Vojáci USA v Česku? Čeští politici se rozmluvili

Praha - Spojené státy podle zahraničního serveru Defence News zvažují, že svou evropskou operaci Atlantic Resolve zaměřenou na podporu spojenců NATO před možnou ruskou hrozbou rozšíří o Českou republiku a další země. Ačkoli se jedná o prozatím neověřené informace, v řadách veřejnosti vyvolaly velkou vlnu nevole. Server EuroZprávy.cz proto zjišťoval, co si o údajném nasazení amerických vojáků u nás myslí političtí představitelé.

Deník Shopaholičky

Podle poslankyně Evropského parlamentu za KSČM Kateřiny Konečné to není to tak dávno, kdy se pozastavovala nad záměrem české vlády dotovat Centrum pro občanskou společnost, za jehož názvem se skrývá placení amerických instruktorů, kteří mají školit východoevropany.

Zpráva o tom, že by na území České republiky měli přijít přímo američtí vojáci, jí ale šokovala. "Tento krok vnímám od „světového policajta" jako nepříliš vhodný k tomu, aby se podařilo mírovou cestou řešit ukrajinský konflikt a mírovou situaci ve světě vůbec. Stejně jako jsem bojovala proti umístění amerického radaru v Brdech, nebudu souhlasit ani s přijetím vojáků USA v naší zemi, pokud by k němu opravdu mělo dojít. Nevidím sebemenší důvod, proč bychom měli trpět v České republice jejich přítomnost. Pokud USA chtějí dělat vojenské manévry, ať si je dělají doma," uvedla.

Za pravdu jí dává i místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš: "S pobytem cizích vojsk na našem území mají Češi špatnou zkušenost. KSČM je rozhodně proti americkým základnám u nás. Podobné nápady by neměly dostat souhlas parlamentu. Nejde o naši ochranu, ale o posun na východ Evropy, což jen zvyšuje rizika konfliktu," sdělil serveru EuroZprávy.cz.

Svérázný postoj zaujímá i místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek: "Kolikrát budou muset Američané Evropu znovu zachraňovat, než si my v Evropě uvědomíme, že to takto do nekonečna nejde? Byla by Evropa jakožto spojenec USA schopna reagovat v případě pomoci a potřeby USA? Ony ano, a dokázaly to během minulého století hned několikrát...." 

Psali jsme: USA plánují, že pošlou vojáky do Česka. Kvůli Rusku  

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský se domnívá, že to nepřipadá v úvahu. "Evropa musí udělat maximum pro to, aby se sama ubránila, a ne spoléhat na USA," řekl serveru EuroZprávy.cz a podotkl, že se jedná o nepodloženou spekulaci.

S možným umístěním amerických vojsk u nás nesouhlasí ani poslanec za ČSSD Stanislav Huml, který nám napsal, že "vojenskou pomoc nepotřebujeme."

"Česká republika se v této chvíli necítí býti ohrožená. Jsem překvapen tím, že se tady mluví o umístění základny," řekl serveru EuroZprávy.cz sociálnědemokratický poslanec Jaroslav Foldyna. Podotkl, že USA se nerovná NATO a odkázal se na slova premiéra Bohuslava Sobotky, který před několika měsíci uvedl, že se Česko v ohrožení necítí.

"Účast vojsk NATO na území jiného státu je podle článku pět Washingtonské smlouvy možná ve chvíli, kdy je ta země v ohrožení, nebo jsou ohroženy jiné země, které jsou našimi partnery. Pak je to automatické, protože jsme členy aliance, ale v tuto chvíli nejsme ohroženi. Na Slovensku, které je sousedem a je blíže ukrajinskému konfliktu, žádná základna také není, to se také necítí ohroženo. Myslím si, že je to nějaká podivná planá zpráva, která přišla do České republiky. Možná že to třeba evokuje TOP 09 k tomu, aby nahradili těch 99 pragováků, kteří tehdy pozvali vojska Sovětského svazu, a Marek Ženíšek nahradí Vasila Biľaka," rýpnul si poslanec s odkazem na slavný Dopis 99 pragováků z roku 1968.

I tak by to ale bylo v rozporu s Washingtonskou smlouvou NATO. "V tuto chvíli je ta zpráva velmi zmatečná, nemá charakter NATO, a myslím si, že tak bychom se k tomu měli chovat. Proto si myslím, že bychom se tím nemuseli nijak žinýrovat. A i kdyby se to mělo zakládat na pravdě, tak to musí sdělit NATO, museli bychom být v ohrožení, kdybychom nebyli v ohrožení, musela by vláda k tomu dát souhlas, mělo by to úplně jiné konsekvence. Tady ale nikdo není v ohrožení. Měli bychom se spíš soustředit na to, abychom tu neměli milion lidí v exekuci a jeden a půl milionu na hranici bídy," dodal Foldyna.

Psali jsme: Lidé se bouří a sepisují petice: Vojáky USA u nás nechceme  

Opačný názor zastává poslanec za ODS Marek Benda. "Určitě jsem pro přítomnost jednotek NATO i USA na našem území. Za největší chybu poslední dekády pokládám nerealizaci radarové základny v Brdech. Bezpečnostní rizika rostou dnes geometrickou řadou a naší jedinou skutečnou bezpečnostní garancí je právě účast a spolupráce v rámci NATO," sdělil Benda serveru EuroZprávy.cz.

Občanskodemokratická poslankyně Jana Černochová podotýká, že podrobnější komentář je díky nejistému původu této informace obtížný. "Obecně mohu říci, že ČR jako člen Severoatlantické aliance má závazky, které by měla naplňovat. A k těmto závazkům patří i zapojení např. do společných vojenských cvičení. Je logické, že v době zhoršené mezinárodně-bezpečnostní situace se intenzita těchto akcí zvyšuje, a to vyžaduje větší zapojení a aktivitu všech členů. Jako dlouhodobý zastánce našeho členství v NATO této potřebě rozumím, a pokud to bude smysluplné, budu zvýšení naší aktivity v rámci aliance podporovat," řekla nám Černochová.

První místopředseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka upozorňuje, že ČR je standardní členskou zemí NATO se všemi povinnostmi a právy. "Každé rozhodnutí podléhá 100% souhlasu v NATO a navíc pobyt cizích vojsk i souhlasu obou komor našeho parlamentu. Zvýšená aktivita NATO v současné politické situaci v Evropě je dle mého nutností a osobně s ní souhlasím," uvedl pro EuroZprávy.cz senátor.

Lídr hnutí Úsvit Tomio Okamura upozornil, že jelikož o plánech NATO neví, nemůže tuto informaci posoudit. " NATO je naše spojenecká organizace, jíž jsme členem, takže principiálně a všeobecně bych každý krok na skutečnou obranu ČR vítal. Jiná věc jsou aktivity NATO, které naopak rizika války zvyšují, viz protiruské aktivity na Ukrajině. Tady jsem bytostně proti, jelikož úkolem NATO musí být obrana členských států, nikoli dobývání sfér vlivu pro USA," řekl nám Okamura.

Deník Shopaholičky

Související

Nicolas Maduro

Další akt agrese proti nám, reaguje Venezuela na Trumpovo oznámení

Venezuela reagovala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil vzdušný prostor nad jihoamerickou zemí za zcela uzavřený. Ministerstvo zahraničí označilo jeho slova za další extravagantní, nelegální a neospravedlnitelnou agresi proti venezuelskému lidu, uvedla BBC. 
Americká armáda, ilustrační fotografie Analýza

USA Venezuelu vojensky porazí jednoduše. I tak ale může operace skončit katastrofou jako v Afghánistánu

Spojené státy se podle dostupných informací připravují na vojenskou akci proti Venezuele, stupňují agresivní rétoriku a zdá se, že už není cesty zpět. Venezuelská armáda proti té americké nebude mít žádnou šanci, pořád ale existuje možnost, že v případě vleklejšího konfliktu na Američany čeká scénář guerillového boje, stejně jako v Iráku nebo Afghánistánu. A zde už jsou šance daleko vyrovnanější.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) Jaroslav Foldyna ODS

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy