Evropa je v nebezpečí, a prý za to nemohou jen uprchlíci

Praha - Místopředsedkyně strany TOP 09 a místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová tvrdí, že pro Evropu jsou nebezpečím nejen migranti v rámci uprchlické krize, ale i extrémistické nálady řady xenofobů a populistů.

Sobotní útok na centrum Klinika je podle ní třeba jednoznačně odsoudit. Jakékoli násilí je nepřijatelné. "Obecně však platí, že k radikalizaci společnosti dochází v situaci, kdy dojde ke krizi a demokratické politické strany nereagují adekvátně. Mám obavy, že to je jednou z příčin toho, co dnes prožíváme. Je pravdou, že ne všechny reakce na migrační krizi v Evropě jsou dostatečně rychlé a dostatečně účinné. Musím ale naprosto odmítnout radikalizaci, xenofobii a to, co tady vidíme na ulicích. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že k situaci, přispěly i některé neodpovědné reakce na krizi, která ve společnosti vznikla," uvedla v pořadu Události, komentáře.

Podle ní Evropa dva roky rezignovala na kontrolu vnějších hranic. "To není ve vztahu k uprchlíkům. To je velmi nezodpovědný krok. Dlouhodobě tady nefungovala návratová politika a my vlastně nevíme, kdo do Evropy přišel. To není nic proti migrantům nebo proti jednotlivým skupinám. Stát musí zajišťovat bezpečnost. Myslím si, že některé evropské vládní elity tyto otázky opravdu podcenily," dodala.

Přesto se domnívá, že přístup české vlády k migrační krizi je adekvátní. "Přístup české vlády zajišťuje bezpečnost českých občanů, stejně jako ji zajistí postupně kroky, které se mají konat i na evropské úrovni. To, že se nereagovalo dostatečně rychle, je potřeba přiznat. Je pak na demokratických politických stranách, aby jednaly odpovědně, protože ve chvíli, kdyby toto nezvládly, tak je zde prostor pro radikální síly. To je velkým rizikem pro dnešní Evropu," tvrdí.

"Jsem přesvědčená, že kolegové z Poslanecké sněmovny, kteří se k podobným výrokům hlásí, přispívají a nesou spoluzodpovědnost za podobné násilné kroky. Na druhou stranu bych chtěla upozornit na jednu také velmi nebezpečnou věc. Z těch informací, které mám, jak jsem sledovala média, mám obavy, jestli se k těm radikálním pohledům nepřiklání i část lidí, kteří tam byli na straně policie. To by byla velmi vážná situace. Myslím, že by se tím měli v tuto chvíli vážně zabývat i představitelé ministerstva vnitra. Musí být potrestáni ti, kteří zaútočili. Musí se vyšetřit, jestli všichni policisté konali, jak konat měli. Jestli jsou tam náznaky toho, že s radikály mohli sympatizovat příslušníci Policie České republiky. To by byl varovný signál," podotkla.

"Z informací o tom, jak byl napaden štáb Českého rozhlasu a jak se jim nedostalo pomoci ze strany Policie České republiky. Tomu pak napovídají některé indicie. Tam bych byla velmi obezřetná. Myslím si, že v tuhle chvíli je podstatné, aby se demokratické politické síly v České republice, ale i v celé Evropě chovaly otevřeně, odpovědně, diskutovaly věcně o migrační krizi a ubezpečily veřejnost, že tuto situaci umí řešit. Pokud by se to nepodařilo, tak se i tímto nezodpovědným přístupem a falešnou korektností dává prostor nedemokratickým silám. Proto mě mrzí, že nebyla dokončena schůze k migraci. Jsem přesvědčená, že nesmíme podléhat panice a měl by zasednout mimořádný summit s konkrétními návrhy a konkrétními termíny. Není možné řešit podružné problémy Evropy. V tuto chvíli musíme vyřešit tuto krizi," dodala.

Související

Olaf Scholz

Spor o azylovou reformu: Scholz o ní pochybuje, Česko nabízí pomoc

Německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek při příchodu na summit Evropské unie v Bruselu vyzval k urychlení reformy azylového systému EU. Migrace je hlavním tématem tohoto summitu, a Scholz zároveň vyjádřil pochybnosti o efektivitě plánovaných přijímacích center mimo EU.  

Více souvisejících

uprchlíci Helena Langšádlová Demonstrace proti islamizaci Evropy (6.2.2015)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 38 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy