ROZHOVOR | Dienstbier selhal, schytal to i Zeman, Věci veřejné a další. Se známým politologem o dvou letech vlády

ROZHOVOR - Vláda Bohuslava Sobotky je k dnešnímu dni v čele dva roky a za tu dobu se jí podle premiéra a dalších členů koalice mnohé povedlo. Opozice však tento názor nesdílí a kabinet kritizuje například za omezování svobod a za přístup k daňovému systému. Jaká je ale realita? Na to se server EuroZprávy.cz zeptal uznávaného politologa a vedoucího Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Víta Hlouška.

Uplynuly dva roky ode dne, kdy začala úřadovat vláda Bohuslava Sobotky. Během ní se koalici podařilo například zvýšit minimální mzdu, zrychlit růst ekonomiky, zrušit poplatky ve zdravotnictví, zrušit druhý důchodový pilíř nebo zavést zákon o státní službě. Jsou to důvody, díky kterým by na sebe mohla být vláda hrdá?

Některé úspěchy asi nelze úplně přičítat této vládě. Ekonomický růst vláda nenastartovala, souvisí s oživením globálních trhů i zemí eurozóny a také s některými kroky vlády předchozí. Zlí jazykové by dokonce mohli tvrdit, že jej nedostatečně využívá ke konsolidaci veřejných financí, zejména snižování deficitu státního rozpočtu. Některé z úspěchů, které jste vyjmenoval, můžeme hodnotit v závislosti na svém politickém postoji. Zrušení poplatků ve zdravotnictví, například, nemusí být vnímáno jen pozitivně, protože poplatky docela dobře plnily regulační funkci a měly určitý přínos finanční. Celkově je možno konstatovat, že vláda je poměrně málo ambiciózní, což se ve druhé polovině volebního období těžko změní, neboť platí, že čím jsou volby blíže, tím, méně je jakákoliv vláda ochotna dělat nepopulárnější opatření.

Když porovnáte úspěchy současné vlády s vládou Petra Nečase, pozorujeme nějaké zlepšení?

Zlepšení pozoruji jednoznačně v komunikaci uvnitř koalice. Ne snad, že by současné koaliční vládnutí byla idyla, ale to, co předváděly zejména Věci veřejné v Nečasově kabinetu, se naštěstí neopakuje. Z hlediska resortů vidím zlepšení v zahraniční politice, ale jinak pozoruji spíše stagnaci a v ekonomických resortech dokonce až zhoršení. Ona totiž Nečasova vláda, odhlédneme-li od třenic a skandálů s ní spojených, z hlediska svého výkonu zas tak špatná nebyla.

Řada lidí Sobotkově vládě vyčítá především její postoj k aktuální migrační krizi a to, že nehájí zájmy České republiky. Je situace skutečně tak špatná, jak se veřejnost domnívá?

Tady se moje hodnocení s názorem veřejnosti diametrálně rozchází. Jestli si Bohuslav Sobotka za něco skutečně zaslouží velké uznání, je to právě jeho racionální přístup k problematice uprchlické krize. Sobotka se nechová populisticky, na druhou stranu ale nikdy nenaskočil na názorovou vlnu blízkou mnoha západoevropským sociálním demokratům, kteří příliv migrantů zcela nekriticky podporovali. I oni teď pomalu začínají obracet. Sobotka se také chová velmi takticky na půdě Evropské unie, sleduje české zájmy, ale vyhýbá se laciným a v konečném důsledku spíše nešťastným gestům, které ničemu nepomohou a jen zhorší image země.

ODS vystavila vládě vysvědčení a pomyslnou známkou 5 ohodnotila „rušení zbytečných daní" a „zjednodušení daňového systému", ostatně žhavým tématem je i chystaná elektronická evidence tržeb. Zaslouží si za tyto věci koalice tak nízké hodnocení?

Je pravdou, že koalice žádné daně neruší a daňový systém nezjednodušuje. Nic takového neměla ale v plánu a navzdory proklamovanému liberalismu hnutí ANO je fiskální politika vlády spíše levicová. Na nějaké snížení daní se tedy bohužel asi těšit nemůžeme. ODS ale také baráží na z jejího hlediska velmi důležitou problematiku elektronické evidence tržeb. Přijde mi, že snaha vlády a zejména ministra financí EET zavést, už není nesena jen snahou bojovat s daňovými úniky, ale stala se z toho otázka prestiže a symbolické politiky. To není úplně dobrá zpráva a odpovídá tomu i postupné snižování míry racionality diskuse o EET.

S jedničkou na vysvědčení naopak odešla vláda v „omezování osobních svobod", „nárůstu byrokracie" a „zavádění socialismu". Skutečně k tomu všemu dochází?

Nejsem opoziční strana, takže si mohu dovolit být v hodnocení vlády mírnější. Celkově vnímám v české politice ale i společnosti posun na ose maximální svoboda – maximální bezpečí k pólu bezpečí a to vždy nějaké nepříjemné konsekvence pro svobodu má. Současná vláda je sestavena ze stran, pro které svoboda není jediná a výjimečná politická hodnota, ale tato tendence je zde přítomna už z dřívější doby a ani Nečasova vláda příliš proti byrokratizaci mnoha oblastí života a proti určitému omezování svobody ve prospěch státního dohledu nezmohla. K socialismu ve striktním slova smyslu ale zatím naštěstí nesměřujeme.

Už několik měsíců jsme svědky rozepře mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem, která se vygradovala zejména po loňském vystoupení prezidenta na Albertově po boku lídra Bloku proti islámu Martina Konvičky. Sobotka tvrdí, že Zeman šíří nenávist, prezident se naopak domnívá, že premiér ohrožuje bezpečnost ČR. V posledních dnech navíc mediální vody rozvířil výrok o kalašnikovu, který je jen dalším z řady. Je to v pořádku, že proti sobě takhle stojí dva nejvyšší čeští političtí představitelé?

V pořádku to není, bohužel to jaksi patří k současné české politice. Vzpomeňme jen na vztahy Václava Havla a Václava Klause. Bohužel se ani Miloš Zeman nedokázal vymanit z tendence dělat z prezidentského úřadu politicky silnější místo, než by mu podle ústavy náleželo. V kombinaci se Zemanovým jasným sklonem k populismu a nedostatku lidí v Zemanově okolí, kteří by dokázali korigovat jeho největší výstřelky, pak poměrně pravidelně dochází k aférkám typu kalašnikov.

Který názor je podle vás České republice prospěšnější? Umírněný postoj premiéra Sobotky, nebo radikálnější postoj prezidenta Zemana?

Jednoznačně umírněný postoj Bohuslava Sobotky. Sobotka reálná nebezpečí nepodceňuje, ale naštěstí se neveze na vlně populismu, který nepřináší žádné přijatelné řešení, ale bohužel dokáže otravovat politickou scénu i radikalizovat část veřejného mínění.

Pokud byste měl vyzdvihnout jeden velmi úspěšný krok, který vláda za poslední dva roky udělala, a jeden, který se jí rozhodně nepovedl, jaké by to byly?

Za úspěšnou bych označil obecně zahraniční politiku vlády. Vláda neudělala nějakou zcela spektakulární chybu, ale v mnoha politikách, zejména ekonomických, nevyužívá dostatečně současného růstu k nápravě dlouhodobých deficitů a v jiných politikách, například školství nebo doprava, prostě takřka nic nedělá navzdory hromadícím se problémům.

Nebudeme zacházet do hloubky až k jednotlivým ministrům, ale kdybyste měl vybrat jednoho, který svou práci odvádí nejlépe, který by to byl?

Z mého pohledu ministr zahraničních věcí Zaorálek, od nějž jsem si nic moc nesliboval, ale mile překvapil svou profesionalitou.

A kdo podle Vás naopak totálně selhal?

Totálně? Možná Jiří Dienstbier. Nedokázal si vymezit jasnou agendu a řada jeho výroků nahrává spíše populistickým oponentům vládní politiky. Žádné hmatatelné výsledky nevidím ani za Danem Ťokem.

Související

doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. vystudoval historii a politologii na Filosofické fakultě a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, v letech 2000-2003 absolvoval doktorské studium politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a v roce 2007 se habilitoval pro obor politologie. Odborně se zaměřuje na problematiku komparativní politologie, zejména na srovnávání politických a stranických systémů evropských zemí, na výzkum soudobých dějin a na problematiku utváření a vývoje moderní masové politiky ve střední Evropě. Pedagogicky se zaměřuje na komparativní politologii a soudobé evropské politické dějiny. Je autorem řady článků v odborných časopisech a sbornících a editorem řady publikací. Rozhovor

Babiše možná nová Sněmovna nevydá, členové hnutí ANO se snažili překrýt Čapí hnízdo kauzou OKD, říká politolog

ROZHOVOR - Včerejší několikahodinové jednání o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bylo podle politologa Víta Hlouška svérázná součást předvolební kampaně hnutí ANO. Pro EuroZprávy.cz uvedl, že by nová Sněmovna nemusela Babiše a Faltýnka znovu vydat, hnutí by mohlo uzavřít dohodu s jiným politickým subjektem. Politolog neočekává, že by prezident Miloš Zeman nějak komplikoval případné jmenování Babiše premiérem.

Více souvisejících

Vít Hloušek (politolog) rozhovor Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy