chováním není úplně spokojen," vysvětluje.

"Já se přiznávám, že někdy také používám sprostá slova. Na to se dokonce pan prezident odvolal a říkal, že byl mnou inspirován," komentuje Schwarzenberg Zemanův výstup v Hovorech z Lán.

Rozdíl podle něj je, že by se nikdy nevyjadřoval sprostě o ženách. "To není můj způsob. A o těch zavřených holkách bych vůbec nemluvil. Včera jsem četl dopis jedné z nich, jak líčí podmínky v táboře, kde je vězněna. Doporučil bych, aby si to pan prezident přečetl také," řekl s tím, že Pussy Riot považuje za politické vězně.