Ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů bude Daniel Herman

"V radě byla velká debata. Z devíti kandidátů nám vyplynuli dva, a to Lenka Ptáčková-Melicharová a pan Daniel Herman. Shoda se našla právě u Hermana, hodně z titulu toho, že jeho vnitřní motivace byla silnější. Jak s nacismem, tak s komunismem má svoje zkušenosti, obzvláště jeho rodina," vysvětlil místopředseda rady Patrik Benda. Nový ředitel byl již ve čtvrtek jmenován s platností od následujícího pondělí, dodal Benda.Herman chce podle Bendy zdigitalizovat archiválie, vyřešit bude muset i snížení rozpočtu ÚSTR."Jedním z prvních jeho kroků bude muset být vyjednávání na ministerstvu financí, zda by nešlo snížení rozpočtu zmírnit," dodal Benda. Vysvětlil, že ministerstvo financí chce, aby se rozpočet ústavu snížil o 17 milionů na 146 milionů korun."Před námi je i vážná situace s dislokací budov, kdy přinejmenším ze dvou budov se pronájem Archivu bezpečnostních složek vypovídá," prozradil ještě Benda.Místopředseda Rady se neobává, že by u Daniela Hermana nastala podobná situace jako u předchozího šéfa Jiřího Pernese, kterého rada odvolala kvůli údajnému plagiátorství a studiu Večerní univerzity marxismu-leninismu. "Všechno, co mohl, na sebe prozradil předem. Z tohoto titulu nehrozí, že by se ukázalo, že také studoval VUML a podobně," ujistil Benda.Sám Herman Mediafaxu prozradil, že si je ztížené ekonomické situace v ústavu vědom a hodlá ho řešit. "Tím, že dva roky spolupracuji s panem profesorem Švejnarem, tak vím, že ekonomická situace nebude růžová a úsporná opatření jsou realitou, se kterou musí každý ústav počítat. Musíme hledat možnosti," vysvětlil Mediafaxu nový ředitel a dodal: "Mám určitou představu, kde takové rezervy jsou. Jednání s ministerstvem financí je zásadní. S tím je třeba počítat."Dodal, že nejdříve si chce nechat zanalyzovat situaci, která panuje uvnitř ústavu, poté bude hledat konkrétní úsporná opatření. Podstatné je podle něj i ústav uvnitř stabilizovat. "Nechám si vytvořit analýzu zevnitř. Velké procento nákladů jde na údržbu několika budov, přitom by bylo lépe, kdyby bylo více nákladů investováno do oblasti badatelské činnosti,"nastínil Herman Mediafaxu některá úsporná opatření.Proti Hermanovi však hlasoval například radní Michal Stehlík. "Nejde jen o dva kandidáty. Rada zvažovala z těch devíti pět lidí. Každý radní dával preferenci nějakému jinému směru. Já jsem dával důraz zejména na odbornou stránku ústavu a profesionalitu, ostatní dali možná přednost komunikativnosti a schopnosti konsenzu," vysvětlil Stehlík důvod, proč pro Hermana rovněž nehlasoval.Jednání Rady bylo podle něj nevyhrocené a proběhlo v klidu.O křeslo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se utkalo celkem devět kandidátů. Těmi kromě Hermana byli bývalá náměstkyně ministra vnitra Lenka Ptáčková-Melicharová, právník Lubomír Augustin, advokát Milan Hulík, současný náměstek ÚSTR Marek Junek, historici z Archivu bezpečnostních složek Antonín Kostlán a Martin Pulec, francouzská historička Muriel Blaive nebo politoložka Eugenie TrützschlerováHerman by měl do funkce nastoupit v pondělí 16. srpna.Funkční období nového ředitele by mělo trvat pět let. Výběrové řízení vypsala Rada Ústavu na svém 34. jednání koncem letošního května poté, co byl odvolán předchozí ředitel Jiří Pernes.