Změna české ústavy kvůli vojenským misím? Tejc něco naznačil

Zvažují to poslanci ústavně právního výboru Sněmovny, řekl dnes ČTK předseda sněmovního podvýboru pro ústavu a parlamentní procedury Jeroným Tejc (ČSSD).

Nejasnosti, zda proces schvalování vysílání vojáků na mise je zcela v pořádku, vzbudilo předloňské hlasování ve Sněmovně. Poslanci tehdy schválili na žádost ministerstva obrany v rámci plánu misí na roku 2015 a 2016 mimo jiné mandát na vyslání 150 vojáků do jakékoliv mise NATO, EU nebo OSN v severní Africe nebo na Blízkém Východě při náhlé krizové situaci. O takovém nasazení měla rozhodnout vláda a Parlament by se k ní vyjádřil v případě, že by trvala více než dva měsíce. Podle opoziční ODS by ale takový postup mohl porušit ústavu.

Stejný princip platí například pro české vojáky vyčleněné pro pohotovostní takzvanou battle group Evropské unie nebo síly rychlé reakce NATO. Ty by měly být v případě potřeby nasazeny v řádu dnů. Armáda tak při schvalování mandátu neví, zda, kdy a na jak dlouho budou skutečně vojáci nasazeni.

Sněmovna proto uložila ústavněprávnímu výboru, aby celou věc projednal. K věci se vyjádřil i Parlamentní institut. Podle něj pouze obecný souhlas s vysláním není dostatečný a vláda by pak musela stejně s konkrétní misí delší než 60 dnů poslance a senátory opět oslovit. Jinak by nebyla ústava naplněna.

Tejc poznamenal, že vojáci v rámci battle group EU nebo sil rychlé reakce v minulosti dosud použiti nebyli, ke spornému vyslání proto nedošlo. "Ale bylo by asi vhodné, a tak jsme se na tom shodli, upravit ústavu v tom smyslu, že například bude speciální ustanovení pro tyto operace nebo pro účast v mezinárodních organizací," řekl ČTK Tejc o závěrech ústavního podvýboru, který o záležitosti v lednu jednal.