Evropa je v nebezpečí, a prý za to nemohou jen uprchlíci

Praha - Místopředsedkyně strany TOP 09 a místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová tvrdí, že pro Evropu jsou nebezpečím nejen migranti v rámci uprchlické krize, ale i extrémistické nálady řady xenofobů a populistů.

Deník Shopaholičky

Sobotní útok na centrum Klinika je podle ní třeba jednoznačně odsoudit. Jakékoli násilí je nepřijatelné. "Obecně však platí, že k radikalizaci společnosti dochází v situaci, kdy dojde ke krizi a demokratické politické strany nereagují adekvátně. Mám obavy, že to je jednou z příčin toho, co dnes prožíváme. Je pravdou, že ne všechny reakce na migrační krizi v Evropě jsou dostatečně rychlé a dostatečně účinné. Musím ale naprosto odmítnout radikalizaci, xenofobii a to, co tady vidíme na ulicích. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že k situaci, přispěly i některé neodpovědné reakce na krizi, která ve společnosti vznikla," uvedla v pořadu Události, komentáře.

Podle ní Evropa dva roky rezignovala na kontrolu vnějších hranic. "To není ve vztahu k uprchlíkům. To je velmi nezodpovědný krok. Dlouhodobě tady nefungovala návratová politika a my vlastně nevíme, kdo do Evropy přišel. To není nic proti migrantům nebo proti jednotlivým skupinám. Stát musí zajišťovat bezpečnost. Myslím si, že některé evropské vládní elity tyto otázky opravdu podcenily," dodala.

Přesto se domnívá, že přístup české vlády k migrační krizi je adekvátní. "Přístup české vlády zajišťuje bezpečnost českých občanů, stejně jako ji zajistí postupně kroky, které se mají konat i na evropské úrovni. To, že se nereagovalo dostatečně rychle, je potřeba přiznat. Je pak na demokratických politických stranách, aby jednaly odpovědně, protože ve chvíli, kdyby toto nezvládly, tak je zde prostor pro radikální síly. To je velkým rizikem pro dnešní Evropu," tvrdí.

"Jsem přesvědčená, že kolegové z Poslanecké sněmovny, kteří se k podobným výrokům hlásí, přispívají a nesou spoluzodpovědnost za podobné násilné kroky. Na druhou stranu bych chtěla upozornit na jednu také velmi nebezpečnou věc. Z těch informací, které mám, jak jsem sledovala média, mám obavy, jestli se k těm radikálním pohledům nepřiklání i část lidí, kteří tam byli na straně policie. To by byla velmi vážná situace. Myslím, že by se tím měli v tuto chvíli vážně zabývat i představitelé ministerstva vnitra. Musí být potrestáni ti, kteří zaútočili. Musí se vyšetřit, jestli všichni policisté konali, jak konat měli. Jestli jsou tam náznaky toho, že s radikály mohli sympatizovat příslušníci Policie České republiky. To by byl varovný signál," podotkla.

"Z informací o tom, jak byl napaden štáb Českého rozhlasu a jak se jim nedostalo pomoci ze strany Policie České republiky. Tomu pak napovídají některé indicie. Tam bych byla velmi obezřetná. Myslím si, že v tuhle chvíli je podstatné, aby se demokratické politické síly v České republice, ale i v celé Evropě chovaly otevřeně, odpovědně, diskutovaly věcně o migrační krizi a ubezpečily veřejnost, že tuto situaci umí řešit. Pokud by se to nepodařilo, tak se i tímto nezodpovědným přístupem a falešnou korektností dává prostor nedemokratickým silám. Proto mě mrzí, že nebyla dokončena schůze k migraci. Jsem přesvědčená, že nesmíme podléhat panice a měl by zasednout mimořádný summit s konkrétními návrhy a konkrétními termíny. Není možné řešit podružné problémy Evropy. V tuto chvíli musíme vyřešit tuto krizi," dodala.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

uprchlíci Helena Langšádlová Demonstrace proti islamizaci Evropy (6.2.2015)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy