Vnitro chce vydat Polsku 72 hektarů z Liberecka a 46 u Hradecka, hejtman Půta protestuje

Vnitro mluví o deseti pozemcích, převážně lesních, v katastru města Chrastava a obcí Bulovka a Horní Řasnice. Kraj i obce jsou kategoricky proti. Novinářům to dnes řekl hejtman kraje Martin Půta (STAN).

Polsko by mělo od ČR dostat 368 hektarů, bezmála pětina je v návrhu ministerstva z Liberecka. „Pro lidi je nesrozumitelné to, že se mají vracet nějaké pozemky po 60 letech," uvedl Půta. Podle něj se tehdy výměny týkaly zejména Moravy, proto by se i tentokrát měl územní dluh řešit zejména tam, protože navrhované pozemky z Liberecka nikdy nebyly součástí Polska.Hejtman také upozornil, že cena pozemků, které chce vnitro nabídnout Polsku je nižší, než kolik bude stát geometrické zaměření a posun hraničních znaků. I proto by se podle něj mělo jednat o finančním vyrovnání.

Ministerstvo mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové. Na Liberecku je největším z vyhlédnutých pozemků les v Horním Vítkově u Chrastavy, má přes 50 hektarů. Les je součástí českých zemí minimálně od 11. století, vedou přes něj komunikace, je tam prameniště potoka, nejlukrativnější honitba pro místní myslivce i ložisko nerostného bohatství - v minulosti se tam těžila cínová ruda. „Vznikla by i nelogická výseč do území republiky," uvedl starosta Chrastavy Michael Canov.

Pokud město se svoji argumentací u ministerstva vnitra neuspěje, chce se bránit soudně. Zástupci ministerstva budou s kraje i dotčenými obcemi jednat v Chrastavě ve čtvrtek. Podle starosty Chrastavy ministerstvo vnitra nehájí české zájmy.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918.

Z Královéhradeckého kraje by mělo Polsku připadnout 46,34 hektaru. Hradecké hejtmanství zatím vážnější potíže s případným vydáním pozemků neočekává. V případě Královéhradeckého kraje jde o pozemky na katastrálních území obcí a měst Žacléř, Chvaleč, Česká Čermná, Orlické Záhoří, Bernartice, Královec a Teplice nad Metují.

"S těmito obcemi již byla problematika projednána a s realizací územního dluhu nemají v podstatě vážnější problém, jelikož ani v jednom případě se nejedná o pozemky, které by z hlediska budoucího využití trpěly zásadními překážkami znemožňujícími tento převod realizovat," uvedla mluvčí hejtmanství Martina Götzová.