Boj o nemocenskou: Na populismus politiků doplatí zaměstnavatelé, varuje HK a opozice

V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic, náhrada mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku jim náleží až od čtvrtého do 14. dne nemoci. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění. 

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) dnes uvedl, že snížená dávka by měla smysl v případě, kdyby se základní sazba nemocenského pojištění vrátila z nynějších 60 na původních 69 procent. Odboráři návrh podporují, opozice, Hospodářská komora, zaměstnavatelé a vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) jsou ale proti.

Podle kritiků návrhu předloha neurčuje, zda by měl nemocenskou zpočátku proplácet stát, nebo zaměstnavatelé, po něž by to znamenalo další finanční zátěž. "Proplácení prvních třech dnů nemoci přinese jen další zátěž pro zaměstnavatele, ať už jsou to obce, kraje, stát či podnikatelé. Předložený návrh navíc jasně neříká, kdo to všechno zaplatí. Je to takové perpetum mobile, kdy všichni dostanou peníze, ale nikdo to nezaplatí. Tak to stojí v důvodové zprávě předkladatelů. Stát vybírá sociální a zdravotní pojištění, ale zaměstnavatelé mají nemocenskou platit místo státu," varuje senátor za ODS Jaroslav Zeman.

S návrhem nesouhlasí ani expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová: "Je třeba připomenout, že první tři dny dovolené byly nejvíce zneužívanou částí pracovní neschopnosti. První tři dny pracovní neschopnosti mají především regulační dopad. Jednoznačně se prokázalo, že nikdo nestrádá, v případě, že první tři dny nemá hrazenu pracovní neschopnost. Tato vláda si chce takto nakoupit přízeň lidí, kteří chtějí zneužívat peníze z balíku sociálního systému na úkor skutečně potřebných."

Populismus politiků zaplatí zaměstnavatelé, tvrdí HK

Hospodářská komora ČR považuje snahy o znovuzavedení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci za účelová populistická gesta některých politických reprezentantů, která ale mají zaplatit ze své kapsy zaměstnavatelé. Návrhy na zrušení neplacení prvních tří dnů nemocenské nemají podle komory oporu ve faktech a postrádají racionální zdůvodnění, proč by náhrady mzdy, byť by byly ve srovnání s minulostí nižší, měli v době křehkého oživování ekonomiky platit právě zaměstnavatelé.

"Nelze jinak než se domýšlet, že za těmito návrhy změn zákonů by mohla být snaha zviditelnit se na účet zaměstnavatelů, kterým se má zavedením úhrady prvních tří dnů nemocenské zvýšit náklady," kritizuje poslanecký a senátní návrh na znovuzavedení výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Přopomněl, že Ústavní soud už v roce 2012 potvrdil, že není v rozporu s ústavností, aby náhrady v prvních třech dnech pracovní neschopnosti byly omezeny. Také dodává, že účelovosti návrhů nasvědčuje i to, že jsou předkládány jako pahýly nedodělků, které např. znevýhodňují některé skupiny, třeba vojáky z povolání nebo příslušníky bezpečnostních sborů, a nezachovávají princip rovného přístupu ke všem pojištěncům. 

Komora rovněž upozorňuje na srovnání statistik před a po zavedení tzv. karenční lhůty dokazuje pokles počtu dočasných pracovních neschopností. Zatímco před jejím zavedením v roce 2007 jich bylo ukončeno 2,86 milionu, například o 5 let později už to byla méně než polovina. O necelou polovinu klesl i počet dnů na nemocenské.

"Návrat k proplácení prvních třech dní nemoci by kromě jiného zvyšoval morální hazard zaměstnanců. Tedy nejenom že by přispíval k vyšší nemocnosti a tím k horšímu využívání pracovní doby, ale také by vedl k podceňování zdravotní prevence na straně zaměstnanců," už v minulosti uvedl Dlouhý.