Němcová má obavy o ÚSTR, Sobotka ji usadil. Rozjela se i Semelová

Vše začalo debatou o projektu Příběhy bezpráví, který vznikl jako reakce na nedostačující výuku moderních dějin na základních a středních školách. Podle Němcové je tento projekt je ohrožen, protože v letošním roce končí dotace evropského operačního fondu.

Následně si vzala slovo poslankyně Semelová podotkla, že s Němcovou souhlasí v tom, že výuka moderních dějin na našich školách je na špatné úrovni. Popřela ale, že by ke zlepšení přispíval program Příběhy bezpráví. 

Podotkla, že by ale možná bylo dobré v tomto projektu pokračovat, neboť příběhů bezpráví je prý tady stále mnoho, a "ukazovat příběhy bezpráví, které se dějí teď za těch 25 let, kdy jsou lidi bez práce, kdy jsou lidi na ulici, protože nemají na bydlení, kdy jsou lidi, kteří nemají na zdravotnictví, na léky, kdy jsou žebráci," rozjela se poslankyně. 

Ke slovu se dostala opět Němcová, která uvedla, že rétorika Semelová připomíná "kafemlýnek." Rozumím tomu, že paní poslankyně Semelová cokoliv potřebuje obrátit, tak obrátí způsobem, který nám tady předvedla," dodala Němcová.

ÚSTR komplikovat život nebudeme, tvrdí Sobotka

"Vláda se nechystá žádným způsobem komplikovat život Ústavu pro studium totalitních režimů. Jsme připraveni na spolupráci," uvedl Sobotka. Kabinet má podle něho zájem na tom, aby byl ústav renomovanou nezávislou vědeckou institucí. Premiér ale taky připomněl, že vláda nemá na fungování ústavu vliv, je podřízen radě, jejíž členy volí Senát. Už vznik ústavu byl politizován a politické vlivy se promítají i nyní do debat o složení rady, dodal.

Řeč se stočila i na rozpočet ústavu. Sněmovna ve čtvrtek při schvalování státního rozpočtu pro příští rok nepodpořila poslanecké návrhy Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Karla Fiedlera (Úsvit), podle kterých měl ÚSTR přijít asi o 14 milionů korun na platy. Mělo to prý zabránit vedení ústavu, aby propustilo téměř pětinu zaměstnanců a provedlo reorganizaci. Vedení ÚSTR ale tvrdí, že snížení rozpočtu by narušilo agendu o třetím odboji a poškodilo veřejný zájem instituce.

Příští rok v březnu chce vedení propustit zhruba 22 zaměstnanců z odboru digitalizace, jedno oddělení má zaniknout. Archiválie by už neměl digitalizovat ústav, ale Archiv bezpečnostních složek (ABS), který je jeho součástí.

Nynější ministr kultury a bývalý ředitel ÚSTR Daniel Herman (KDU-ČSL) uvedl, že podle platných zákonů nelze digitalizaci převádět. Peníze na odstupné a na přijímání nových pracovníků by měly být podle něho vázány. "Bez rozhodnutí vlády nebude možné jimi disponovat z toho důvodu, aby nebylo možno zneužít těchto finančních prostředků k hromadnému propouštění osob, které jsou někomu nepohodlné," řekl ministr.