Praha - Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly nyní, uspělo by s velkou pravděpodobností až sedm politických subjektů. Největší podpoře voličů se v lednu těší hnutí ANO 2011. Od vítěze voleb v roce 2013, ČSSD, jej v současné době dělí více než šest procentních bodů, rozdíl se však dlouhodobě zmenšuje. Posílil Úsvit – Národní koalice, který získal shodnou podporu jako KDU-ČSL a pravděpodobně by těsně zasedl ve sněmovně. Ukázal to výzkum Phoenix research.
Pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, by na počátku roku 2016 zřejmě překročilo hned sedm politických stran a hnutí, kdy se KDU-ČSL a Úsvit – Národní koalice ocitají shodně na samé hraně volební hranice nutné pro vstup do dolní komory Parlamentu. Zároveň by se celkové pořadí politických formací oproti posledním sněmovním volbám významně změnilo.
Nejlepší změřený výsledek má hnutí ANO 2011, a to 24,4 procenta (ve volbách 2013 získalo 18,65 procenta). Podpora hnutí Andreje Babiše zůstává stabilní.
Druhého nejlepšího výsledku dosáhla strana premiéra Bohuslava Sobotky, ČSSD. V tuto chvíli by ji volilo 18,1 procenta respondentů (oproti 20,45 procenta v předčasných volbách 2013).
Bronzovou příčku v lednových preferencích získala KSČM se zjištěným ziskem 10,5 procenta (v roce 2013 to bylo 14,91 procenta).
Čtvrté místo obsadila a komunisty dotahuje ODS s naměřenými 10,2 procenty (v roce 2013 získala 7,72 procenta).
Na páté místo se v prvních preferencích roku 2016 dostala TOP 09. Pokud by však kandidovala samostatně bez svého dlouhodobého volebního partnera, hnutí Starostové a nezávislí (STAN), dosáhla by aktuálně 6,2 procentní podpory (v roce 2013 to bylo 11,99 procenta). Její popularita po nástupu nového vedení strany mírně poklesla.
Skupinu stran, které by zasedly ve sněmovně, uzavírá vládní KDU-ČSL se zjištěným ziskem rovných, avšak hraničních 5 procent (v roce 2013 získala 6,78 procenta).
Stejně vysokou míru preferencí jako lidovci získalo hnutí Úsvit – Národní koalice s rovněž naměřenými hraničními 5 procenty (ve volbách 2013 toto uskupení získalo 6,88 procenta), které v porovnání s předchozím zjišťováním zůstalo preferenčně beze změn a dosáhlo tak psychologické hranice voličské podpory pro zasednutí do sněmovních lavic.
Nejblíže k "branám Poslanecké sněmovny" je politická formace Tomia Okamury - Strana přímé demokracie (SPD) se 1,6 procenty. Těsně následovaná uskupením Starostové a nezávislí (STAN) se ziskem 1,5 procenta preferencí. Shodnou podporu zaznamenala Pirátská strana s aktuálně naměřenými 1,2 procenty a Strana zelených se 1,2 procenty vyjádřené podpory. Na posledním místě žebříčku se se ziskem 1 procenta umístili Svobodní (SSO).
Z aktuálního výzkumu rovněž vyplývá, že voleb do Poslanecké sněmovny by se v prvním měsíci roku 2016 zúčastnilo 52,5 procenta oprávněných voličů, došlo tedy oproti předchozím měsícům k mírnému poklesu ochoty volit (voličská účast v předčasných volbách 2013 byla 59,48 procenta). Za zmínku rovněž stojí 8,9 procenta respondentů, kteří se nedokáží rozhodnout, komu by dali svůj hlas a zvolili si raději odpověď "nevím". Přes pět procent dotázaných v provedeném výzkumu zvolilo variantu "jiná strana".
Související
Podpora komunistů sílí. Do Sněmovny by se dostali i Motoristé, ukazuje průzkum
Podpora ANO soustavně klesá. SPOLU a STAN a Piráti by dnes podle průzkumu koalici nesestavili
Volební preference , průzkumy , Úsvit - Národní koalice
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
před 43 minutami
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
před 1 hodinou
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhraje volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
před 2 hodinami
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno před 2 hodinami
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
před 4 hodinami
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
před 5 hodinami
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
před 7 hodinami
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
před 9 hodinami
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
před 10 hodinami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
před 11 hodinami
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
před 13 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
před 14 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
před 15 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.
Zdroj: Libor Novák