ROZHOVOR | Dienstbier selhal, schytal to i Zeman, Věci veřejné a další. Se známým politologem o dvou letech vlády

ROZHOVOR - Vláda Bohuslava Sobotky je k dnešnímu dni v čele dva roky a za tu dobu se jí podle premiéra a dalších členů koalice mnohé povedlo. Opozice však tento názor nesdílí a kabinet kritizuje například za omezování svobod a za přístup k daňovému systému. Jaká je ale realita? Na to se server EuroZprávy.cz zeptal uznávaného politologa a vedoucího Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Víta Hlouška.

Uplynuly dva roky ode dne, kdy začala úřadovat vláda Bohuslava Sobotky. Během ní se koalici podařilo například zvýšit minimální mzdu, zrychlit růst ekonomiky, zrušit poplatky ve zdravotnictví, zrušit druhý důchodový pilíř nebo zavést zákon o státní službě. Jsou to důvody, díky kterým by na sebe mohla být vláda hrdá?

Některé úspěchy asi nelze úplně přičítat této vládě. Ekonomický růst vláda nenastartovala, souvisí s oživením globálních trhů i zemí eurozóny a také s některými kroky vlády předchozí. Zlí jazykové by dokonce mohli tvrdit, že jej nedostatečně využívá ke konsolidaci veřejných financí, zejména snižování deficitu státního rozpočtu. Některé z úspěchů, které jste vyjmenoval, můžeme hodnotit v závislosti na svém politickém postoji. Zrušení poplatků ve zdravotnictví, například, nemusí být vnímáno jen pozitivně, protože poplatky docela dobře plnily regulační funkci a měly určitý přínos finanční. Celkově je možno konstatovat, že vláda je poměrně málo ambiciózní, což se ve druhé polovině volebního období těžko změní, neboť platí, že čím jsou volby blíže, tím, méně je jakákoliv vláda ochotna dělat nepopulárnější opatření.

Když porovnáte úspěchy současné vlády s vládou Petra Nečase, pozorujeme nějaké zlepšení?

Zlepšení pozoruji jednoznačně v komunikaci uvnitř koalice. Ne snad, že by současné koaliční vládnutí byla idyla, ale to, co předváděly zejména Věci veřejné v Nečasově kabinetu, se naštěstí neopakuje. Z hlediska resortů vidím zlepšení v zahraniční politice, ale jinak pozoruji spíše stagnaci a v ekonomických resortech dokonce až zhoršení. Ona totiž Nečasova vláda, odhlédneme-li od třenic a skandálů s ní spojených, z hlediska svého výkonu zas tak špatná nebyla.

Řada lidí Sobotkově vládě vyčítá především její postoj k aktuální migrační krizi a to, že nehájí zájmy České republiky. Je situace skutečně tak špatná, jak se veřejnost domnívá?

Tady se moje hodnocení s názorem veřejnosti diametrálně rozchází. Jestli si Bohuslav Sobotka za něco skutečně zaslouží velké uznání, je to právě jeho racionální přístup k problematice uprchlické krize. Sobotka se nechová populisticky, na druhou stranu ale nikdy nenaskočil na názorovou vlnu blízkou mnoha západoevropským sociálním demokratům, kteří příliv migrantů zcela nekriticky podporovali. I oni teď pomalu začínají obracet. Sobotka se také chová velmi takticky na půdě Evropské unie, sleduje české zájmy, ale vyhýbá se laciným a v konečném důsledku spíše nešťastným gestům, které ničemu nepomohou a jen zhorší image země.

ODS vystavila vládě vysvědčení a pomyslnou známkou 5 ohodnotila „rušení zbytečných daní" a „zjednodušení daňového systému", ostatně žhavým tématem je i chystaná elektronická evidence tržeb. Zaslouží si za tyto věci koalice tak nízké hodnocení?

Je pravdou, že koalice žádné daně neruší a daňový systém nezjednodušuje. Nic takového neměla ale v plánu a navzdory proklamovanému liberalismu hnutí ANO je fiskální politika vlády spíše levicová. Na nějaké snížení daní se tedy bohužel asi těšit nemůžeme. ODS ale také baráží na z jejího hlediska velmi důležitou problematiku elektronické evidence tržeb. Přijde mi, že snaha vlády a zejména ministra financí EET zavést, už není nesena jen snahou bojovat s daňovými úniky, ale stala se z toho otázka prestiže a symbolické politiky. To není úplně dobrá zpráva a odpovídá tomu i postupné snižování míry racionality diskuse o EET.

S jedničkou na vysvědčení naopak odešla vláda v „omezování osobních svobod", „nárůstu byrokracie" a „zavádění socialismu". Skutečně k tomu všemu dochází?

Nejsem opoziční strana, takže si mohu dovolit být v hodnocení vlády mírnější. Celkově vnímám v české politice ale i společnosti posun na ose maximální svoboda – maximální bezpečí k pólu bezpečí a to vždy nějaké nepříjemné konsekvence pro svobodu má. Současná vláda je sestavena ze stran, pro které svoboda není jediná a výjimečná politická hodnota, ale tato tendence je zde přítomna už z dřívější doby a ani Nečasova vláda příliš proti byrokratizaci mnoha oblastí života a proti určitému omezování svobody ve prospěch státního dohledu nezmohla. K socialismu ve striktním slova smyslu ale zatím naštěstí nesměřujeme.

Už několik měsíců jsme svědky rozepře mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem, která se vygradovala zejména po loňském vystoupení prezidenta na Albertově po boku lídra Bloku proti islámu Martina Konvičky. Sobotka tvrdí, že Zeman šíří nenávist, prezident se naopak domnívá, že premiér ohrožuje bezpečnost ČR. V posledních dnech navíc mediální vody rozvířil výrok o kalašnikovu, který je jen dalším z řady. Je to v pořádku, že proti sobě takhle stojí dva nejvyšší čeští političtí představitelé?

V pořádku to není, bohužel to jaksi patří k současné české politice. Vzpomeňme jen na vztahy Václava Havla a Václava Klause. Bohužel se ani Miloš Zeman nedokázal vymanit z tendence dělat z prezidentského úřadu politicky silnější místo, než by mu podle ústavy náleželo. V kombinaci se Zemanovým jasným sklonem k populismu a nedostatku lidí v Zemanově okolí, kteří by dokázali korigovat jeho největší výstřelky, pak poměrně pravidelně dochází k aférkám typu kalašnikov.

Který názor je podle vás České republice prospěšnější? Umírněný postoj premiéra Sobotky, nebo radikálnější postoj prezidenta Zemana?

Jednoznačně umírněný postoj Bohuslava Sobotky. Sobotka reálná nebezpečí nepodceňuje, ale naštěstí se neveze na vlně populismu, který nepřináší žádné přijatelné řešení, ale bohužel dokáže otravovat politickou scénu i radikalizovat část veřejného mínění.

Pokud byste měl vyzdvihnout jeden velmi úspěšný krok, který vláda za poslední dva roky udělala, a jeden, který se jí rozhodně nepovedl, jaké by to byly?

Za úspěšnou bych označil obecně zahraniční politiku vlády. Vláda neudělala nějakou zcela spektakulární chybu, ale v mnoha politikách, zejména ekonomických, nevyužívá dostatečně současného růstu k nápravě dlouhodobých deficitů a v jiných politikách, například školství nebo doprava, prostě takřka nic nedělá navzdory hromadícím se problémům.

Nebudeme zacházet do hloubky až k jednotlivým ministrům, ale kdybyste měl vybrat jednoho, který svou práci odvádí nejlépe, který by to byl?

Z mého pohledu ministr zahraničních věcí Zaorálek, od nějž jsem si nic moc nesliboval, ale mile překvapil svou profesionalitou.

A kdo podle Vás naopak totálně selhal?

Totálně? Možná Jiří Dienstbier. Nedokázal si vymezit jasnou agendu a řada jeho výroků nahrává spíše populistickým oponentům vládní politiky. Žádné hmatatelné výsledky nevidím ani za Danem Ťokem.

Související

doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. vystudoval historii a politologii na Filosofické fakultě a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, v letech 2000-2003 absolvoval doktorské studium politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a v roce 2007 se habilitoval pro obor politologie. Odborně se zaměřuje na problematiku komparativní politologie, zejména na srovnávání politických a stranických systémů evropských zemí, na výzkum soudobých dějin a na problematiku utváření a vývoje moderní masové politiky ve střední Evropě. Pedagogicky se zaměřuje na komparativní politologii a soudobé evropské politické dějiny. Je autorem řady článků v odborných časopisech a sbornících a editorem řady publikací. Rozhovor

Babiše možná nová Sněmovna nevydá, členové hnutí ANO se snažili překrýt Čapí hnízdo kauzou OKD, říká politolog

ROZHOVOR - Včerejší několikahodinové jednání o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bylo podle politologa Víta Hlouška svérázná součást předvolební kampaně hnutí ANO. Pro EuroZprávy.cz uvedl, že by nová Sněmovna nemusela Babiše a Faltýnka znovu vydat, hnutí by mohlo uzavřít dohodu s jiným politickým subjektem. Politolog neočekává, že by prezident Miloš Zeman nějak komplikoval případné jmenování Babiše premiérem.

Více souvisejících

Vít Hloušek (politolog) rozhovor Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 5 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 6 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 7 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 8 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 9 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 9 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy