Babiš si došlápne na nepoctivé nebankovní půjčky. Ukončí lichvářské praktiky?

„Za problémy s nebankovními půjčkami může systémová chyba. Na subjekty dnes dohlíží Česká obchodní inspekce, ale na starosti by je měla mít Česká národní banka," uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce náměstek ministra financí Martin Pros. Na živnostenský list dnes v tomto oboru podniká asi 50 tisíc firem, od kterých mají Češi půjčeno téměř 100 miliard.

„Ne všechny nebankovní subjekty jsou nespolehlivé. Asi 80 miliard připadá na firmy, které jsou zapojeny do různých leasingových asociací, které mají přísnější podmínky fungování. Problém je těch 20 miliard, které tvoří krátkodobé půjčky u predátorů," upozorňoval ekonom Michal Mejstřík, podle kterého do tohoto segmentu spadají různé téměř lichvářské firmy. „V podmínkách třeba mají, že je splátka se platí každý týden. Lidé jsou zvyklí na splátky měsíční a na konci měsíce zjistí, že jsou tři splátky pozadu," popisuje praktiky poskytovatelů půjček Mejstřík, podle kterého se jedná hlavně o krátkodobé půjčky sjednané přes internet nebo SMS. Podle advokáta Petra Uhla navíc podobné firmy zbídačují už tak poměrně chudé vrstvy obyvatel.

To potvrzuje i Daniel Hůle z Člověka v tísni. „Existují tři možné scénáře. Člověk, který potřebuje peníze, ale v bance mu je nepůjčí, si najde zprostředkovatele, který mu slíbí, že mu půjčku někde sežene, i když ví, že to tak není. Vezme si od něj peníze za poskytnutou službu, ale nakonec mu oznámí, že mu půjčku zajistit nedokázal," říká Hůle s tím, že tato situace je ta nejméně riziková, protože jedinec zaplatí pouze jednorázový poplatek.

Druhá situace už může pro zájemce o půjčku dopadnout mnohem hůře. „Subjekt člověku půjčí poměrně malou částku, ale kvůli různým sankcím a úrokům se konečná suma vyšplhá mnohonásobně výše," popisuje Hůle nejčastější praktiku firem. Specifickým případem jsou pak firmy, kterým jde v primárné řadě o nemovitosti. „Třeba v katastru si vyhlédnou nemovitost a majiteli nabídnou nějaký produkt. Podmínky vypadají poměrně férově, často je tam třeba podmínka, že dům je možné zabavit, až když člověk nezaplatí částku ve výši trojnásobku měsíční splátky. Jedinec si řekne, že by vlastně musel neplatit tři měsíce a že to se přece nemůže stát," řekl pro Otázky VM Hůle. Ve smlouvě je pak malá doložka, že v případě zpoždění splátky je nutné uhradit pokutu ve výši tří splátek. „Stačí tedy jednou nezaplatit a dům může firma druhý den prodat," varuje aktivista.

Ministerstvu financí došla s podobnými predátory trpělivost, plánuje proto navrhnout změnu zákona. „Chceme, aby se všechny subjekty sjednotily pod Českou národní banku. Navíc firmy, které by chtěli půjčky nabízet i v budoucnu, by museli projít procesem nelicencování," komentoval plány ministerstva financí náměstek Martin Pros. V praxi by to znamenalo, že provozovatelé budou muset mít maturitu, určitou praxi v oboru, čistý trestní i obchodní rejstřík a pojištění zodpovědnosti za škodu, popřípadě určitý kapitál. „Počítáme, že z 50 tisíc poskytovatelů nebankovních půjček, by ji zůstalo asi 10 tisíc," dodal Pros.

Advokát Petr Uhl tento návrh vítá, přesto mu v něm chybí ještě několik bodů. „Ministerstvo podchytilo základní věci, ale chybí mi tam vymezení, jak by se subjekt na trhu měl chovat. Třeba to, jak může své produkty inzerovat nebo jaké budou sankce za porušování zákona," dodal Uhl.

Kdo z návrhu příliš nadšení není, je Česká národní banka. Té se nelíbí, že by se o nebankovní subjekty musela starat. „Nepřijímají vklady a nespravují finanční prostředky veřejnosti. Jejich úpadek by tedy neměl významné důsledky na finanční stabilitu České republiky," komentoval plány ministerstva financí viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Banka podle něj vítá zpřísnění podmínek, dohled nad poskytovateli nebankovních půjček by podle něj ale měl zůstat České obchodní inspekci.