MZV chce zvýšit výdaje na humanitární pomoc, návrh projedná vláda

Praha - Sobotkův kabinet bude v pátek projednávat návrh ministerstva zahraničních věcí, které chce zvýšit svůj rozpočet na humanitární pomoc na minimálně 100 milionů korun ročně. Nyní je to 73 milionů korun. Česko pomáhá především zemím v Africe a na Blízkém východě.

Na oficiální rozvojovou pomoc Česko loni vydalo zhruba 4,36 miliardy korun, což je asi o 240 milionů korun více než v roce předchozím. Představuje to ale jen 0,11 procenta hrubého národního produktu (HNP), tedy stejně jako vydalo například krizí stižené Řecko a méně než například Portugalsko. Nicméně z nových zemí EU dává ČR podle údajů OECD nejvíc.

Do roku 2030 nyní MZV navrhuje zvýšit podíl české rozvojové pomoci na HNP z 0,11 na 0,35 procenta. Největšími příjemci této pomoci byly loni Ukrajina, Afghánistán, Moldavsko, Etiopie, Bosna, Gruzie či Sýrie.

Roční rozpočet na humanitární pomoc v gesci MZV činil v posledních pěti letech zhruba 73 milionů korun. V této pomoci dominovala pomoc uprchlíkům z Afriky a Blízkého východu.

Dne 5. února rozhodl ministr zahraničních věcí o uvolnění 3 mil. Kč na pomoc Malawi a Mosambiku po ničivých záplavách. Pomoc bude realizována prostřednictvím Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce, která v obou zemích působí a vedle okamžité reakce na potřeby lidí, kteří vlivem povodní přišli o přístřeší, se zaměřuje také na prevenci dalších katastrof, uvedl mzv.cz.

Dne 4. března 2015 vláda svým usnesením č. 152 vyčlenila 10 mil. Kč na další pomoc ebolou postiženým zemím Západní Afriky. Po převedení těchto prostředků z vládní rozpočtové rezervy do humanitárního rozpočtu MZV byla koncem května pomoc realizována prostřednictvím Dětského fondu OSN (UNICEF - 5 mil. Kč) a Multidonorského partnerského fondu pod správou Rozvojového programu OSN (UNDP - MDTF na podporu zdravotnicko-bezpečnostní mise UNMEER - 5 mil. Kč).

Dne 27. března schválil ministr zahraničních věcí další humanitární pomoc pro konfliktem postižené obyvatelstvo Iráku a Sýrie. V severních oblastech Iráku budou s dotacemi v souhrnné výši 7,5 mil. Kč pomáhat vnitřně vysídleným lidem neziskové organizace Český červený kříž, Diakonie Českobratrské církve evangelické s Charita ČR se svými místními partnery. Ve vztahu k Sýrii byly rovněž uvolněny dotace v celkové výši 7,5 mil. Kč, které podpoří jak obyvatelstvo uvnitř Sýrie (Člověk v tísni a Charita ČR), tak syrské uprchlíky v Jordánsku (Diakonie ČCE).

Dne 27. března ministr zahraničních věcí dále rozhodl o uvolnění prostředků v souhrnné výši 15,9 mil. Kč na osm dotačních projektů pro země s komplexními humanitárními problémy. Dva projekty (ADRA a Diakonie ČCE) podpoří konfliktem strádající a vnitřně vysídlené či vracející se obyvatele jihovýchodní Barmy/Myanmaru. Po jednom projektu se zaměří na zdravotní a nutriční péči v Nigeru (Lékaři bez hranic) a ve Středoafrické republice (Siriri). Konfliktem postižené obyvatelstvo Jižního Súdánu podpoří projekt zaměřený na zdraví zranitelných skupin obyvatel (Magna Děti v tísni) i na veterinární péči o dobytek jakožto hlavní zdroj obživy pasteveckých rodin (Charita ČR). Základní potřeby uprchlíků z Jižního Súdánu podpoří projekt v Etiopii (ADRA) a Ugandě (Care ČR).

Související

Více souvisejících

ministerstvo zahraničí Vláda ČR humanitární pomoc

Aktuálně se děje

včera

včera

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

včera

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

včera

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

včera

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

včera

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

včera

včera

včera

včera

včera

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

včera

6. ledna 2025 21:57

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy