ROZHOVOR | Dienstbier selhal, schytal to i Zeman, Věci veřejné a další. Se známým politologem o dvou letech vlády

ROZHOVOR - Vláda Bohuslava Sobotky je k dnešnímu dni v čele dva roky a za tu dobu se jí podle premiéra a dalších členů koalice mnohé povedlo. Opozice však tento názor nesdílí a kabinet kritizuje například za omezování svobod a za přístup k daňovému systému. Jaká je ale realita? Na to se server EuroZprávy.cz zeptal uznávaného politologa a vedoucího Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Víta Hlouška.

Uplynuly dva roky ode dne, kdy začala úřadovat vláda Bohuslava Sobotky. Během ní se koalici podařilo například zvýšit minimální mzdu, zrychlit růst ekonomiky, zrušit poplatky ve zdravotnictví, zrušit druhý důchodový pilíř nebo zavést zákon o státní službě. Jsou to důvody, díky kterým by na sebe mohla být vláda hrdá?

Některé úspěchy asi nelze úplně přičítat této vládě. Ekonomický růst vláda nenastartovala, souvisí s oživením globálních trhů i zemí eurozóny a také s některými kroky vlády předchozí. Zlí jazykové by dokonce mohli tvrdit, že jej nedostatečně využívá ke konsolidaci veřejných financí, zejména snižování deficitu státního rozpočtu. Některé z úspěchů, které jste vyjmenoval, můžeme hodnotit v závislosti na svém politickém postoji. Zrušení poplatků ve zdravotnictví, například, nemusí být vnímáno jen pozitivně, protože poplatky docela dobře plnily regulační funkci a měly určitý přínos finanční. Celkově je možno konstatovat, že vláda je poměrně málo ambiciózní, což se ve druhé polovině volebního období těžko změní, neboť platí, že čím jsou volby blíže, tím, méně je jakákoliv vláda ochotna dělat nepopulárnější opatření.

Když porovnáte úspěchy současné vlády s vládou Petra Nečase, pozorujeme nějaké zlepšení?

Zlepšení pozoruji jednoznačně v komunikaci uvnitř koalice. Ne snad, že by současné koaliční vládnutí byla idyla, ale to, co předváděly zejména Věci veřejné v Nečasově kabinetu, se naštěstí neopakuje. Z hlediska resortů vidím zlepšení v zahraniční politice, ale jinak pozoruji spíše stagnaci a v ekonomických resortech dokonce až zhoršení. Ona totiž Nečasova vláda, odhlédneme-li od třenic a skandálů s ní spojených, z hlediska svého výkonu zas tak špatná nebyla.

Řada lidí Sobotkově vládě vyčítá především její postoj k aktuální migrační krizi a to, že nehájí zájmy České republiky. Je situace skutečně tak špatná, jak se veřejnost domnívá?

Tady se moje hodnocení s názorem veřejnosti diametrálně rozchází. Jestli si Bohuslav Sobotka za něco skutečně zaslouží velké uznání, je to právě jeho racionální přístup k problematice uprchlické krize. Sobotka se nechová populisticky, na druhou stranu ale nikdy nenaskočil na názorovou vlnu blízkou mnoha západoevropským sociálním demokratům, kteří příliv migrantů zcela nekriticky podporovali. I oni teď pomalu začínají obracet. Sobotka se také chová velmi takticky na půdě Evropské unie, sleduje české zájmy, ale vyhýbá se laciným a v konečném důsledku spíše nešťastným gestům, které ničemu nepomohou a jen zhorší image země.

ODS vystavila vládě vysvědčení a pomyslnou známkou 5 ohodnotila „rušení zbytečných daní" a „zjednodušení daňového systému", ostatně žhavým tématem je i chystaná elektronická evidence tržeb. Zaslouží si za tyto věci koalice tak nízké hodnocení?

Je pravdou, že koalice žádné daně neruší a daňový systém nezjednodušuje. Nic takového neměla ale v plánu a navzdory proklamovanému liberalismu hnutí ANO je fiskální politika vlády spíše levicová. Na nějaké snížení daní se tedy bohužel asi těšit nemůžeme. ODS ale také baráží na z jejího hlediska velmi důležitou problematiku elektronické evidence tržeb. Přijde mi, že snaha vlády a zejména ministra financí EET zavést, už není nesena jen snahou bojovat s daňovými úniky, ale stala se z toho otázka prestiže a symbolické politiky. To není úplně dobrá zpráva a odpovídá tomu i postupné snižování míry racionality diskuse o EET.

S jedničkou na vysvědčení naopak odešla vláda v „omezování osobních svobod", „nárůstu byrokracie" a „zavádění socialismu". Skutečně k tomu všemu dochází?

Nejsem opoziční strana, takže si mohu dovolit být v hodnocení vlády mírnější. Celkově vnímám v české politice ale i společnosti posun na ose maximální svoboda – maximální bezpečí k pólu bezpečí a to vždy nějaké nepříjemné konsekvence pro svobodu má. Současná vláda je sestavena ze stran, pro které svoboda není jediná a výjimečná politická hodnota, ale tato tendence je zde přítomna už z dřívější doby a ani Nečasova vláda příliš proti byrokratizaci mnoha oblastí života a proti určitému omezování svobody ve prospěch státního dohledu nezmohla. K socialismu ve striktním slova smyslu ale zatím naštěstí nesměřujeme.

Už několik měsíců jsme svědky rozepře mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem, která se vygradovala zejména po loňském vystoupení prezidenta na Albertově po boku lídra Bloku proti islámu Martina Konvičky. Sobotka tvrdí, že Zeman šíří nenávist, prezident se naopak domnívá, že premiér ohrožuje bezpečnost ČR. V posledních dnech navíc mediální vody rozvířil výrok o kalašnikovu, který je jen dalším z řady. Je to v pořádku, že proti sobě takhle stojí dva nejvyšší čeští političtí představitelé?

V pořádku to není, bohužel to jaksi patří k současné české politice. Vzpomeňme jen na vztahy Václava Havla a Václava Klause. Bohužel se ani Miloš Zeman nedokázal vymanit z tendence dělat z prezidentského úřadu politicky silnější místo, než by mu podle ústavy náleželo. V kombinaci se Zemanovým jasným sklonem k populismu a nedostatku lidí v Zemanově okolí, kteří by dokázali korigovat jeho největší výstřelky, pak poměrně pravidelně dochází k aférkám typu kalašnikov.

Který názor je podle vás České republice prospěšnější? Umírněný postoj premiéra Sobotky, nebo radikálnější postoj prezidenta Zemana?

Jednoznačně umírněný postoj Bohuslava Sobotky. Sobotka reálná nebezpečí nepodceňuje, ale naštěstí se neveze na vlně populismu, který nepřináší žádné přijatelné řešení, ale bohužel dokáže otravovat politickou scénu i radikalizovat část veřejného mínění.

Pokud byste měl vyzdvihnout jeden velmi úspěšný krok, který vláda za poslední dva roky udělala, a jeden, který se jí rozhodně nepovedl, jaké by to byly?

Za úspěšnou bych označil obecně zahraniční politiku vlády. Vláda neudělala nějakou zcela spektakulární chybu, ale v mnoha politikách, zejména ekonomických, nevyužívá dostatečně současného růstu k nápravě dlouhodobých deficitů a v jiných politikách, například školství nebo doprava, prostě takřka nic nedělá navzdory hromadícím se problémům.

Nebudeme zacházet do hloubky až k jednotlivým ministrům, ale kdybyste měl vybrat jednoho, který svou práci odvádí nejlépe, který by to byl?

Z mého pohledu ministr zahraničních věcí Zaorálek, od nějž jsem si nic moc nesliboval, ale mile překvapil svou profesionalitou.

A kdo podle Vás naopak totálně selhal?

Totálně? Možná Jiří Dienstbier. Nedokázal si vymezit jasnou agendu a řada jeho výroků nahrává spíše populistickým oponentům vládní politiky. Žádné hmatatelné výsledky nevidím ani za Danem Ťokem.

Související

doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. vystudoval historii a politologii na Filosofické fakultě a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, v letech 2000-2003 absolvoval doktorské studium politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a v roce 2007 se habilitoval pro obor politologie. Odborně se zaměřuje na problematiku komparativní politologie, zejména na srovnávání politických a stranických systémů evropských zemí, na výzkum soudobých dějin a na problematiku utváření a vývoje moderní masové politiky ve střední Evropě. Pedagogicky se zaměřuje na komparativní politologii a soudobé evropské politické dějiny. Je autorem řady článků v odborných časopisech a sbornících a editorem řady publikací. Rozhovor

Babiše možná nová Sněmovna nevydá, členové hnutí ANO se snažili překrýt Čapí hnízdo kauzou OKD, říká politolog

ROZHOVOR - Včerejší několikahodinové jednání o vydání poslanců Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka bylo podle politologa Víta Hlouška svérázná součást předvolební kampaně hnutí ANO. Pro EuroZprávy.cz uvedl, že by nová Sněmovna nemusela Babiše a Faltýnka znovu vydat, hnutí by mohlo uzavřít dohodu s jiným politickým subjektem. Politolog neočekává, že by prezident Miloš Zeman nějak komplikoval případné jmenování Babiše premiérem.

Více souvisejících

Vít Hloušek (politolog) rozhovor Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 56 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy