Evropa je v nebezpečí, a prý za to nemohou jen uprchlíci

Praha - Místopředsedkyně strany TOP 09 a místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová tvrdí, že pro Evropu jsou nebezpečím nejen migranti v rámci uprchlické krize, ale i extrémistické nálady řady xenofobů a populistů.

Sobotní útok na centrum Klinika je podle ní třeba jednoznačně odsoudit. Jakékoli násilí je nepřijatelné. "Obecně však platí, že k radikalizaci společnosti dochází v situaci, kdy dojde ke krizi a demokratické politické strany nereagují adekvátně. Mám obavy, že to je jednou z příčin toho, co dnes prožíváme. Je pravdou, že ne všechny reakce na migrační krizi v Evropě jsou dostatečně rychlé a dostatečně účinné. Musím ale naprosto odmítnout radikalizaci, xenofobii a to, co tady vidíme na ulicích. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že k situaci, přispěly i některé neodpovědné reakce na krizi, která ve společnosti vznikla," uvedla v pořadu Události, komentáře.

Podle ní Evropa dva roky rezignovala na kontrolu vnějších hranic. "To není ve vztahu k uprchlíkům. To je velmi nezodpovědný krok. Dlouhodobě tady nefungovala návratová politika a my vlastně nevíme, kdo do Evropy přišel. To není nic proti migrantům nebo proti jednotlivým skupinám. Stát musí zajišťovat bezpečnost. Myslím si, že některé evropské vládní elity tyto otázky opravdu podcenily," dodala.

Přesto se domnívá, že přístup české vlády k migrační krizi je adekvátní. "Přístup české vlády zajišťuje bezpečnost českých občanů, stejně jako ji zajistí postupně kroky, které se mají konat i na evropské úrovni. To, že se nereagovalo dostatečně rychle, je potřeba přiznat. Je pak na demokratických politických stranách, aby jednaly odpovědně, protože ve chvíli, kdyby toto nezvládly, tak je zde prostor pro radikální síly. To je velkým rizikem pro dnešní Evropu," tvrdí.

"Jsem přesvědčená, že kolegové z Poslanecké sněmovny, kteří se k podobným výrokům hlásí, přispívají a nesou spoluzodpovědnost za podobné násilné kroky. Na druhou stranu bych chtěla upozornit na jednu také velmi nebezpečnou věc. Z těch informací, které mám, jak jsem sledovala média, mám obavy, jestli se k těm radikálním pohledům nepřiklání i část lidí, kteří tam byli na straně policie. To by byla velmi vážná situace. Myslím, že by se tím měli v tuto chvíli vážně zabývat i představitelé ministerstva vnitra. Musí být potrestáni ti, kteří zaútočili. Musí se vyšetřit, jestli všichni policisté konali, jak konat měli. Jestli jsou tam náznaky toho, že s radikály mohli sympatizovat příslušníci Policie České republiky. To by byl varovný signál," podotkla.

"Z informací o tom, jak byl napaden štáb Českého rozhlasu a jak se jim nedostalo pomoci ze strany Policie České republiky. Tomu pak napovídají některé indicie. Tam bych byla velmi obezřetná. Myslím si, že v tuhle chvíli je podstatné, aby se demokratické politické síly v České republice, ale i v celé Evropě chovaly otevřeně, odpovědně, diskutovaly věcně o migrační krizi a ubezpečily veřejnost, že tuto situaci umí řešit. Pokud by se to nepodařilo, tak se i tímto nezodpovědným přístupem a falešnou korektností dává prostor nedemokratickým silám. Proto mě mrzí, že nebyla dokončena schůze k migraci. Jsem přesvědčená, že nesmíme podléhat panice a měl by zasednout mimořádný summit s konkrétními návrhy a konkrétními termíny. Není možné řešit podružné problémy Evropy. V tuto chvíli musíme vyřešit tuto krizi," dodala.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Helena Langšádlová Demonstrace proti islamizaci Evropy (6.2.2015)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy